Většina z nás má doma nebo stále při sobě nějaký oblíbený šperk. Máme k němu citový vztah, neboť se váže se k člověku, místu, nebo příležitosti, na které rády myslíme nebo vzpomínáme.
Jsou šperky, které nikdy nesundáváme, ale i ty, o které se bojíme a schováváme je doma ve šperkovnicích. Jsou šperky, které jsou našemu srdci blízké, protože nám připomínají milovanou osobu, významné výročí, událost, nebo důležitý mezník našeho života.
Jsou šperky památeční, děděné z generace na generaci, ale i takové, které nám někdo vyrobil a daroval z lásky.
Ať už jsou to prstýnky, náušnice, brože, nebo řetízky, máme je rády a střežíme je jako oko v hlavě.
Pojďme těmto drobným a pro nás tak důležitým věcičkám věnovat zítřejší téma.
Podělte se s námi alespoň symbolicky o váš nejoblíbenější šperk a napište nám o něm.
Kdo vám ho věnoval? Při jaké příležitosti? Vzpomínáte na svůj první šperk? Ještě ho máte? Darovala jste vy někomu nějaký šperk? Stále ho obdarovaný nosí? Už jste někdy ztratila svůj oblíbený šperk? Našel se, nebo na něj už jen nostalgicky vzpomínáte? Nosíte svůj oblíbený šperk denně, nebo jen při výjimečných příležitostech? Po kterém šperku tajně toužíte? Kupujete si šperky sama, nebo je spíš dostáváte?
Napište nám na redakce@zena-in.cz
My vám za příspěvek můžeme nabídnout originální šperk od Julie Wimmer a k tomu ještě bonus ANEW Platinum od Avon
Nový komentář
Komentáře
ToraToraTora — #18 ty jsi tak laskavá...tak hlavně když prckovi chutná!
Eliana — #17 Na fotkách jsem kytovce nikde neviděla. Velrybko říkám svému synovi. Má rád masíčko a trochu se nám vyžral chlapec Ale říkám mu to s láskou.
ToraToraTora — #16 ne to ne :-), kdybych alespoň sama o sobě nevypadala jako velrybka bylo by to jednodušší :-)
Eliana — #15 Aha. Dědeček říkal, že tělo má jít do hrobu zhuntovaný . Takže už huntuješ?
ToraToraTora — #13 jedla jsem zdravě, až jsem přišla na to, že to k ničemu není
ToraToraTora — #13 Já už kecám. Ne ty, ale Dana ?
Eliana — #12 Nekecej. A proč? Co ti maso udělalo?
ToraToraTora — #11 ..no, je to výzva..hlavně od někoho, kdo byl před dvěma lety skoro vegoš
Eliana — #10 Vzhledem k tomu, že většina aktivního osazenstva jsou vášnivé flákotomilky, které sice básní o uheráku, ale vsadím se, že by jim taková próza oči zamlžila, sliny rozproudila bez odezvy by příspěvek jistě nebyl ani stran redakce
ToraToraTora — #8 ...tak dalo by se napsat, jak jsem se seznámily, jak se poprvé mé rty dotkly její slanné šunkové kůže...
tak třeba můj "přečtep" bude v redakci inspirací pro denní téma nějakého příštího dne
Eliana — #7 Napiš S tvou fantazií a jazykovou výbavou bych si docela ráda přečetla ódu na Schwarzwladskou flákotu. to by se mezi těmi náušnicemi a řetízky vyjímalo
..tak u nás by to s tím špekem bylo jasné: Schwarzwälder Schinken , ale psát o tom pojednání....
H.Eva — #2
H.Eva — #2 ale o tom bych napsat mohla. neustále každému, kdo na něj upozorní, říkám, že to mi zůstalo po dceři. (jenže jí bude za pár dní 8 let a už tomu přestávám věřit i já sama) na druhou stranu. říkám to, co si myslím. a myslím si, co chci.
H.Eva — #2 Napiš nám o něm. Jako nejoriginálnější příspěvek třeba zvítězíš. Koneckonců, učme se milovat svá těla taková, jaká jsou
H.Eva — #2 jooo já taky... a už jsem přemýšlela, který by to tak mohl být...
pro samé koukání do PC nevidím, četla jsem zítřejší téma: Můj nejmilejší špek.
aneb úryvek z knížky Krušnohorská kronika: nejkrásnější ozdobou každé ženy je její muž