Michaela Gajdošová (31 let) pochází z Lučence u Banské Bystrice. Momentálně žije v Praze, kde pracuje už čtvrtým rokem ve společnosti Zentiva, aktuálně na pozici formulačního manažera. Farmacii a léčivům se chtěla věnovat již od dětství. Na VŠCHT studovala Výrobu a syntézu léčiv.

Po dokončení inženýrského studia se rozhodla pokračovat v doktorandském studiu pod vedením Františka Štěpánka. V této době začalo vznikat také centrum aplikovaného výzkumu The Parc, které propojuje akademické znalosti s aktuálním děním ve farmaceutickém průmyslu a umožňuje nadaným studentům v chemických oborech získat praxi. Centrum založila Zentiva společně se třemi akademickými partnery; VŠCHT bylo jedním z nich. Michaela se proto hned od počátku začala zapojovat do projektů, které pod The Parc patřily. V centru Michaela nakonec zůstala téměř 4 roky. Na základě úspěšné spolupráce ji ke konci studia oslovila společnost Zentiva s pracovní nabídkou, kterou přijala. Svého působení v The Parc se tím však nevzdala. I během své práce v Zentivě totiž nadále pomáhá dalším talentovaným studentům v The Parc jako pomocná školitelka.

Michaelo, co přesně obnáší pozice formulačního manažera ve farmaceutické firmě Zentiva?
Má současná pozice úzce souvisí s pozicí, na kterou jsem do firmy nastupovala, a tím byl formulátor. Úlohou formulátora je zejména navrhnout vhodnou formu, do jaké se zadaná léčivá látka naformuluje, a způsob, jakým se to udělá. Co se týká manažerské části práce, mám pod sebou malý tým lidí, kterým pomáhám při jejich práci. Snažím se jim předávat co nejvíce svých zkušeností, zároveň zodpovídám a dohlížím na plnění stanovených cílů. K tomu mám stále ještě své vlastní projekty a produkty, které vyvíjím. Tato kombinace vývoje a práce s lidmi mě velmi baví.

Chápu tedy dobře, že na vás záleží, v jaké formě se daný lék bude vyrábět?
Víceméně ano, ale vše se samozřejmě odvíjí hlavně od naší snahy pomoct pacientům, kteří občas pociťují potíže s užíváním některých léků, nebo jim jejich forma dlouhodobě nevyhovuje, například protože je tableta příliš velká a musejí si ji sami dělit. Jejich potřeby jsou pro nás nejdůležitější a motivují nás vymýšlet nové způsoby, jak jim užívání léků co nejvíce ulehčit.

Výběr konkrétní formy (jestli to bude tabletka, kapsle nebo roztok) je pak spíše týmové a strategické rozhodnutí, které se odvíjí i od dalších faktorů, včetně formy originálního přípravku, patentových omezení, která musíme respektovat, a naší vlastní strategie. Na mně jako formulátorovi stojí hlavně výběr správných pomocných látek a optimálního technologického procesu tak, abychom produkt mohli zaregistrovat a pacientovi byli schopni dodávat bezpečný a účinný léčivý přípravek.

Jak dlouho trvá proces, než se daná forma vyvine?
Časově limitujícím krokem ve vývoji lékové formy je většinou testování stability přípravku. Na to, abychom mohli zaručit kvalitu přípravku po celou dobu použitelnosti pro pacienta, potřebujeme nasbírat data ze stabilitních studií vyvinuté lékové formy, kdy tyto programy trvají minimálně 6 měsíců. Když víte, že forma, kterou stabilitní studii podrobíte, má dobré šance na to, aby vyhověla stanoveným požadavkům (jednak na stabilitu, ale zároveň i na technologickou vyrobitelnost a kvalitu), máte prostor právě na samotné formulační experimenty.

Jaké lékové formy jsou u českých pacientů nejoblíbenější?
Nemám k dispozici žádné statistiky, ale při vývoji lékové formy vždy bereme v potaz to, co je pro pacienta v daném případě nejvhodnější. U některých přípravků je potřeba akceptovat formu, která na trhu je, protože se osvědčila jako ta nejúčinnější, a to je vždy nejdůležitější. U přípravků, kde je to jen trochu možné, vždy uvažujeme, jak mu dodat přidanou hodnotu pro pacienta. A to se může týkat právě způsobu a frekvence podání, snížení nežádoucích účinků či rozšíření dostupných sil léku na trhu, což eliminuje např. výše zmíněné dělení tabletky na poloviny. Z osobní zkušenosti je mi nejpříjemnější, pokud se dá lék pohodlně užít, tabletka nebo kapsle není příliš velká, nemá nepříjemnou chuť a mohu lék užívat ve větším časovém odstupu. Myslím, že stále nejvíce zastoupenou formou jsou pevné lékové formy, jako jsou tablety a kapsle. V Zentivě pracujeme také na jiných inovativních lékových formách, které by měly být v budoucnu dostupné v našem portfoliu a budou pacientům přinášet mnohé benefity.

Jak vzpomínáte na studium v The Parc?
Pro mě jsou to velmi pěkné vzpomínky. Dostala jsem se do kolektivu lidí, kteří mě neustále inspirovali. Ať to byli studenti, školitelé nebo lidé v Zentivě. Profesor Štěpánek, který mě v The Parc vedl, měl neuvěřitelně pozitivní a kreativní přístup k vědecké činnosti, a zároveň své studenty dokázal podpořit v účasti na mezinárodních konferencích či v rámci mezinárodních spoluprací. To pro mě byla velmi cenná zkušenost. Možnost prezentovat svůj výzkum a výsledky zkušeným profesionálům v Zentivě a konzultovat s nimi mou práci mi přinesla úplně jiný pohled na výzkum, na to, co dělám, a jakým způsobem to může být užitečné. Měla jsem možnost vidět, jak to funguje na obou stranách, na akademické půdě i v průmyslu. Akademie a korporát jsou sice dva odlišné světy, ale dokáží se neskutečně doplňovat. Tento koncept mě nadchnul a doteď mi přijde velmi přínosný. V The Parc se jednoduše můžete naučit něco navíc oproti klasickému akademickému výzkumu. Také tam vládne skvělá atmosféra a školitelé mají opravdový zájem, aby se studenti rozvíjeli nejen po odborné stránce, ale i po stránce osobní. Samozřejmostí byly kreativní teambuildingy.

Komu byste doktorandské studium v The Parc doporučila?
Doporučila bych ho každému, kdo zvažuje kariéru ve farmaceutickém vývoji, ať na straně firmy nebo na akademické půdě. Kdybych byla akademickým pracovníkem, chtěla bych svůj výzkum směrovat tak, aby měl reálný a pozitivní dopad na pacienta. K tomu je zkušenost s tím, jak farmaceutické firmy a tento průmysl skutečně fungují, velmi dobrá. V The Parc studenti přijdou v rámci společných konferencí do kontaktu se všemi pracemi a projekty, a mají tím pádem přehled, co se kde děje. Také je připravován program, který pomůže studentům principiálně pochopit, jak vývoj ve farmaceutické firmě probíhá a co to obnáší. V případě, že uvažujete o práci ve firmě, je studium v The Parc ideální příležitost, jak nasbírat zkušenosti a odprezentovat sám sebe jako schopného potenciálního zaměstnance. Myslím, že největším oceněním pak je, když v lékárně vidíte něco, co jste díky The Parc vyvinuli.

Angažuje se ve vědě podle vás dostatek žen, nebo převažují spíše muži?
V mém oboru, který jsem na VŠCHT vystudovala (Výroba a syntéza léčiv), byla paradoxně velká převaha žen. A tím myslím skutečně velká. V Zentivě jsem pak byla velmi příjemně překvapena politikou vůči mladým ženám. Nejen, že o mě jako o ženu projevili otevřeně zájem, ale celkově Zentiva jako firma dává mladým ženám ve vědě příležitost a zároveň i flexibilní možnosti co se týče organizace práce v případě, když se jako žena rozhodnete založit rodinu.

Celosvětové statistiky stále poukazují na to, že je žen ve vědě méně. Navzdory těmto statistikám musím říci, že mám ve svém okolí mnoho žen, které mě svým přístupem a vědeckou prací navíc velmi inspirují. A to jak z řad studentů, tak z řad akademických pracovníků. Ve vědě je opravdu spousta zvučných ženských jmen. Myslím si, že by se ženy vědy neměly bát. Navíc ženský element přinese do každé práce vždy něco nového a jiného. Věřím, že se časem poměr mužů a žen ve vědě vyrovná.

Jakého momentu ve vaší kariéře si nejvíce ceníte?
Nedokážu vybrat jeden konkrétní moment. Když bych měla jmenovat, tak možnost být součástí The Parc, příležitost pracovat v týmu formulátorů, a nakonec i důvěra mého nadřízeného v to, že zvládnu pozici teamleadera – to všechno mě dovedlo v kariéře tam, kde aktuálně jsem. Osobně jsem na tomto místě velmi spokojená. Velkou radost mi také udělalo, když jsem zakončila svou akademickou dráhu úspěšnou obhajobou PhD. V neposlední řadě bych ráda zmínila i možnost vidět snímek MRI (magnetické rezonance) z tablety, který jsem udělala v rámci spolupráce s kolegyní na jejím výzkumu, na obálce časopisu Pharmaceutical Research 2017. To mě velmi potěšilo.

Na čem aktuálně pracujete?
Aktuálně pracuji na několika přípravcích. Výjimečně se zabývám vývojem tekutých lékových forem a ampulek s infuzními roztoky, což je pro nás ozvláštnění běžného vývoje produktů v pevné lékové formě.

Také spolupracuji s The Parc jako školitel několika studentů, kteří pracují na tématech 3D tisku lékových forem, použití práškového reometru pro účely zefektivnění vývoje pevných lékových forem, či na implementaci matematického modelování do optimalizace a scale-upu technologických operací. Také se neustále snažím, aby náš tým pracoval efektivně a aby se nám dobře spolupracovalo. Za zmínku stojí i snaha zmapovat a optimalizovat práci s informačními toky v rámci vývoje – konkrétně jde o vytvoření jednoho systému pro sdílení všech dokumentů.

Jak se letošní koronavirová pandemie promítla do vaší práce? Došlo k nějakým změnám nebo omezením?
Musím říct, že se Zentiva postavila k této situaci velmi zodpovědně. Zavedla sérii interních opatření, která všichni dodržujeme, protože víme, že nám zajišťují bezpečnost při práci. Jedná se například o dodržování bezpečné vzdálenosti, nošení roušek a respirátorů a pravidelné používání dezinfekce. V rámci opatření na ochranu výroby byla samozřejmě zavedena možnost práce z domova. Když však potřebujete fyzicky pracovat v laboratoři na vývoji produktu, tak to jde těžko. Osobně se proto potkáváme pouze v rámci jednoho oddělení a nosíme roušky nebo respirátory. Tradiční schůzky neprobíhají vůbec, vše funguje formou telekonferencí, ať jste doma, nebo ve firmě. Zároveň jsem se dostala k zajímavým projektům, jakým byl například vývoj dezinfekčních prostředků Sanicor, a zjistila jsem, jaké nároky na uvedení na trh musí tyto produkty splňovat.

Reklama