Ale ne, nechystám se do tropických oblastí. Jsem v docela obyčejné venkovské chalupě a trpím. Už ani nevím, kolikátou noc jsem se nevyspala. Buď jsem měla hlavu zachumlanou pod peřinou a dusila jsem se vedrem nebo můj sladký dovolenkový spánek cosi rušilo. Nebyl to ani řev cirkulárky, ani travních sekaček, či přelet Grippenů, ale docela obyčejné mouchy domácí.
Kdo to někdy zažil, dá mi jistě zapravdu, že tihle malí okřídlení tvorové, vám dokáží udělat z božského rána peklo na zemi. Strašně se jim zalíbilo na mém obličeji a sotva slunce proškrábne oči, už se vydají na pochoďák. Odporné. Bzučí kolem hlavy, dotěrně šimrají, jsou vlezlé a neodbytné. A nemusí jich být moc, stačí jen jedna jediná, aby vás dočista otrávila, vytočila, či k šílenství dovedla.

No jo, co se divím, od té doby, co do blízkosti našeho domu pustili krávy na pastvu, dělá nám společnost nejen odporný zápach špenátových lívanců, ale i jejich věrné průvodkyně.
Mucholapky nestačí, buď nelepí nebo mouchám už nechutnají, spreje jsou vám na nic, když jsou věčně dveře dokořán a plácačky? Leda tak jako večerní zábava u televize. A pozor, mouchy jsou všemi mastmi mazané, jakmile zaslechnout pár plácnutí o zeď, dokážou se skvěle schovat nebo maskovat. Třeba si sednou na něco tmavého a splynou důkladně s pozadím nebo lezou po podlaze, kde je v bitevním poli mrtvých kolegyň snadno přehlédnete.

Ale co, člověk na vesnici si musí zvyknout žít i ve společnosti nevítaných tvorů.
A tak jsem se rozhodla, že se nenechám uzurpovat a pořídím si moskytieru. Ať si mouchy řádí, já budu pěkně vychrupávat.

A co vy, milé ženy-in, jak bojujete s mouchami a podobnou létající havětí?

Máte sítě v oknech a záclony ve dveřích?
Používáte odpuzovače do zásuvky?
Kupily jste si moskytiéru?
Jké s ní máte zkušenosti a kde jste ji sehnaly?
Napište.