Peněženku vytahují v restauracích, klubech a jiných společenských zařízeních čím dál častěji ženy než muži. Důvodů může být spousta, možná se ti dva předem dohodli, možná on právě nemá peníze, možná ho ona pozvala. Abychom to ale s tou ženskou emancipací zase nepřeháněly.
Trocha galantnosti je vždycky příjemná
V některých zemích ženy do restaurací a společenských zařízení vůbec nesmějí (některé arabské státy).
Jsou na světě oblasti, kde ještě restaurace ani jiná společenská zařízení neznají (např. domorodé kmeny v Africe).
My se nacházíme v „civilizované“ Evropě a ženy u nás můžou prakticky kamkoliv. Do divadla, do kina, ale také na různé diskotéky, zábavy, do klubů a restaurací. Jdou samy, s kamarádkou, se sestrou a nebo... se svým partnerem. A tady bych se pozastavila.
Řada žen dnes vydělává daleko víc než muž (nedávno jsme na toto téma zveřejnili příběh paní Moniky). Mladé ženy a dívky jsou daleko sebevědomější, než byly jejich maminky a babičky, o prababičkách ani nemluvě. Jistě je to lepší než být ušlápnutá chudinka, závislá celý život na svém manželovi, ALE – trocha galantnosti ze strany mužů je vždycky příjemná. Abychom to s tou emancipací krapet nepřehnaly.
...třeba takové placení v restauraci
Nedávno jsme byli s manželem v restauraci na večeři. Vedle nás seděl u stolu pár mladých lidí. Oběma jim mohlo být tak kolem pětadvaceti. Dali si večeři a po večeři mladík do sebe kopal jedno pivo za druhým. Slečna se na něj prosebně dívala: „Už nepij.“
„Má strach, že se ji opije,“ říkala jsem si v duchu, ale v tom ten problém nebyl.
Mladík ji totiž odpověděl: „Však to platíš Ty, ne?“
Placení v restauraci nebo prostě místo, kam si zajdete se svým partnerem… vinárna, kino, kavárna, apod. - zde se čím dál častěji naskýtá obrázek, že peněženku vytahují zástupkyně ženského pohlaví a platí za sebe i za svého milého. Důvodů může být spousta, možná se ti dva předem dohodli, možná on právě nemá peníze, možná ho ona pozvala. Nelze všechny páry, kde platí žena, odsuzovat, ale přece jen…
...je to divný pocit
Jsem ze staré školy, přijde mi divné, kdybych měla u stolu v restauraci (nebo kdekoliv jinde) vedle svého partnera vytáhnout peněženku já. A když ty peníze nemá, tak ať nikam nechodí. A i kdybych vydělávala stokrát víc než on, tak mu ty peníze raději tajně podstrčím pod stolem. Je to pro mě prostě takový divný pocit, platit za chlapa. Možná řeknete, je to přetvářka, o co jde, ale je to ve mně zakořeněné, i placení v restauraci pokládám za jakousi formu galantnosti vůči ženám. Abychom pak nedopadly třeba jako zmíněná slečna v restauraci.
Téma dne 27. května 2011
Tématem dnešního vydání je útrata v restauracích, klubech, kinech, kavárnách, divadlech, zábavách a na řadě dalších míst. Nezajímá nás, kolik utrácíte (to nám může být samozřejmě úplně jedno), ale spíš kdo z vás platí. Jestli častěji vy, nebo váš partner.
- Jestli vám přijde samozřejmé, že by měl platit muž (a je jedno zda ze svých či společných prostředků, jde o samotný proces placení)
- Jestli vám je jedno, kdo dá číšníkovi peníze, zda vy, nebo partner
- Jestli jste zažily nějakou trapnou nebo veselou historku u placení útraty
- Jestli jste někdy odešly bez zaplacení :)
- Na jaké krásné místo vás pozval váš partner
- Jaká byla jeho (či vaše) největší útrata
- a tak dále, a tak dále... životních příběhů je spousta.
Asi jsem ze staré školy, ale přijde mi divné, abych platila za svého partnera, byť bych na to měla. To bych mu ty peníze raději podstrčila tajně pod stolem a vyhnula se tak pro mě dost nepříjemnému pocitu. A naopak se neochudila o pocit galantnosti ze strany mého partnera.
Možná jste na tom podobně, a nebo také úplně jinak. Vaše příběhy a zkušenosti pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Jedna z vás obdrží dáreček - ale tentokrát ne pro sebe, ale pro svého milého - ať už přítele, manžela nebo slušně vychovaného syna, který za dámu zaplatí. :)
pánský dárkový balíček vlasové kosmetiky Attitude
Nový komentář
Komentáře
Tohle neřeším, nikam do restaurací nechodíme
a kdyby náhodou, tak platí manžel společnými penězi. Nedělíme moje, tvoje, jsou prostě naše.
Kdyby na prvním rande nechal chlap rozpočítat útratu "každý za své", nota bene kdyby to byla káva, asi by mě kleplo
Prostě to mám ráda po staru - pokud se tedy jedná o toho, kdo se mi dvoří (nikoli o kolegy či kamarády, kde se s placením svého dílu nabídnu, ale nehádám se, že platit musím), pak za sebe nechám zaplatit, nechám si otevřít dveře, pomoci do kabátu a ještě se budu ráda tvářit slabě a zranitelně. Jsem ve skutečnosti tak strašně emancipovaná, že mi strašně dělá dobře tahle "nesvéprávnost".


risina — #51 jo, taky mě to napadlo
pajda — #21 Koukají na tebe, jak že si vydržuješ zajíčka
.
kareta — #49 Mně to právě není příjemný, připadám si jako nesvéprávná (a navíc se tím zdůrazní, jak jsem nešikovná).
risina — #48 no...je pravda, že i to je svým způsobem umění umět ten kabát správně přidržet...a je to zdlouhavější...ale tak příjemné...
kareta — #40 Pomáhání do kabátu odmítám, protože do něj neumím vlézt, když mi ho někdo přidržuje
.
když mě chlap někam pozve, tak předpokládám, že bude platit útratu
a naštěstí jsem měla zatím štěstí na mužský, kteří smýšleli stejně
Kato_otak — #45 a proto se na 1.setkani nezve na veceri ( a kdyz uz jo, tak se taky pekne zaplati za oba ), ale na kafe apod.
helča 65 — #9 Přesně takto by to podle mně mělo být. Pokud se sejdou poprvé dva lidé, každý by si měl zaplatit svoji útratu, pokud někoho pozvu nebo protějšek mne, je placení na tom, kdo zve.
Zrovna nedávno jsme se sešli s jednou slečnou přes inzerát, nechala si zaplatit večeři...jinak byla sympatická, ale na 1. setkání neplatím večeře kdekomu... Howgh.
Lukáš Čejka — #41 Je vidět, že máš stanovené priority.
Nezapomeň se podívat pod postel!
kareta — #40 to samozřejmě ne. To že občas zaplatim já, nevylučuje ostatní společenské zvyklosti.
Lukáš Čejka — #41 adoptuju tě!
OlgaMarie — #38
a rad u toho nasloucham tomu vnitrnimu hlasku, jak mi rika: Skoc ! A ja sebevedome odpovidam: Jeste ne, jeste musim vyprat, vyzehlit, vyluxovat a utrit prach, zabehnout na nakup a navarit ...
DitaB — #39 a pomáháš mu i v restauraci do kabátu?
jak já říkám: u nás platí kdo má prachy. A opravdu mi přijde divnější, když "tajně" podstrkávam muži pod stolem peníze, než když to zaplatim sama. Nejsem žádná feminista,ale tohle pasování muže a ženy do určitých rolí je mi proti srsti. Doma jsem taky ráda, když muž umyje nádobí nebo vyluxuje.
Lukáš Čejka — #35
Konečně chlap, který ví, co znamená být galantní! Okna myje s láskou a rád!
evelyn — #36 Billy Idol
evelyn — #34 ja vim co to obnasi byt galantni
evelyn — #32 ten odnos projednas prave s tou obsluhou, vse je o dohode, pokud takovy servis neposkytuji, stale je tu moznost se dohodnout, ze si ji tam nechas odpocinout a za par dnu se pro ni vratis
evelyn — #30 no vidis jak se to pekne vysvetlilo, neni nutne hned za vsim hledat neco negativniho