Chtít popsat orchideje v jednom článku je stejně tak pošetilé, jako chtít popsat psí rasu na jednom listě papíru. Je to totiž největší rostlinná čeleď (vstavačovití) na světě a čítá více než 25 000 druhů.

Kdo ale jejich kráse jednou podlehne, patrně se stane vášnivým obdivovatelem, či dokonce pěstitelem těchto křehkých krásek. Upoutá jistě i fakt, že kvetou převážně v zimě.

 

Původ, přirozené prostředí

Máme dva druhy orchidejí: tropického a mírného pásma, a jsou naprosto rozdílné.

 

Orchideje mírného pásma najdeme od Kanady po Dálný východ až k polárnímu kruhu. Chybějí pouze v nejsušších pouštích a na polárním ledu. Většina orchidejí pocházejících z mírného pásma je naprosto specifická tím, že přijímá živiny jen za přítomnosti určitých hub v půdě. Většina těchto rostlin  je navíc chráněna. Pěstovat na zahrádce se prostě nedají.

 

Tropické orchideje obvykle rostou na stromech. Žijí z vysoké vzdušné vlhkosti a humusu zachyceného v dutinách stromů. Některé přírodní druhy je téměř nemožné pěstovat doma pro jejich vysoké nároky na vzdušnou vlhkost, světlo a teplotu. Dnes již existují kříženci, které lze s úspěchem pěstovat v domácích podmínkách. Přesto je stále vzdušná vlhkost klíčem k úspěšnému pěstování.

 

Nároky na pěstování

Orchideje potřebují speciální substrát, a pokud ho neseženete, můžete zkusit domácí recept: drcená borová kůra, polystyren (provzdušňují), vláknitá rašelina příp. molitanová drť (zadržují vodu) . Jednotlivé složky a jejich poměr volíme v závislosti na požadovaných konečných vlastnostech substrátu. Neexistuje univerzální substrát, každý druh má trošku jiné požadavky. Rašelinu lze nahradit např. lignocelem (kokosový substrát). Na povrch květináče umísťujeme živý mech, který udržuje vlhkost půdy a zvyšuje vlhkost vzduchu v okolí rostliny. Mech na povrchu květináče se každoročně vyměňuje, nejlépe několikrát za rok.

 

 

Orchideje je lepší přesazovat, až když rostliny přerůstají původní nádobu, a počítejte s tím, že rostliny následující rok nekvetou. Květy se zpravidla objevují až druhým rokem po přesazení. Při pěstování některých orchidejí je velmi důležité dodržovat období vegetačního klidu.

 

 

Ve zkratce

Světlo: jasné rozptýlené světlo, ne však přímé letní slunce – vhodné je východní okno.

Teplota: existují druhy vhodné do všech teplot, vyloženě teplomilné, i ty vhodné do chladnějších místností.

Vzduch: nesnášejí suchý a prašný vzduch, rosení vlhčí vzduch jen minimálně, je lepší je pěstovat v pokojových skleníčcích. Lze to řešit  dnes již dostupnými ultrazvukovými přístroji k mlžení. Potřebují mnoho čerstvého vzduchu, ale pozor na průvan.

Zálivka: spíše vydatná v  intervalech než soustavné zalévání. Každý rod vyžaduje jiný cyklus vysychání substrátu. Nedodržení vysychacích intervalů může vést k zahnívání kořenů a ztrátě rostliny. Voda musí být měkká.

Hnojení: kombinovaným minerálním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny. Existují i speciální hnojiva pro orchideje, hnojíme maximálně 1x za dva týdny.

Množení: u většiny dělením, řízky se nepoužívají a množení  semeny je přímo laboratorní prací.

Škůdci: sviluška, které svědčí suchý vzduch, molice, mšice, štítenky

 

Zajímavost

Nespornou předností orchidejí oproti ostatním kvetoucím rostlinám je délka kvetení – květy orchidejí vydrží na rostlině měsíc, u některých druhů 2–3 měsíce a po řezu kolem jednoho měsíce

 

Rada na závěr

Výhodnější je kupovat hybridní orchideje než botanické druhy, protože hybridní orchideje jsou všeobecně vhodnější k pokusům s pěstováním v bytových podmínkách. A hlavně si pořídíme literaturu, kde se dočteme o základních potřebách jednotlivých rodů. Nebudeme pak zklamáni, že ten nebo onen rod se do našich podmínek nehodí.

 

Foto a odborná konzultace: Bedřich Kyselka, Brno

Archivní článek

Reklama