Území naší republiky patří mezi ta s největším výskytem infikovaných klíšťat a tento stav stále stoupá. Klíšťovou encefalitidou se můžete nakazit nejen přenosem viru přímo od klíštěte, ale také z mléka nakaženého zvířete, které není tepelně zpracováno. Onemocnění má v první fázi podobné příznaky jako chřipka a stejně jako ona může být v některých případech i smrtelné.
Byť je informovanost související s klíšťaty dostatečná, přesto se mezi lidmi tradují mnohé nepravdy, které se předávají z generace na generaci. Patří mezi ně například uvedená prohlášení:
Očkovat lze pouze v zimě.
Klíšťata na lidi číhají na stromech.
Klíšťata sedí na stéblech trávy a v nízkém porostu ve výšce do jednoho metru, kde čekají na kolemjdoucího teplokrevného živočicha (zvíře nebo člověk), na něž se přichytí. Larvy klíšťat jsou jen ve výšce hlodavce, nymfy už výše, proto je často najdeme na psech.
Klíšťata žijí pouze v lese.
Žijí sice hlavně v listnatých a smíšených lesích, na jejich okraji, v křovinách, ale také na louce a v posledních letech velmi často i v městském parku, na zahrádce u domu, všude tam, kde je tráva vyšší než 20 cm. K životu potřebují vlhkost, takže se hojně vyskytují na březích vodních toků a ploch. Statistiky uvádějí, že se 90 % nakažených lidí věnovalo v době kontaktu s klíštětem zahrádkaření, kempování nebo pěší turistice. Na zahradě proto udržujte co nejnižší trávník a na podzim spalte shrabané listí, pod kterým klíšťata přezimují.
Klíště jde většinou na lidi se sladkou krví.
Klíšťata se řídí čichem a vnímají pach lidí, vyzařované teplo a vydechovaný oxid uhličitý. Traduje se, že pot mění složení po požití piva a česneku a jeho pach pak klíště odpuzuje, ale žádné výzkumy nepotvrdily tuto souvislost. Odpuzuje je pach repelentů, ale jelikož časem vyprchají, ochrana není trvalá.
Klíšťata nejdou na světlé oblečení.
Barva oblečení nemá žádný význam, ale na světlém oblečení klíště spíše zahlédnete a můžete ho rychleji odstranit. Klíšťata se hůře zachycují na hladký materiál a špatně po něm šplhají. Nejvhodnějším oblečením do přírody proto jsou dlouhé světlé kalhoty, nejlépe s gumou přes kotníkovou botu nebo s nohavicemi zastrčenými do ponožek.
Nejvíce klíšťat se vyskytuje uprostřed léta.
Při extrémně vysokých teplotách chybí vlhkost a tak se schovávají pod zem. Největší výskyt je na jaře - březen, duben, květen a červen a od září do zimy, dokud nepřijdou mrazy.
Klíště nejlépe odstraníme mastnotou a točením proti směru hodinových ručiček.
Dříve se tvrdilo, že je nutné klíště udusit, čímž se pustí a lze jej lehce sejmout. K dušení se doporučovala kapka oleje, trocha sádla, krému nebo rozetřeného mýdla. K vyjmutí pak otáčivý pohyb s tím, že se diskutovalo, zda je lepší točit proti směru hodinových ručiček, či po jejich směru. Výzkumy však ukázaly, že dušené klíště do místa přisátí vyvrhne obsah trávicího traktu, a pokud je nakažené, dostane se do naší krve ještě více virů. Klíště se má odstraňovat pinzetou nebo speciálními kleštěmi kývavými pohyby a po odstranění ihned místo pečlivě vydezinfikovat.
Pokud se při vyndávání klíště přetrhne a kusadla zůstanou v kůži, hrozí nákaza.
Jakmile se nakazím, je nutné nasadit antibiotika.
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění a na viry antibiotika nepůsobí. Na virové onemocnění neexistuje léčba, léčí se pak pouze příznaky nemoci.
Malé děti se neočkují.
Vakcína FSME-IMMUN je k dostání i ve formě určené pro děti od 1 roku. Pokud děti často lezou v trávě na zahradě, kde se klíšťata vyskytují, nebo je na ně může přenést váš pes, měli byste o očkování uvažovat a o vhodnosti očkování se poradit se svým pediatrem nebo v očkovacím centru.
Očkování má nežádoucí účinky.
Podle nejnovějších klinických studií k žádným závažným nežádoucím účinkům po očkování nedochází, někteří lidé uvádějí malou bolest v místě vpichu, někdy otok, což během několika následujících dnů odezní.
Když člověk chytne klíště mezi jednotlivými dávkami očkování, onemocní a průběh nemoci to mnohem zhorší.
Po očkování první dávkou se postupně začínají tvořit protilátky, nicméně téměř 100% ochrana nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Pokud v mezidobí chytíte infikované klíště, rozhodně to nezpůsobí zhoršení průběhu onemocnění. Po třetí dávce pak ochrana trvá po dobu 3–5 let.
Po očkování na mě klíšťata nepůjdou a vakcína mě ochrání před všemi nemocemi, které přenášejí.
Na lymskou boreliózu očkovací látka ještě neexistuje. A očkování nezabrání tomu, aby se na vás klíště nepřisálo.
Jedním z posledních mýtů je tvrzení, že očkování je příliš drahé. Navíc se příliš neví, že po prvních 3 dávkách už stačí pouze přeočkování jednou za 3–5let. Cena za jednu dávku včetně aplikace se pohybuje v rozmezí 550–700 Kč, což v poměru s možnou ztrátou zdraví, čerpáním nemocenské, zhoršením kvality života a dalšími nepříjemnostmi představuje velmi výhodnou investici.
Eva Pavlatová
Nový komentář
Komentáře
mě se nejvíc líbilo to pálení listí. U nás se za to platí 2000 CZK jakožto za přestupek :-) A pak ještě - světlé oblečení do lesa - klíšťata na Vás možná nepůjdou ale zase Vás sežere všechno ostatní
....jo, pozor, článek je trochu zmatený. Třetí dávka je až po roce, čtvrtá po 3 letech a další vždy po 3-5ti letech
Tak tyhle informace jsou celkem zvláštní. Máme očkování proti klíšťovce za sebou celkem nedávno, pár týdnů. A očkuje se ve dvou dávkách jen a pouze přičemž děti do 4 roku věku se očkovat nesmí, jelikož by došlo při případném neurologickém vyšetření k matoucím výsledkům a ohrožení zdraví dítěte. Pokud ale je nějaký závažný důvod k očkování, tak jen na schválení dětského neurologa.
S větou: "Klíšťata na lidi číhají na stromech" bych až tak moc nesouhlasila. Včera jsem trhala smrkové výhonky a hned jsem měla na ruce 2 klíšťata. Ted řeším dilema, zda vůbec sirup z těchto výhonků udělat. Když tam nějaké zůstane a bude infikované, tak nevím jestli ten sirup vůbec můžu konzumovat.