K létu patří neodmyslitelně různé letní tábory, které jsou správnou formou pro zvýšení sportovní aktivity a mnohdy také jakousi zkouškou odvahy. Ať už se zvládnutí cizího prostředí bez rodičů nebo překonání vlastního strachu.
Jako malá jsem jezdívala rok co rok na tehdejší pionýrské tábory, kde jsme mimo jiné překonávali i bobříka odvahy. O tom, na jakého bobříka opravdu nikdy nezapomenu, vám napíšu zítra. Příběh jsem nazvala Vrah je upír.
Ale teď už se těším na vaše příběhy.
Tématem dnešního vydání je: Strach a jak ho překonat. Máte bobříka odvahy?
- Bály jste se něčeho tak, že vám až zdřevěněly nohy?
- Jak překonáváte strach?
- Napište historky, ať už současné, nebo z dětství
- Napište i historky vašich dětí
- Je pravdivé pořekadlo, že „Strach má velké oči“?
- Uznáváte pořekadlo druhé: Když máš z něčeho strach, jdi a sáhni si na to!
- Strach i odvaha mohou mít mnoho podob
Sáhněte si na dno své odvahy a napište nám o tom na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Těšíme se na vaše příspěvky
Jednu ze čtenářek odměním čerstvě praženou kávou Arabica (aby ji dala sílu bdít po celou noc) a zmatňujícím tónovacím make-upem od firmy Garnier (aby nebyla bledá jako hrabě Drácula)
Nový komentář
Komentáře
já na tábor nejezdila, ale děti by mohli vyprávět
bonda — #2 Taky jsme ho normálně používali.
na tabore jsem byla jak doma
téma je pěkné, ale strach mám pořád.
naše děti (už odrostlé, 22 a 15) jezdí už hodně let na tábor s hasiči a raději zruší moře, než tohle. Ale pomaluse jim tam hromadí ty starší děti a vedoucí
já jsem na tábor nikdy nechtěla jet
Ráda se bojím,protože se nebojím
Byla jsem v táboře jen jednou a to tam moje mamka vařila, tak jsem se nebála, když jsem ji měla vedle sebe.
Také jsem měla bobříka odvahy, dnes, nevím, nevím....
Vnuk byl v táboře zrovna teď, jak byly ty bouřky, teda aspoň tady. On se tam nebál, já tady ano.
Pár pionýráků mám za sebou i strašidelné příběhy z nich, třeba noční orientační závody.
bouřky, kroupy a přívalák- to je aktuální bojím, bojím, jinak se bojím spíš cizích lidí
Bobříka odvahy jsme dostali jako skautíci,po okupaci nás rozprášili....
palia — #1 Bobříky se sbíraly v junáckých táborech, v těch pionýrských se nesměl ten název používat, i když šlo o totéž.
jako dítě jsem se nebála ničeho, postupem věku se více bojím. Do pionýrských táborů jsem jezdívala každý rok a sbírala bobříky. Nejlepší byl bobřík mlčení a v noci bobřík odvahy přes les.