l.jpg
Foto: Shutterstock

Jen od ledna do září 2021 došlo podle Policie ČR v Česku k 6 718 trestným činům v této oblasti, za celý rok 2020 to pak bylo 8 073 trestných činů. Drtivě převažuje majetková a hospodářská trestná činnost. Za ní následuje v řádech stovek případů ročně mravnostní a rovněž násilná trestná činnost. Mezi hlavní trestné činy patří podvody včetně úvěrových, dále pak neoprávněný přístup do počítačového systému a dětská pornografie.

„Neopatrnost lidí v online prostoru je stále obrovská. Málokdo má na sociálních sítích nastavené dvoufázové ověření. Lidé klikají na podezřelé odkazy v e-mailu i chatovacích nástrojích a mají problém rozpoznat falešný profil na Facebooku či Instagramu. Hodně jich také věří jakékoliv legendě, kterou si na ně virtuální podvodník na síti či v e-mailu vymyslí. Děti jsou na druhou stranu počítačově velmi gramotné, ve virtuálních světech Minecraftu či Robloxu jsou jako doma, s občasnými pokusy o podvod či nevhodný kontakt si tam ale samy poradit neumějí,“ shrnuje rizika internetových nástrah Radim Vašíček z digitální agentury Advisio.

Konkrétní příklad z policejní praxe uvádí mjr. Mgr. Petr Směták z Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje: „Výjimkou nejsou případy, kdy někdo povolí cizí osobě vzdálený přístup ke svému počítači a poté již jen bezmocně přihlíží výběrům peněz ze svého účtu. Například nedávno 64letou ženu zaujala na webu reklama společnosti obchodující s virtuální měnou s příslibem výhodného zhodnocení peněz. Paní vyplnila dotazník a na mobil jí následně zavolal neznámý muž. Žena souhlasila, že si na svůj notebook nainstaluje program umožňující vzdálený přístup, aby jí muž mohl ukázat, jak daná investiční platforma funguje. Tento údajný odborník po ní ale pak chtěl, aby se přihlásila do svého internetového bankovnictví. Žena odeslala dle instrukcí – údajně z důvodu ověření účtu – 100 000 korun. Pachatel ji pak prostřednictvím svých bleskových pokynů zcela zmátl, postupně nad jejím internetovým bankovnictvím přebral úplnou kontrolu a ve finále přišla téměř o milion korun. Jen v tomto konkrétním spise již figuruje téměř 40 mužů i žen z celé republiky včetně mladších lidí. Rozhodně bych tedy radil být v prostředí internetu neustále obezřetný a ve střehu.“

Praktické rady

  • Na sociálních sítích ani v e-mailech neklikejte na podezřelé odkazy zaslané neznámými lidmi či subjekty. V poslední době se hodně vyskytují například na Instagramu v rámci funkce posílání soukromých zpráv Instagram Direct.
  • Na sociálních sítích si nastavte dvoufázové ověření, aby nikdo nemohl snadno ovládnout váš profil. Na sociálních sítích a ve webových aplikacích také často měňte heslo.
  • Pokud vás na sociálních sítích bude kontaktovat někdo, koho neznáte, dobře si prohlédněte jeho profil, zda působí autenticky. Zaměřte se například na datum vytvoření profilu, okruhy přátel, informace v biu, sdílený obsah, podobu fotografie a podobně.
  • Nedávejte svolení k instalaci jakýchkoliv programů do vašeho počítače člověkem, kterého znáte jenom virtuálně. Obecně v takovém případě nesouhlaste s jakýmkoliv zásahem do vašeho počítače. Pokud už je k vašemu počítači někdo z jakéhokoliv důvodu vzdáleně připojen, nikdy se nepřihlašujte do svého internetového bankovnictví.
  • Nesdělujte své osobní údaje, nezasílejte ofocené osobní doklady či informace z platební karty. Nesdělujte bankovní autorizační SMS kódy či jiným způsobem cizí osobě neautorizujte platbu. Dejte si pozor na nezvyklé výzvy ohledně využití aktivačního klíče vašeho internetového bankovnictví či na podezřelé e-maily informující o zablokování vašeho účtu.
  • Nikdy se nenechávejte přesměrovat na stránky internetového bankovnictví přes odkazy ve zprávách. V případě pochybností kontaktujete telefonickou linku své banky a vše si ověřte
  • Než se rozhodnete využít online nabídky ke zhodnocení vkladů, nákupu a obdobně, velmi pečlivě zvažte, zda je nabídka reálná, nebo naopak něčím podezřelá (neznámá společnost, přemrštěná výše zhodnocení apod.)
  • Při nákupech ve virtuálním prostředí zvažte, a to nejen při pořizování použitého zboží, zda uváděna cena není přehnaně nízká. Například u aut a dalších drahých věcí není nákup „zajíce v pytli“ zrovna ideální. A peníze nikdy neposílejte předem.
  • U e-shopů se stoprocentně nespoléhejte na hodnocení zákazníků. Stává se, že podvodníci první objednávky řádně uspokojí, aby vytvořili e-shopu určitou reputaci. I podvodné online obchody tak zpočátku mohou mít několik kladných hodnocení.
  • Pokud jste si vyhlédli zboží v dosud nevyzkoušeném e-shopu, pečlivě před vytvořením objednávky ověřte věrohodnost prodejce. Zaměřte se na podobu webových stránek, jejich jazykovou úroveň, ale také na obchodní podmínky a kontaktní údaje. Název domény můžete ověřit také v seznamu rizikových e-shopů, který na svých webových stránkách zveřejňuje Česká obchodní inspekce.
  • Při online platbách si všímejte, zda přenos dat probíhá na zabezpečených protokolech (https, tls/ssl). Vždy ověřte, zda vás webové stránky navádějí na bezpečnou platební bránu a zda je pro platbu využíváno aktivní zabezpečení 3D Secure.
  • Dojemně romantické příběhy na seznamkách či sociálních sítích berte s rezervou, zvláště pokud po vás jejich aktér chce zaslat nějaké finanční prostředky.
  • Udržujte si přehled o tom, jak tráví vaše děti čas na tabletech, mobilech, konzolích či počítačích. Hry typu Minecraft či Roblox jsou skvělou zábavou, ale i tam mohou narazit na podvodníka či pedofila vydávajícího se za desetiletou holčičku, stejně jako na sociálních sítích.

Zdroje: Advisio, Policie ČR