Foto: Shutterstock
S partnerem se dohodli na rozchodu po osmi letech vztahu. Dělení majetku bylo snadné, ale jak vyřeši péči o dvě dcery? Sedmiletou Marušku a pětiletou Gábinku, chtěla jejich matka do výhradní péče s tím, že je otci bude nechávat každý druhý víkend. On byl ale proti.
„Vybalil na mě střídavou péči. Týden u mě, týden u něho. Když prý bydlí nedaleko od nás, mohou holky chodit do stejné školy a školky. Moje odpověď zněla ne! Absolutně jsem si nedokázala představit, že je u sebe nebudu mít denně. Ony ale s takovým řešením souhlasily. Líbila se jim představa, mít dva pokojíky. Prý to bude dobrodružství. A tak jsem svolila, i když s těžkým srdcem,“ svěřuje se Karolína, která rozhodnutí mnohokrát oplakala. Dnes ale názor změnila.
„Ano, zpočátku to bylo těžké, nezvyklé. Jenže teď, po pár měsících, si naopak nemůžu střídavou péči vynachválit. Co si budeme povídat, s holkama to není vždycky procházka růžovou zahradou. Taky si od nich ráda odpočinu. Představa, že jsem na ně celou dobu sama, bez oddychu, je docela děsivá. Obdiv všem matkám samoživitelkám!“ přiznává Karolína. Ta si po pár měsících našla nového partnera, takže volný čas kvituje dvakrát tolik.
„Ten týden, co jsem bez holek, můžu randit, užívat si nové lásky. Proč by to tak po rozchodu měl mít jen chlap? Jsou to přece i jeho děti, tak rovným dílem,“ myslí si Karolína a jedním dechem dodává: „Ženský, nebuďte hloupý. I vy máte právo na oddych a štěstí. Nejste přece jen matky!“
Čtěte také:
- Petra (36): Střídavá péče je fakt peklo, exmanžel ničí synovi zdraví
- Opuštěné ženy se svěřují: „Přiznávám, za rozvod si můžu sama“
Nový komentář
Komentáře
Pokud je to jako v tomto případě, že jsou kousek od sebe a děti nemusí měnit školu a vůbec svoje prostředí, tak jsem pro. Ale nestřídala bych to po týdnu, minimálně po měsíci. Spíš po ještě delší době. Zato v případech, kdy jde o různá města, děti musí chodit střídavě do různých škol, a po týdnu či 14 dnech pendlovat i stovky km daleko, tak je to naprostá pitomost.
To je strašně hloupý článek. Zavádějící, povrchní a úplně hloupý. Požehnání je fungující rodina. Kamarádka má děti ve střídavé péči a je to peklo, protože manžel dělá jeden naschvál za druhým. Bohužel Pro děti je to peklo, pro matku je to peklo, nakonec je to peklo i pro novou ženu jejího exmuže (ta nebyla příčinou rozvodu).
Jsem rodičům neskonale vděčná, že po celou dobu našeho dětství nám vytvořili rodinu a stabilní zázemí. A že šli od sebe, až když jsme byly z hnízda pryč. Nedokážu si představit, kdyby se mě třeba kamarádka zeptala, jestli u ní budu spát, a já odpověděla, tento víkend ne, to mě chce táta, ten další zas máma, pak jedu k babičce...
Viděla jsem film: tatínek si našel milenku a když to manželka zjistila, tak po prvním šoku rozhodla po rozhovoru s milenkou umožnit manželovi střídavou péči a tatínek pendloval. Pěkně tam (k milence) a po týdnu zpět (k rodině), balil se a někdy si i pletl cestu... Jednou se dcera zeptala: "mami a proč se raději nerozvedete?" Maminka jí odpověděla: " ty by jsi se snad každý týden takto chtěla stěhovat?"... Ve finále z toho tatínek měl hodně zamotanou hlavu. V tomto mě film celkem zaujal a kdyby to nebylo ve finále přehnané až do absurdity a manželka nebyla tolik afektovaná, tak by to pro mě byl fajn film... K tomu jenom dodatek: škoda, že ty děti musí plnit nařízení soudů, přání rodičů a rádoby přesvědčení, že je to pro ně to nejlepší. Málokdy se mohou rozhodnout a říci co opravdu chtějí. Ony totiž celkem často chtějí chránit své milované rodiče a tak snášejí co musí a leckdy svá přání nedokážou relevantně vyjádřit. Rozvod je vždy pro dítě zlo!