Foto: Profimedia
V nejdivočejší době závodění se najednou na trati objevila malá dívka z Francie a ukázala mužům zač je to toho loket. Tak lze ve zkratce popsat situaci, jež nastala v osmdesátých letech. Vše začalo na rande.
Michéle se připravovala na schůzku s chlapcem, vybírala si slušivé oblečení, ale ještě nevěděla, kam vlastně půjdou. O to více byla překvapená, když se najednou ocitli na závodní trati. Když Michéle vyprávěla zážitky ze svého dne tatínkovi, ten jenom zuřil. Neměl mladého závodníka Jeana Taibiho příliš v lásce, protože mu připadal nafoukaný. Už vůbec se mu ale nelíbilo jeho auto, ve kterém jezdil. Aby dceru přivedl na jiné myšlenky, koupil ji vlastní závodní auto a řekl jí, ať začne jezdit rallye sama. Michéle přikývla a o několik let poté dobyla svět.
Mohlo by vás zajímat: Královna volantu Eliška Junková
Michéle řídila poprvé auto už ve čtrnácti letech. Půjčovala si tehdy otcův Citroen 2CV a proháněla se s ním po francouzské riviéře. Tatínek byl z dceřiné záliby nadšený. Sám se totiž chtěl stát slavným závodníkem. Proto neměl problém vzít rodinné úspory a koupit nový model Alpine A110, který byl v té době jedničkou na trhu. Dokonce vytvořil tým složený z přátel a sousedů a nazval jej Groupe Compétition Grasse.
Michéle začala brzy zářit jako hvězda. Během své první sezóny v roce 1973 skončila na 8. místě v ženském turnaji na Tour de Corse. V roce 1974 už závodila na mistrovství světa v rallye, obsadila 12. místo a stala se tak francouzskou i evropskou šampionkou.
Rok 1975 byl pro Michéle osudový. Francouzská ropná společnost Elf poznala jak je talentovaná a nabídla jí sponzorství, čímž se Michéle konečně posunula do světa profesionální rallye. Jako první žena dostala protoyp Moyonet LM75 na první místo ve 24hodinovém závodě Le Mans.
„Začalo pršet a já jsem ale začala každého předjíždět. V boxech mi říkali „Michéle, musíš přestat“, ale já jsem věděla, že závod vyhraji.“
Narážkám od mužů se nevyhnula
Další úspěchy na sebe už jen navazovaly. Sponzorovaná Fiatem dosáhla skvělých výsledků v rallye Tour de France, úspěch sklidila i v Monte Carlu. I přes to se nevyhnula šovinistickým poznámkám.
V roce 1981 o ní legendární rallye závodník Ari Vatanen řekl: „Nikdy neprohraji, a ani nemůžu prohrát se ženou.“ Ještě ten rok ho porazila v Sanermu a stala se tak první ženou, která závod vyhrála.
Foto: Profimedia
Mohlo by vás zjímat: Vycházet spolu musíme i na Zemi, říká marsonautka Michaela Musilová v rozhovoru
Další rok byl pro Michéle tvrdou zkouškou. Během závodu na Pobřeží slonoviny zjistila, že její otec zemřel. Splnila mu však jeho poslední přání, aby závod dokončila a udělala pro výhru maximum. Nebýt nárazu před cílem, mohla vyhrát, což by ji otevřelo cestu k šampionátům jezdců.
„Jestli máš koule, zkus mě příště předjet!“
Foto: Profimedia
Nezdary dohnala za chvilku. Stala se nejlegendárnější závodnicí bláznivého závodu WRC. Vyhrála také například v prestižním závodu Pikes Peak v Coloradu a naštvanému závodníkovi Al Unserovi vzkázala: „Jestli máš koule, zkus mě příště předjet!“
Dohlíží na svět, který dobyla
Po tragické nehodě při osudovém závodě Tour de Course se rozhodla, že svou kariéru ukončí. Světu do té doby ukázala, že i ženy mohou dělat sport, který je přisuzovaný mužům, zvedla mnoha dívkám sebevědomí a nesmazatelně se zapsala do historie rallye. Michéle je dnes 69 let a je manažerkou v mistrovství světa v rallye. Stále dohlíží na svět, který kdysi vzala útokem a předvedla výkon, který od té doby žádná žena neopakovala.
Foto: Profimedia
Nový komentář
Komentáře
Co je tohle za hromadu fekálií? To že píšete pro ženský neznamená snad že to budou nesmysly. Přes 400 km/h? Lol..
Zajímavý článek
