9a23e50cba9f1-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Vendula (67)

Já jsem kdysi od své (dnes již bývalé) snachy dostala hrneček s nápisem „Nejlepší tchyně na světě“. Už tehdy u stromečku mi to přišlo laciné a trapné, nesnáším tenhle druh dárků, ale to jsem ještě nevěděla, že tou dobou už byla snacha mému synovi nějakou dobu nevěrná. Tímhle zjištěním pak dostal nápis na hrnečku ještě vtipnější rozměr. Dnes už to díky bohu můžu brát s humorem, syn je podruhé ženatý a nová snacha naštěstí nemá v povaze darovat laciné cetky.

Jan

Asi ve dvanácti jsem od strejdy dostal pivo. Flašku zabalenou v papíru. Přišlo mi to jako dobrý dárek do té doby, než mamka řekla, že je mi teprve dvanáct. Strejda jí odpověděl, že je to snad jedno, ale ona si trvala na svém, a to pivo mi přede všemi zabavila. Dárek to byl teda sice fajn, ale zkazil mi celý večer.

Anna (31)

Loni jsem od své babičky dostala sadu na zahradničení. Prostě takovou tu lopatku, rýč a nůžky.  Vůbec nevím, kde na takový dárek babička přišla, protože já zahradničení zrovna neholduju, a navíc bydlíme v bytě, takže ani nemám tento případný nový koníček kde provádět. Babičce jsem každopádně poděkovala a nářadí darovala kamarádce

Dominika 

Já vždy píšu seznam toho, co mi má kdo dát. Nedokážu totiž vyjádřit radost z něčeho, co je mi k ničemu. Rodina to ví a roky se tím řídí, ale problém nastal při prvních Vánocích s mým někdejším klukem. Chodili jsme spolu tehdy asi jen dva měsíce, a tak mi bylo blbé mu nadiktovat, co mi má dát. Nenapadlo mě ale, že se vytasí s poukázkou na společné tetování. Proti tetování jako takovému samozřejmě nic nemám, ale vadila mi jeho představa, že na tetování půjdeme spolu a necháme si vytetovat nějaký společný motiv. Přišlo mi to hrozně zavazující, a tak jsem dárek odmítla. Ještě že jsem to udělala, protože jsme se půl roku na to stejně rozešli. Společná tetování jsou prostě zlo.

Nikola (22)

Pamatuji si, že jsem kdysi od svého nevlastního táty (respektive mámina partnera, se kterým byla tehdy asi rok) dostala plyšáka. Konkrétně to byl plyšový Santa Klaus s obrovskou čepicí s bambulí. Pro upřesnění mi bylo tehdy patnáct, takže plyšák bylo to poslední, co bych si přála. Úplně vidím, jak na mě mamka u stromku mrká, abych poděkovala a přestala se tvářit tak znechuceně. Další rok se pak ale polepšil a dostala jsem od něj docela drahý parfém. Myslím, že předtím prostě jen netušil, co se dává za dárky patnáctileté puberťačce.

Zdroj info: Respondenti Vendula, Jan, Anna, Dominika, Nikola