Krásná masožravka, která je jedinečná svojí pastí, jež vznikla přeměnou původní listové čepele. Zlákaný hmyz je bleskurychle uloven rychlým sklapnutím a následně stráven spodní částí pasti, která k němu pevně přilne. Trávení kořisti trvá 7-10 dní. Poté se past znovu otevírá a je připravena lovit znovu. Častým sklápěním se ale listy opotřebují a po dvojím nebo trojím „naloveném“ zavření odumírají. To jen na okraj, ono totiž dráždit mucholapku například tužkou a kochat se zavíráním je tááááák zábavné. Naprázdno sklápěná past odumírá asi po 10 použitích.

Ještě před několika lety bylo tyto rostliny nenaplněným snem botanických zahrad, a dnes je možné je díky vyšlechtěným kulturám pěstovat i v domácích podmínkách.

 

Původ, přirozené prostředí

 

Mucholapka je rostlina z čeledi rosnatkovitých příbuzná jediné české masožravce rosnatce. Tato její příbuzná ale pochází z USA, státu Carolina. Na původních stanovištích ji lze dnes nalézt už jen vzácně díky ničení slatinišť, které jsou jejím domovem.

Tyto rostliny žijí v takových podmínkách, ve kterých jejich kořeny nedostávají dostatek živin. Proto si vytvořily mechanismus, který jim umožňuje chytat a trávit hmyz. Jednou z těchto rostlin je i mucholapka. Listy jsou tvořeny lasturovitě ze dvou polovin a mají ozubené kraje. Zavírají se ve chvíli, když dovnitř vnikne hmyz.

 

Nároky na pěstování

Udržovat tyto rostliny v pokojových podmínkách lze pouze za dodržení určitých podmínek. Je třeba je zalévat pouze dešťovou vodou a dávat pozor, aby půda i vzduch kolem listů byly vlhké. Prospívá jí rosení dešťovou vodou. Mucholapku je možné čas od času krmit mrtvými mouchami nebo kousíčky masa. Rostlinu ovšem nepřekrmujeme, stačí opravdu občas, a navíc si všimneme, že hmyz si vlastně obstarává sama. Přesazujeme nejlépe jednou za dva až tři roky na jaře do malých květináčků. Dříve přesazujeme, pouze když  je substrát již vyžilý. Bílý povlak na povrchu květináče značí příliš tvrdou vodu a čas k přesazení. Při této příležitosti můžeme rostlinu úspěšně namnožit dělením jednotlivých trsů.


Ve zkratce

Světlo: světlé místo, ale ne prudký sluneční svit. Důkazem splněných světelných podmínek je červené zabarvení pastí.

Teplota: spíše chladnější, ale snáší i teploty kolem 25 stupňů Celsia. V zimě jí nevadí i teploty nižší blížící se k 10 stupňům.

Vzduch: nejlépe vlhký, ideální je pěstování v akváriu, ale pomůže občasné rosení                                   

Zálivka: hojná, zaléváme pouze do misky a v této misce by měla stále stát voda. Důležité je zalévat POUZE dešťovou vodou, maximálně převařenou měkkou vodou.

Hnojení: mucholapku nikdy nehnojíme, živiny získává z občas vhozeného hmyzu.

Množení: listovými řízky, nebo jednodušeji dělením trsů při přesazování. Pod zemí jsou útvary podobné cibuli nebo hlíze. Lze i semeny, ale je to pomalý proces.

Škůdci: téměř žádní

 


Zvláštnosti

I přes zdánlivou náročnost pěstování ji lze pěstovat i několik let, důležité je ovšem ji pravidelně přesazovat do čisté rašeliny a dodržovat zálivku dešťovou vodou.

 

Zajímavostí je jistě princip fungování této sklápěcí pasti. Prvotní sklapnutí probíhá za 0,5 sekundy. Na čepeli pasti jsou spouštěcí chlupy, kterými  probíhají elektrické vzruchy. Pro sevření pasti je nutné, aby se hmyz dotkl jedné nebo více těchto spouštěcích chlupů opakovaně v intervalu cca 2-20 sekund.

Archivní článek

TÉMATA:
DŮM A BYT