Kdo tam nebyl neuvěří, kdo tam byl jistě rád potvrdí. 5. oficiální sraz (doufám, že dobře počítám) Ženy-in proběhl tuto sobotu u Kozičky v Kozí ulici v Praze. Naše výprava dorazila v přesně stanovenou dobu. Někteří nedočkavci ale přišlli o půl hodiny dříve, tedy v době, kdy bylo v Kozí ulici ještě setmělo a proslulý bar ještě neměl otevřeno. Obsluha restaurace nestačila zírat. Objednaný prostor, který měl pojmout 30 ženštin, měl oficiální kapacitu jen 20 osob. Tento tradiční omyl jsme lehce vyvrátili a do salónku jsme se vešli všichni. Bylo tam útulno, milo a příjemně stísněno.
Nikdo nemohl být na pochybách o tom, co se děje. Okolíčkované i neokolíčkované děvy a pár kozlů se hned od začátku pustilo do tradiční zábavy. Nic netušící návštěvník by měl pocit, že je ve včelím úlu. Kdyby bylo vyhlášeno mistrovství světa v rychlosti a hlasitosti mluvení, myslím, že tam bylo hned několik kandidátek na titul. Kam by se hrabal Strýček Jedlička:-)! Ale k věci. Sešlo se nás tam cca 30. Stav byl proměnlivý. Jestli jsem správně počítal bylo tam celkem 27 žen a 4 muži. Králem večera se stal redakční kozel Jarda. Na začátku přišel s jednou čtenářkou Ženy-in a v průběhu večera poněkud náhle zmizel. Zlí jazykové mi pošeptávali, že odešel doprovázet nějakou jinou čtenářkou, ale co je na tom pravdy, nevím a doufám, že jsem mu prozrazením téhle neověřené informace nezpůsobil žádné problémy… Královnou večera byla Vanessa, alespoň dle mého mínění, protože blaženého úsměvu dosáhla jako první.
Medvěd způsobila, že na sraz nedorazil náš plachý programátor Marty… při vyzvedávání ceny v redakci se na něj vrhla tak nečekaně, že náš milý, zrzavý a neodolatelný Marty odřekl svou účast z obav, aby se na něj na srazu nevrhlo více takových čtenářek. Mohu ho ubezpečit, že Medvěd byla na srazu víceméně klidná a žádné roupy jí z očí nekoukaly.
Nebudu vyjmenovávat všechny, co na srazu byli, jen za mužskou část redakce a přizvaného kamaráda můžu potvrdit, že největší úspěch slavily děrované punčocháče s minisukní a na druhém místě se umístila průsvitná hnědá – možná byla černá – halenka. Všechny ostatní se umístily na místě třetím.
Lexík fotil a jeho výtvor můžete vidět ve fotoalbu..
Darebák oproti tomu působil navenek zakřiknutě a vůbec nevypadal jako darebák, spíš jako darebáček, ale jak mi potvrdila teta Johana – šéfredaktorka našeho magazínu (toho času zhublá o 10 kg) měl prý něco pod čepicí.
No a já jsem měl svůj den a popíjel jsem svůj oblíbený nápoj.
Sraz skončil krátce po půlnoci a poprvé se po srazu stalo, že na účtu byl nedoplatek. Naštěstí nic strašného. Byl to obraz toho, co se celý večer popíjelo. Pár matonek, nějaké víno a zmrzlinový pohár.
Tedy sraz skončil, Hurá do dalšího. Tak kdy a kde?

Váš starý kozel
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ