Pokud svůj spánek zanedbáváte, dnes je ten pravý den se nad ním zamyslet. Slaví se totiž Světový den spánku. Docentka Iva Příhodová upozorňuje, že mezi dospělými, mladistvými i dětmi je stále častější fenomén ponocování. Zpožděný spánek ovšem podle ní může vést ke zdravotním a sociálním problémům.
„Lidský biologický rytmus se neshoduje s 24hodinovým denním cyklem, proto je třeba se s ním synchronizovat. Slouží k tomu různé zevní podněty – střídání světla a tmy, pravidelný příjem potravy, pracovní nebo školní režim a další. Při zpožděné spánkové fázi dochází k desynchronizaci biologických hodin s denním rytmem. Postižený jedinec usíná minimálně o dvě hodiny později, než by měl a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je problematické i hodinové posunutí spánku,“ přibližuje Iva Příhodová.
Zpožděný spánek nemusí být podle odbornice nutně kratší nebo méně kvalitní. Jedná se o teoreticky normální spánek v abnormálním čase – má obvyklé rozložení fází a normální délku, ale je posunutý a dostává se tak do konfliktu se společenskými nároky. Proto v každodenním životě dochází k jeho vynucenému zkracování, když musí děti vstávat do školy a dospělí do práce. Vzniká tak spánková deprivace, která má celou řadu zdravotních a sociálních dopadů.
„Pacienti se zpožděnou spánkovou fází si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti, pozornosti a dalších psychických funkcí. Prodlužuje se také reakční čas, což vede k zvýšenému riziku nehod a úrazů. Pacienti navíc častěji trpí změnami chování, nervozitou, podrážděností, depresí či úzkostí a u dospívajících se dokonce zvyšuje hrozba sebevražedných myšlenek,“ vypočítává Příhodová.
Nejvyšší výskyt této spánkové poruchy je u dospělých a mladistvých. Iva Příhodová uvádí, že u mladistvých je to 7 až 16 procent. Právě u nich může posun spánku kromě zdravotních problémů způsobovat značné absence ve škole, zhoršení prospěchu – někdy až s nutností opakovat ročník a další omezení sociálního kontaktu.
V období puberty ke zpoždění spánkové fáze přispívají také hormonální příčiny, konkrétně opožděné uvolňování melatoninu, tzv. hormonu spánku, který kvalitu spánku ovlivňuje. Melatonin lze terapeuticky doplňovat v lékové formě, ale jak zdůrazňuje docentka Příhodová, hlavní je omezit používání mediálních technologií, zejména ve večerních hodinách. Modré světlo vyzařované monitory uvolňování melatoninu blokuje. „Někteří pacienti hrají počítačové hry nebo komunikují přes tablety běžně do dvou, do tří, ale i ještě v pozdějších ranních hodin. Ráno je rodiče dlouze budí do školy a někdy se jim to ani nepodaří. Pokud ano, spánkový deficit, který se na nich během dne samozřejmě podepisuje, dospávají pacienti až o víkendu,“ vysvětluje lékařka.
Prevence zpoždění spánkové fáze podle docentky:
- Omezit používání elektronických přístrojů 2 až 3 hodiny před spaním.
- Usínat vždy ve stejný čas, například ve 22:00.
- Vstávat v pravidelnou dobu i o víkendu, v obdobný čas jako ve všední den.
- Ráno se vystavit světlu – ideálně slunečnímu.
- Během dne zařadit pohybovou aktivitu.
Zdroje: docentka Eva Příhodová, 1. LF UK
Nový komentář
Komentáře
Ono je to podle mě o tom, že by se měly nastavit vědomé mantinely pro volný čas a úkoly. Já jsem dala oběma dětem jasný čas, kdy mohou hrát počítačové hry a kdy se mají učit, tudíž si to pak nemusejí kompenzovat někdy do noci pod polštářem potají na telefonu. Protože co si budeme povídat, k dnešními vyrůstání tenhle digitální svět prostě patří a je potřeba se s tím smířit. :)