Mezinárodní společenství si již od roku 1999 připomíná 25. listopad jako celosvětový den proti násilí na ženách. Valné shromáždění OSN tehdy vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace a jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o problému. Neoficiálně byl 25. listopad ženskými organizacemi připomínán již od 80. let 20. století.
V České republice byl 25. listopad poprvé oznámen veřejnosti jako Den boje proti násilí na ženách již v roce 1995, a sice neziskovými organizacemi sjednocenými tehdy v Koordinačním kruhu prevence násilí na ženách. Opakovaně se pak každým rokem k 25. listopadu hlásily a hlásí i v rámci tzv. 16. akčních dní (od 25. listopadu–10. prosince jako Dni lidských práv) proti genderově podmíněnému násilí nejen ženské neziskové organizace. Česká média bohužel tento – jinde i nejvyšší státní reprezentací respektovaný den – ve velké většině opomíjejí.
Koordona – koalice organizací proti domácímu násilí – se v tomto roce rozhodla uspořádat konferenci k problematice domácího násilí s názvem „A co přijde poté? Když rozchodem partnerství domácí násilí nekončí… Tři instrumenty v rukou násilníků – koho chrání stát?“. Konferenci umožnila a podpořila v rámci kampaně Rady Evropy proti násilí na ženách Poslanecká sněmovna ČR pod záštitou poslankyně Mgr. Anny Čurdové a místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Kučery.
Výsledky konference, která se konala 21. listopadu v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, potvrdily nezbytnost věnovat se intenzivně jejím tématům a navrhnout co nejrychleji radikální nápravu jak chybějící legislativy, tak změny přístupu všech aktérů v dané problematice zúčastněných. I přes viditelné zlepšení celospolečenské situace pro oběti domácího násilí zavedením dvou významných legislativních opatření v letech 2006 a 2007 a zřízením tzv. Intervenčních center v každém kraji ČR jsou nutná další opatření. Neboť odchodem násilných partnerů či rozvedením násilných svazků často násilí nekončí.
Tvrdošíjné pronásledování – tzv. stalking, neplacení výživného ze strany násilných partnerů po rozchodu, násilné vymáhání styku s dětmi i proti jejich vůli ze strany násilných partnerů mnohdy podporované i rozhodnutími soudů v jejich prospěch, v některých případech i svěřování dětí do výhradní péče pro násilí trestně stíhaných pachatelů znamená pro rodiny často i několikaleté peklo. Česká republika zatím nemá pro tyto další následky domácího násilí dostatečné legislativní a institucionální nástroje. Zcela zásadně jí chybí Akční plán boje proti domácímu násilí, který by sjednotil názory, podmínky a možnosti komplexní pomoci obětem domácího násilí, ale i určil směr pro pomoc násilným jedincům, resp. adekvátní postih jejich jednání.
Výsledky celostátních akčních plánů jsou v Evropě dobře viditelné. Např. Španělsko zajistilo komplexní přístup k řešení problematiky domácího násilí jak v legislativě, tak v sociálně-právní a psychosociální oblasti, zavedlo však i určitá opatření v pracovním právu a použilo v některých případech i tzv. pozitivní diskriminace ve prospěch obětí (muži jsou za násilí v kontextu domácnosti postihováni vyššími tresty). Velmi dobré výsledky má Rakousko, které zavedlo v posledních deseti letech ucelené zákonodárství v boji proti domácímu násilí a dále na něm pracuje. Velká Británie a Švédsko mají v boji proti násilí v rodině účinné a nejen v legislativě zakotvené instrumenty, jejichž součástí jsou i zvláštní soudy pro případy domácího násilí (pro zrychlení jednání) a zavedení nových skutkových podstat „dlouhodobého násilného vztahu“. Ve všech těchto zemích stát podporuje oběti domácího násilí i bezplatným právním a psychosociálním doprovodem, který jim poskytují neziskové a charitativní organizace.
Koordona vyzývá vládu a Parlament České republiky, aby
• umožnily vznik výboru či komise pro vypracování Akčního plánu proti domácímu násilí a vybavily takový orgán dostatečnými finančními prostředky,
• uvedly v platnost Akční plán proti domácímu násilí i pro Českou republiku,
• orientovaly se přitom podle zkušeností ze zemí Evropy, kde byly takové plány realizovány,
• s okamžitou platností zamezily akčnímu odebírání dětí do léčeben z důvodů sporů mezi rozvedenými rodiči bez platných a celospolečensky akceptovatelných pravidel a neporušovaly tak Úmluvu o právech dítěte,
• podpořily novelizaci zákona o rodině, který by umožnil dětem realizaci práva vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jich dotýkají.
Zdroj: Koordona – koalice organizací proti domácímu násilí (www.koordona.cz)
Setkala jste se někdy s domácím násilím? Nebo dokonce byla jeho obětí? Myslíte si, že je u nás ochrana žen proti domácímu násilí dostatečná? Myslíte si, že bychom také měli zavést tzv. pozitivní diskriminaci ve prospěch žen? Souhlasíte s požadavky Koordony?
Nový komentář
Komentáře
já se osobně s domácím násilím nesetkala,ale mám dvě kamarádky a ty trpěly pořádně
Znala jsem holku ,která dostala od svého přítele nakládačku ,byla tam i policie a ona si ho nakonec vzala.Nechápu to.
tak když je dnes ten den D
tak přeji všem ženám, které měli nebo mají s tímto nějakou zkušenost, ať najdou v sobě tu sílu, odvahu a toho pitomce kopnou do pr...e, zbavit se těch parazitů!!!!!!!!
Na mě by to manžel skusil jen jednou. Obzvlášt v dnešní době,kdy se žena nemusí za to obvinovat či stydět tak bych mu udělala ostudu po celé ulici i v práci.
je to ako bludný kruh a hlavně to chce hodně odhodlání se tomu postavit,jinak to končí velice špatně. Pokud vám nepomůže rodina ,tak je třeba hledat pomoc jinde,ale to si většina žen neuvědomí ,myslí si totiž nebo spíše mají už vsugerované,že za všechno můžou ony.
nikdy jsem se nesetkala s násilím,ale mělo by se tomu víc věnovat
Určitě u nás neni ochrana žen proti domácímu násilý dostatečná. Mělo by se na tom dost změnit.
Nikoho neznám kdo by prošel tímto problémem a ani já nejsem naštěstí ten případ
nejhorší je slepé okolí, které nechce vidět, že by mohlo někde pomoct
Naštěstí jsem se nesetlala s někým kdo tím prošel
naštěstí
Zrovna dnes jsme měli přednášku o domácím násilí. Nemůžu pochopit, že někdo může takhle dělat. Ale bohužel, "může". Je to hrůza. Jsou to v podstatě slaboši a zbabělci. Mám zlost!
sama jsem se nesetkala a ani nikoho neznám
Když jsem byla mladá zažila jsem domácí násilí až jednou jsem si to nenechala líbit a jak mě manžel bil na zemi tak se mi do ruky dostal dřevák(v tý době byli v módě) a já mu tim dřevákem rozbila nos a od té doby u nás byl klid.
Coby dítě jsem zažila domácí násilí u sousedů. Soused alkoholik bil svoji manželku a syna, kterého měla z prvního manželství. Nikdo s tím nic tenkrát nedělal - moji rodiče ani ostatní sousedi. Je to tak 20 let zpátky, kdy tahle problematika byla ještě tak trochu tabu. Nicméně z kluka vyrostl správný a hodný chlap.
zatím jsem neměla tu čest se s ním setkat a doufám, že ho taky nikdy nepotkám
Rozhodně bych vyslechla děti a jejich názor na věc. Problém ovšem je z negativního ovlivňování dětí rodiči. Jinak s domácím násilím je problém některé ženy si nechtějí nechat pomoci a pak to dojde tak daleko, že je dotyční skoro zabijí:-(
s domácím násilím jsem se naštěstí nesetkala
Moje teta byla fyzicky týraná svým manželem a její dcera potom taky. Sestřenka naštěstí jen kátce, protože už věděla, co by jí čekalo. Ale i tak si užila dost.
danap: v mnoha případech to není, že by se bály být samy a proto domácí násilí trpí. je to hlavně o strachu - bojiš se nějak reagovat, neboť následná reakce bývá horší, než ta předchozí - a mají to odzkoušené, vědí, co je čeká, pokud se začnou nějak bránit, protože ta pomoc není tak velká, aby měly pocit bezpečí.
já se s domácím násilím diky bohu nesetkala,moc lituji těch co je to potkalo,snadno se říka proč neodejde a tak,ale
jak je to těžké