„Žena má fundament v televizi, pak se mění ve vysavač, někdy sedí u počítače a nahoře má měřič tuku. A elegantní paraplíčko od Chantal Poulain.“ Tak tohle si o ženách myslí Ondřej Hejma, Šroťák roku 2007. Alespoň to prohlásil při krmení Šrotozemšťana.

 

 

 

 

 

 

Proč Šrotozemšťana? Protože je to pozemšťan, vytvořený ze šrotu – tedy přesněji řečeno z vysloužilých elektrospotřebičů. Ondřej Hejma ho nakrmil starým faxem a spolu s Chantal Poulain, která kromě vysavače obětovala i svůj deštník, pak vytvořil sochu, kterou nazval „Žena na nákupu“. A protože ta se experimentálnímu umělci Václavu Jírovi, který se tvorbou šrotozemšťanů zabývá už nějakou dobu, líbila víc než „Šrot v pletivu na králíky“ od Veroniky Freimannové a Tomáše Krejčíře, a protože Chantal s Ondřejem byli aktivnější i při kladení anketních otázek publiku, vyhráli titul Šroťák roku, roční permanentku opravňující je ke vstupu na vrakoviště (no dobře, tu nevyhráli, ale Hejma ji Chantal moc přál) a montérky.

Aby to druhému týmu nebylo líto, dostali taky montérky, které se Tomáš pokusil s Ondřejem směnit na znamení bratrství, ale Šroťák se nedal.
„Jsem rozechvělej jako šestnáctiletá dívka, která se právě vrátila z vrakoviště,“ prohlásil dojatě. Asi měl pocit, že má fundament v televizi.
„Já málokdy vyhraju nějakou soutěž,“ divila se Chantal a se zálibou si prohlížela montérky. „To se hodí, v tom se dá dělat věcí...“
„Není to fér,“ stěžoval si Tomáš. „Kdyby nebylo toho měřiče podkožního tuku prasat, co jsem přinesl, tak tu sochu neudělají. Je to důkaz, že nespravedlnost na světě existuje!“ Pak si šel raději šluknout helium z balónku a chvíli zpíval do mikrofonu fistulí, čímž se Hejmovi dokonale pomstil. 

V průběhu akce, pořádané společností Asekol, která se zabývá recyklací vysloužilých elektrospotřebičů, si soutěžící i diváci prohlédli šrotozemšťany z ostatních měst.
„To bych si dal i na zahradu, je to taková futuristická záležitost,“ přestal na chvíli Tomáš Krejčíř pokukovat po děvčatech a zastavil se před sochou šroto-pterodaktyla. Z vystavených šrotozemšťanů, kteří se sjeli do Prahy na náměstí Zlatý Anděl, se pterodaktyl zalíbil soutěžícím nejvíc, a organizátoři se tvářili, že ho Tomášovi možná i prodají.

Pokud chcete také nakrmit Šrotozemšťana, můžete do soboty nosit své vysloužilé elektrospotřebiče na náměstí Zlatý Anděl v Praze! A samozřejmě se tam pak můžete pokochat nejen šrotozemšťany z různých měst, ale i největším z největších – šrotozemšťanem pražským!

 

A co se Chantal, Veronika, Tomáš a Ondřej dozvěděli od diváků (i novinářů a fotografů, které také nemilosrdně zpovídali) o recyklaci odpadu? Někdo vůbec nevěděl, co je to odpad, další ho vynášel před dům, starší paní si schovávala použité mobily do šuplíku a jedna slečna je prý dokonce splachovala do záchodu. Někomu sloužily staré elektrospotřebiče jako dárky k vánocům, babička Veroniky Freimannové přes ně prý háže dečku a používá je jako stolky a náhodný kolemjdoucí ze Sydney, kterého odchytil Tomáš, je dokonce opravuje.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chcete se Tomáše Krejčíře na něco zeptat? Můžete! Bude on-line ve čtvrtek 20. září na Ženě-in!

 

 

Co děláte s vysloužilými elektrospotřebiči Vy? A co myslíte, má Ondřej Hejma se svým popisem ženy pravdu? Máte „fundament“ v televizi? Měníte se občas ve vysavač? Nebo v nějaký sofistikovanější uklízecí přístroj?

Reklama