Slovo učení máme jaksi automaticky spojeno se školou. Ale dítě se samozřejmě učí už mnohem dřív. A tím nemíním přípravu předškolní, ale učení se ve smyslu zvládání života. Jedinec se vlastně učí už v lůně matky - učí se, kdy a ve spojení s jakými podněty je maminka klidná a neklidná, může se, pokud maminka zažívá v těhotenství hodně stresu, naučit reagovat na některé podněty úzkostně, nebo se naopak naučí uklidnit se při pravidelném a vyrovnaném tepu mateřského srdce. Sotva se narodíš, už ti šavli kovou, zpívá se v jedné hezké lidové písničce. A když ne šavli, tak alespoň povahu. Kovou a formujou, od prvního nadechnutí se. Ale tenhle seriál je věnován především škole a dítkům školou povinným a tak se zaměříme na učení se v užším slova smyslu - na učení se školní.
Lenin a biflování
Učit se, učit se, učit se, pravil jistý, dnes nepopulární klasik. Jak se však učit, o tom se už nezmínil. V pojetí některých učitelů starší generace zřejmě mínil nekonečné ,,biflování" ú
dajů. O jak nudnou a neproduktivní činnost se jedná, ví většina z vás. Ale jak na to? ,,Učení je složitá činnost, v níž jsou obsaženy psychické procesy poznávací, citové a volní. Působí v něm pozornost, nálada, schopnosti i charakter. Všechny druhy psychických jevů působí v učení a učením se také mohou rozvíjet," tvrdí odborník na školní psychologii, profesor Čáp. V průběhu učení se dítě poznává něco nového. Mnohem lépe se mu však bude učit, když dokáže navázat na poznatky předchozí, zapojit nové do kontextu starého, toho, co už zná.
Šamanské rituály
Jedním z důležitých faktorů úspěšného učení se je nálada - emoce. Je proto optimální, aby dítě, hlavně doma, mělo na učení ,,svoje" místo, koutek, kde se bude cítit pohodlně a příjemně. Pokud ho to příliš nerozptyluje, může si pustit i hudbu, lépe beze slov, přehluší se tak rušivé podněty zvenčí. Nesmí být puštěna příliš nahlas, ale ani ne moc potichu, aby malý žáček ,,nešpicoval" uši. Je také dobré učit se na stejném místě. Nejlepší je z přípravy na učení udělat takový malý rituál, který dítěti pomůže soustředit se a uvolnit, naladit mozek na přijímání nových informací. Důležitý je taky dostatek světla a čerstvého vzduchu a klid.
Hlavní je mít proč
Vůle je těžce zkoušená a nezbytná složka učení se. Mnohokrát máme pocit, že musíme dítě k učení přinutit. Lepší je ale postupovat po malých krůčcích. Předložit učení jako zajímavou hru. Nechte dítě učit se třeba krátce, ale pravidelně, nejlépe v denním období, kdy je nejaktivnější. Látku si pak může zopakovat před spaním, lépe si ji tak zapamatuje. Nebojte se dítě odměnit. Když se chvíli učí, vezměte ho pak na procházku, nechte ho jít s kamarády, nebo hrát si s oblíbenou hračkou. Pohyb je sice lepší, ale můžete nechat žáčka i podívat se na oblíbený film nebo mu uvařit něco, co má rád.
Naučte děti psát si taháky!
Udržet pozornost není někdy lehké. Učte děti soustředit se. Někdo se potřebuje uklidnit, jiný zase zaktivovat. Zařiďte se podle toho. Těm prvním pomáhají třeba dechová cvičení (párkrát se pěkně zhluboka nadechnout) a koupel ve vaně, těm druhým zase krátká procházka nebo rozcvička. Vrozené předpoklady ovlivní především to, jak se kdo lépe učí. Pro někoho je lepší si látku vyslechnout, pro jiného přečíst a další si potřebuje všechno ,,osahat". Někdy pomůže změnit styl učení, třeba zjistíte, že to dítěti najednou jde snáz. Obecně však prospívá učit se s pochopením, snažit se, aby dítě probírané látce rozumělo, chápalo ji v kontextu a spojilo si ji s praxí. Při práci s texty je dobré vyzkoušet barvičky - barevně podtrhovat, vymalovávat. Učte děti formulovat odpovědi vlastními slovy a klidně jim poraďte, ať si píšou taháky. Klidně i v první třídě, jakmile se naučí trochu psát. I když je nepoužijou, při jejich výrobě si látku sami pro sebe uspořádají a líp ji pochopí. A procvičí si psaní. Pokud se dítě učí více předmětů, střídejte je po kratších úsecích, jakmile začne dítě ztrácet pozornost - pro neklidné děti to může být i po čtvrt hodince.
Co se v mládí naučíš...
Thorndikeovy výzkumy ukázaly, že schopnost učit se dosahuje vrcholu kolem dvacátého roku. Takže když prvňáčkovi učení nejde, nic není ztraceno. Nezapomeňte, že opakování je matka moudrosti a že je nejlepší zopakovat si látku vyslechnutou ráno ještě týž den večer, protože křivka zapomínání zpočátku strmě klesá - tedy člověk zapomene nejvíc informací několik hodin po jejich vyslechnutí. Zkuste děti naučit, ať si látku představují vizuálně, jako obrázky, nebo třeba filmy. Nebo ať si ji vypráví jako pohádku. Pomozte jim spojit nové 
informace se známou látkou a s jejich vlastními zkušenostmi. Buďte trpěliví a tvořiví. Hrajte si. I učení může být zajímavou zábavou, objevováním nových cest a rozšiřováním možností nejen dítěte, ale i vašich. A pamatujte, že: ,,Učení znamená činorodost intelektu jako nejúčinnějšího prostředku rozvíjejícího osobnost v dětství a zpomalující stárnutí ve věku pozdějším." (Čáp)
Jak se Vám nejlépe učí? Jste spíš akustický typ - tj. nejlíp si zapamatujete to, co slyšíte, nebo vizuální - nejraději si informace čtete, nebo Vám vyhovuje si věci "osahat" a nebo je potřebujete hlavně ,,pochopit"? Jak jste se ve škole učila? Jak se učí Vaše děti?
archivní článek
Nový komentář