Já nevím, co všichni mají s těmi dlouhánkami.?
Zcela chápu módní návrháře.Takové stvoření s čapíma nohama a výškou sto osmdesát lépe vynese výplody jejich tvůrčí potence.
Proč by si taky komplikovali život, pro ně je žena - věšák praktičtější.
Více se podobá svižné kresbě na papíře, lépe na ní vlají materiály a je vidět už z dálky.
No jen si představte drobnou ženušku běžné výšky, jak kucká v umělé mlze a trvá jí nekonečně dlouho, než přecupitá molo.
Ano, oblast vysoké módy ať patří vysokým ženám.
Co ale patří nám, malým? Někdy mám pocit, že jen samé ústrky. Všichni se na nás dívají spatra, každý si na nás troufne a občas, což je tristní, se malý vzrůst zaměňuje s nízkým intelektem. Obzvlášť, pokud se ucházíme o významný post v mužském kolektivu.
Ještěže se na nás nedá uplatnit napoleonský komplex.
Ale nechme feministických poznámek a věnujme se dál ženám malým vzrůstem.
Naštěstí už je tatam doba, kdy si malá žena mohla koupit oblečení snad jen v dětském oddělení Prioru a to jen v případě, že se vešla proporčně do tabulek.
Pokud jste měřila do sto šedesáti čtyř a vážila do padesáti kil, mohla jste se radovat z ohozu přerostlého diblíka.
Ovšem padla bída na kozáka, když jste měla nějaké to kilčo navíc.Musela jste se vyhastrošit běžně nabízenými tesilovodiolenovými socialistickými kreacemi a zkracovat rukávy, sukně, kalhoty. Výsledkem byly disproporční, pochodující krabice. Vlastně krabičky. Co je malé, je přece hezké.
Ale ani dnes, kdy se obchody předhánějí v nabídce a regály se prohýbají, nemají to malé ženy plnějších postav jednoduché
Jakoby na tuto početnou cílovou skupinu výrobci pozapomněli .
Kde jsou obchody a butiky se slušivou módou pro ženy, které nechtějí chodit v pestrých tričkách a s holými pupíky?
Řešením by byly krejčovské salony, ale těch je dnes také jako šafránu.
Takže jsme zase tam, kde jsme byly na začátku.
Ale protože patřím mezi ženy malé vzrůstem, mohu vám prozradit pár triků, které vám pomohou povyrůst v očích ostatních.
Zaměřte se na obličej. Měl by se stát vaší nejlepší vizitkou!
Vyvarujte se vysokých výčesů, přidá vám to sice pár centimetrů, ale budete vypadat jako komixová postavička s velkou hlavou.
Zapomeňte na předsudek, že malé ženy nemohou nosit klobouky. Samozřejmě, že mohou. Naopak, klobouk ve správných proporcích postavu „ukončí“ a opticky protáhne.
Mám to vyzkoušeno.
Krempa ale nikdy nesmí přesáhnout šíři ramen! Pokud ovšem nehodláte dělat reklamu na stojací lampy.
Jste-li dáma maličká, avšak prostorově hodně výrazná, nechte si zajít chuť na malé kloboučky typu dvacátá léta. Nechcete přece připomínat Stana Hardyho.
Vyhněte se gigantickým vzorům, velkým barevným kontrastům a nápadným zdobným prvkům.
To vše vás nemilosrdně sráží k zemi a okolí vás vnímá menší, než ve skutečnosti jste.
Pozor na dlouhé široké sukně, dlouhé rukávy u sak a kabátů a ohrnuté nohavice u kalhot.
Doby, kdy jste dědila po starším bráchovi už máte za sebou, ne?
A co boty? Malé ženy malé nohy? Také není pravidlem. Těžší váhy mají spíš problém se širokými chodidly s často zdeformovanými klouby.
Sehnat pěkné boty na takovou nohu, vyžaduje sakra detektivního ducha.
Jste-li milovnicí vysokých podpatků, vybírejte zlatou střední cestu.
Platformy a dvaceticentimetrové chůdy přenechejte lehkonohým múzám.
Nemáme to jednoduché, ale bradu vzhůru, móda se přece vrací.
Nový komentář
Komentáře
já jsem malá takže problém nemám
Mičudka: když jsme kdysi dávno v sedmdesátých letech měli Oktávku kombíka, tak jsem za volantem měla na hlavě bílou kšiltovku, aby se lidi neděsili, že to auto jezdí samo
Asi bych si měla znovu prostudovat vyhlášku. Koukám, že od roku 1970, kdy jsem dělala řidičák, došlo asi k nějakým změnám
Mičudka: ta tvoje poznámka o autu, to mě zajímá, jak, že nemusíš být připoutaná? Já se ze 153 cm už zmenšila na 148 a když si sednu k volantu (samozřejmě po patřičném posunu sedačky a za použití podprdelníku) a zapnu si pás, tak mám strach, že mi ten pás uřízne hlavu! .
Článek bezva, Dano
Meander: aha, tak já jsem viděla jen M na začátku a R na konci, a spletla jsem si vás...
mam prumernych 172cm, ale asi nejak neumerne dlouhe ruce a nohy , takze sehnat triko s dlouhym (dostatecne dlouhym) rukavem nebo kalhoty, ve kterych nevypadam, ze cekam velkou vodu, je docela problem. a souhlasim s mnoha nazory prede mnou, ze sehnat padnouci obleceni i na uplne konfekcni postavu je prusvih. co proboha prodejci delaji s temi hromadami nepadnouciho=neprodejneho obleceni?
arvven: Není každý den posvícení
Meander -> Ještě že tak...už jsem se pomalu chystala Ti nějak zalichotit
arvven: Už chápu.
arvven: Proč jsem na tom bledě? Nechápu ničevo
Meander -> Tak to jsi na tom celkem bledě, jestli jsi ještě nezjistila, na co to je
A jinak taky patřím mezi ty, které mají přesně opačný "problém" než autorka článku - taky jsem narostla moc, nicméně většinou si na to nestěžuji
Vivian: Já mám ten pas a boky přesně obráceně. Dobře mi sedí pánské rifle, ale ony mají vpředu takový jako prostor. Nevíte někdo na co?
Vivian: Čtyřku napsala Midsummer
Souhlasím s příspěvkem 4 (Meander) - sehnat padnoucí oblečení je dnes problém pro ženu s JAKOUKOLI postavou . Já mám naprosto průměrnou výšku i váhu a sehnat třeba padnoucí kalhoty je pro mě nadlidský úkol... Když už do nich vtěsnám své slovanské boky, vlají mi okolo pasu, a když mají náležitý pas, zase do nich nenarvu boky... a když mi padnou na boky i pas, zase za sebou tahám nohavice jako vlečku...
btw, Hardy nebyl Stan, ale Oliver. Stan byl Laurel.
Piniška: Většina kalhot na tzv. normální výšku má i mnohem vyšší sed, takže my, prckové, děkujeme pánubohu za bokovky, které máme někdy jako normálně vysoké kalhoty. Rifle do pasu mi vždycky lámaly žebra.
Jé, to je nápad, vytáhnu Betty a zase budu mít chvíli pocit, že nemám žádné problémy
Nyotaimori: Vyšla další pokračování mnichů
Nyotaimori: tak to jsem blbě pochopila. V tom jsem s tebou zajedno, i já jsem neodolatelná.
Zase ta interpunkce!
Hm, tak já mám průměrných 165 a docela dlouhou dobu mě ničila kolegyně, když neustále vykřikovala, jak je chudák maličká a já přerostlá... V tu chvíli jsem vždy vzpomínala na Bety McDonald a její Co život vzal a dal - tu pitomoučkou jižanskou slípku - "ááááách, já mauá chudinka jsem tak duobonká"...
Pravdu díš, děvče, ale chlap, který má o půl metru míň než ty charizmatu jaksi pozbývá.
Ale nechme toho, chlapa má každá takovýho jakýho si uloví a já si absolutně nemůžu stěžovat.
Nyotaimoti: i já žiju kvůli sobě, ale ve dvou se přece jen souloží líp.