Milé čtenářky, možná si ještě vzpomínáte na pondělní téma NEVĚRA. V mailu se sešlo mnoho vašich příspěvků a bohužel nebylo v našich silách je všechny vydat během jediného dne.
Ale vaší snahy a spolupráce si ceníme, a rozhodně vaše příběhy, úvahy či zamyšlení neskončí v redakčním koši.

 

Tento příběh je toho důkazem......

 

REDAKCE

 

 

 

 

Vážená redakce, dosti pěkné téma, ale jak pro kterou nebo kterého z nás.
Tento problém se týká i mého partnera.

Chodili jsme spolu asi 10 let a pak jsme se vzali. 1/2 roku bylo pěkné spolu žít, prožívat radosti i trápení...
Jednoho dne jsem si všimla partnerovy nepřítomnosti v pohledech, smíchu.. Byl zaražený, nemluvil a vyhýbal se mi. Nechala jsem ho být, aniž by jsem naléhala, aby se mi svěřil (problémy v práci?).

Ale pak se začal chovat jak malé dítě, které vzalo někomu hračku a chce si ji někde schovat.
Tajemné večerní telefonáty, které se časem změnily i na denní. Lhaní mi do očí. Údajné tenisové nebo fotbalové vyžití s kamarády.....


Stačil jeden telefonát na jeho mobilní telefon. Asi si to neuvědomil a pustil si náš rozhovor do interiéru vozu (jde také slyšet osoby sedící v autě).
Byl to první důkaz, že není s kamarády, ale jede kamsi svým vozem....

 

Večer přijel domů a ani se nesnažil něco vysvětlit.

O víkendu jsme měli namířeno na místní fotbalové hříště. Na schodech se musel neodkladně vrátit domů, prý zapomněl kapesník....
Když delší dobu nešel, šla jsem za ním a vyslechla část telefonního rozhovoru se ženou na druhém konci drátu.

Tohle mne dost položilo. Ruce i nohy mi nesloužily a celá jsem se klepala, nervy pracovaly na 100 %.

 

Když vyšel z pokoje a viděl mě, došlo mu, že jsem asi něco mohla zaslechnout. Nemohl ze sebe dlouho nic dostat. Pak najednou vyhrkl: "Co tu děláš".


Zeptala jsem se ho, co to mělo znamenat. Ze vzteku jsem mu řekla, že to vím už dávno, že se s někým stýká. Akorát mě mrzí, že člověk, který vždy a s důrazem nevěru odsuzoval, se najednou otočil k tomuto "krédu" zády.

 

Navrhla jsem mu rozvod (dost to bolelo), na který nechtěl přistoupit (co tomu řeknou rodiče). Dosti naivní a primitivní člověk, ke kterému jsem kdysi vzhlížela jako k bohu....


Pak jsem ale udělala něco, co ho asi velice překvapilo. Navrhla jsem mu, aby mě s dotyčnou, jejím manželem a jejími dvěma dětmi seznámil. Určitě si budu s jejím manželem mít co povykládat.


Na druhou stranu mě překvapil on.... Za pár dnů přišel s návrhem, že se tedy sejdeme všichni, hlavně ať prý nedělám scény. Slíbila jsem mu klidný průběh, i když ve skrytu duše jsem si plánovala "vraždu v přímém přenosu".


Seznámení bylo chladné a celou dobu jsem nechala hosty se vyjadřovat a sledovala jsem chování všech zúčastněných.
Usoudila jsem, že dotyčná je velice afektovaná, výstřední a vždy musí být středem pozornosti.


Jednoho dne dostal manžel pozvání na akci "rožnění selete". Celkem jsem se těšila. Vypadnu z domu, přijdu na jiné myšlenky, uvidím jiné tváře, bude to pěkný večer, který si já rozhodně užiji a nenechám si ho nikým a ničím pokazit.
Překvapení bylo, že po příjezdu na místo, jsem jako první osobu mezi partou více lidí spatřila onu dámu, která svedla mého muže (opět středem pozornosti všech účastníků).

 

Náladu mi to dost pokazilo, nepomohlo ani vysvětlování muže, že on to nevěděl, že tu bude i ONA.
Pak se ukázalo, co manžel netušil...

 

ONA se velice s netajeným zájmem ucházela o muže, který tuto akci pořádal. Později jsme zjistili, že se znají velice dlouho, nejenom jako přátelé, ale jako dlouholetí milenci a můj manžel byl pouze zpestření vztahu oné dámy.


Myslím, že se manžel od té doby dívá na ženy z jiného úhlu. Doma se mi dvoří. Ale má to stejně marné. Ten kdo mě jednou hodně hluboce zklame, už nikdy nedostane moji důvěru.
Tak žijeme SPOLU vlastně dál, a přesto BEZ SEBE.

S pozdravem Vaše čtenářka