Když si Ivan Nikolu bral, věděl, že bude hodně v práci, protože je letuškou, ale tolik ji miloval, že ani nepřemýšlel nad tím, jak dlouho vydrží být celé dny sám, bez večeří a vlídného slova. Nikola trávila většinu času na palubě letadla, po příletech z dalekých cest ji zas přepadala únava a o hezkých společných chvílích si mohli nechat jen zdát.
„Byli jsme na sebe nevrlí, často jsme se hádali, ale pak zas udobřovali a to byly ty nejhezčí okamžiky, protože jsme cítili, že k sobě prostě patříme, ať se děje, co se děje,“ usmívá se Nikola. „Jednou jsme se zase pohádali a právě v tu dobu přišla naše společná kamarádka Petra celá uplakaná. Rozešel se s ní dlouholetý přítel a navíc jí všechno sebral a připravil i o střechu nad hlavou. Došlo nám, že naše hádky jsou malicherné. V dobrém rozpoložení jsme Petře nabídli bydlení u nás,“ vzpomíná Nikola na rozhodnutí, které se jí stalo osudným.
Petra se v novém podnájmu z bolestného rozchodu rychle zotavila a snažila se svým přátelům zavděčit. Věděla, že Nikola hodně cestuje a domácnost nezvládá, a proto se ujala veškerých prací – úklidem počínaje a vařením konče.
„V domě zavládla pohoda a klid a bylo nám všem dobře. Petra se starala o domácnost, kterou jsem kvůli práci nestíhala, Ivan byl spokojený, že má teplé večeře a navíc spokojenou manželku, protože jsem se nemusela starat o věci, které mě unavovaly, ale o to víc jsem se mu mohla věnovat, když jsem měla volno. Souhra prostě geniální,“ libovala si.
Jenže Ivanovi se starostlivá hospodyňka začala líbit čím dál tím víc a jednou, když byla letuška zase v práci, otevřeli si láhev s vínem a tím započali novou kapitolu jejich životů.
„Petra se mnou vyrůstala a s Ivanem se znali také od školy, byly jsme tak velké kamarádky, skoro jako sestry, že mě opravdu ani nenapadlo, že by si něco s mým manželem začala. Navíc jsme právě s Ivanem prožívali pohádkové období a já věřila, že miluje jenom mě.“
Asi po měsíci se Nikola dozvěděla krutou pravdu, že ji její nejbližší podvádějí. S pravdou ven přišel sám Ivan a všechno vychrlil na manželku doslova bez obalu.
„Zhroutil se mi celý svět. Plakala jsem, křičela a vyhrožovala, že se Petra musí okamžitě odstěhovat, jinak půjdu já. Ivan se celou dobu na mě díval, a když jsem už jen vzlykala vyčerpáním, objal mě a řekl, že si nás chce nechat obě, protože nás obě miluje. Prosil mě, abych mu nedávala žádná ultimáta. Taková drzost!“
Jenže Nikola si uvědomila, že Ivana rozhodně nechce ztratit, a rozhodla se, že to zkusí zvládnout. „Nejdřív jsem si myslela, že ho to přejde a bude všechno jako dřív a na Petru jsem hrozně žárlila. Jenže Ivan byl ke mně ještě pozornější než předtím a za nějakou dobu jsem si zvykla i na to, že se o něj musím dělit. Petra prostě vede domácnost skvěle a já se můžu věnovat tomu, co mě baví, a práci.
Když přijedu domů, Ivan je jako med a veškerý čas tráví jen se mnou, a když doma nejsem, nepřemýšlím nad tím, co tam dělají. Známí nám sice naše soužití rozmlouvají, jenže my jsme teď s Petrou zase velké kamarádky, máme milujícího manžela a také jistotu, že nechodí za jinýma, přece nepřijde o dvě dokonalé manželky,“ usmívá se potutelně Nikola, které život ve třech prý vyhovuje.
Dokázala byste žít podobně?
Nový komentář
Komentáře
Pokud jim to tak vyhovuje, proč né
takhle bych žít nemohla,já to nedělám a jestli to musi mít okolo,tak holt at táhne idiot.
todle sem už četla v nějakým časopise!
Ale to nemůže vydržet! a já bych to rozhodně nechtěla!!!
grizzly — #72 zajímavá úvaha- dík za pohled z druhé strany
grizzly — #72 oprava nabídkou
Jsem muž a podotýká, že kdyby přišla má milá s podobnou nabítkou, že její kamarádka je v Petřině situaci a potřebuje pomoc, a že jí slíbila bydlení u nás tak jdou obě. Tak to muselo dopadnout zákonitě. Petra prostě hledala náhradu a v konkurenčním boji samic zabodovala. Nikola se bude divit až Petra otěhotní. Joj Simono kde jsi to vyhrabala.
Petra je klasický případ zhrzené milenky, co si hledá náhradu a to u partnerů kamarádek. Léčí si tím komlex a bolavé srdce. Petra to udělala vědomě a plánovaně prostě si zvedla sebevědomí na úkor kamarádky. Pěkná mrcha.
Tak to bych asi nedala
Rikina — #67 Petra šla do tohoto tria dobrovolně. Zvolila si to sama. Nikola v něm také zůstala dobrovolně, také si to sama vynrala. Tak máš pravdu, že není co řešit.
No a Nikola si, koukám, nestěžuje, ona se chlubí, dle poslední věty článku soudě - takže co to tady celou dobu vlastně řešíme?
OlgaMarie — #65 Mno, představuje... mám fůru zkušeností, a nemusím si různé věci jenom představovat.
V tomto případě bych pochopila, kdyby si na model soužití stěžovala ta druhá - Petra. Ta je v této domácnosti za takovou lepší služku - paní k ruce, pánovi k tělu, jak se dříve říkalo. To je podřadné postavení, se kterým bych se já osobně nespokojila. Nikola si nemá venkoncem na co stěžovat, ta má ze situace jen výhodu.
Hm prostě chlapů je čím dál tím míň ,už nyní se rodí samý holky...samam mám dceru a doufám,že jí tohle zrovna nepotká..Prostě o chlapi byla je a bude mela ať už jsou jaký jsou...Je ale zajímavý,sam jsem to zkoušela,že na dvou židlích se dlouho nedá sedět...Chlap to asi zmákne dobře,dvě ženy, žádný problém,ale když to chceč dělat takhle žena-prostě+ to nejde...
Rikina — #64 Snadno se představuje, co by kdyby. Jiná může být následná realizace předsevzetí, když situace nastane.
Tady je tolik příspěvků typu "nechci se dělit"
A jak to chcete zařídit?
Pokud vím, otroctví již bylo na valné většině zeměkoule zrušeno, a ani to nebylo zárukou.
divnej svět !
kdyz jim to tak vyhovuje... coz se mi sice nezda, kdyz pise "Zhroutil se mi celý svět. Plakala jsem, křičela a vyhrožovala, že
se Petra musí okamžitě odstěhovat, jinak půjdu já. Ivan se celou dobu
na mě díval, a když jsem už jen vzlykala vyčerpáním, objal mě a řekl,
že si nás chce nechat obě, protože nás obě miluje." btw on opravdu zvlada v sexu obe ? a kdyz letuska prileti domu, ta druha se pakuje a kam,abz si mohli zasu..popovidat ?
příšerný-takhle bych žít nechtěla ani nemohla
tak takhle bych žít nemohla, nevyhovovala by mi to , dělit se o chlapa s jinou ženskou....
dějou se mnohem horší věci:)
O někoho koho miluji se nechci dělit