6478808a493caobrazek.png
Foto: Shutterstock

Věra (40)

Vím, že členům mé rodiny i kolegům v práci, kteří se mnou v danou chvíli obědvají, to připadá divné a možná i nechutné, ale já si zkrátka nemůžu pomoci. Pokaždé, když máme na oběd rizoto, naliju si do něj řepu i s nálevem. Vznikne tak pro mě dokonalá a pro okolí dokonale odpudivá růžová plovoucí směs nálevu a rýže. Jsem kvůli tomu schopná přinést si i svou vlastní řepu z domova. Samotné rizoto mi prostě připadá strašně suché a nedokážu ho pozřít.“

Tereza (28)

S jídlem jsem experimentovala jen několikrát za život. A většinou to byly velice specifické okamžiky. Pamatuju si, že na vysoké škole jsem vždy o zkouškovém byla v hrozném stresu a byla schopná splácat páté přes deváté. Mou nejoblíbenější kombinací tou dobou byly čokoládové Kinder tyčinky, obalené v plátku sýra. Dnes se nad tím pozastavuju.

Kamila (36)

Mým nejlepším přítelem je kečup. Dávám ho všude, a to i tam, kam se vůbec nehodí. Když si večer k televizi nakrájím zeleninu na kolečka, nezapomenu ji zalít pořádnou vrstvou kečupu. Bez kečupu si nedokážu představit ani míchaná vajíčka.

Veronika (21)

Každou neděli jezdíme na takový lepší oběd k babičce. Když zrovna máme palačinky nebo lívance, předchází jim většinou bramborová nebo frankfurtská polévka. Myslím, že jsem si tento zvyk odnesla z dětství, ale polévku už většinou zajídám namazanou palačinkou. Ostatní se mi přitom smějí.

Kateřina (53)

Pan Pohlreich by ze mě určitě radost neměl. Moje nejoblíbenější jídlo je totiž už pěknou řádku let kuřecí plátek s broskví. Je to pro mě skvělá kombinace chutí. A když nemám po ruce broskev, klidně sáhnu i po ananasu. Nerozumím tomu, proč je toto jídlo tolik nenáviděné. Když si ho dám v restauraci (a to už ho na moc místech bohužel nemají), dcera se za mě stydí.“

Zdroj info: Respondentka Věra, Tereza, Kamila, Veronika a Kateřina

Čtěte také:

Reklama