Pasivní dům znamená bydlení s nízkou spotřebou energie na topení, se kterou jde ruku v ruce šetrnost k životnímu prostředí. V ČR je takových domů zatím jen desítka, v sousedním Německu jsou to tři tisíce. Nejvíce jsou pasivnímu bydlení nakloněni, kromě Německa, také v Rakousku a ve Švýcarsku.


Pasivní dům má mnoho výhod - příjemnou teplotu v zimě i v létě, žádné teplotní rozdíly mezi stěnami a ovzduším, stálý pocit čerstvého vzduchu, ale žádný průvan. Ušetřené peníze za topení v zimě a za nepotřebné ochlazování v létě.


Tepelná efektivita
 

Pasivní domy jsou domy, jejichž měrná potřeba tepla na vytápění je menší než 15 kWh/m2 vytápěné plochy objektu za rok. Teplo udržuje v domě výměník vzduchu s rekuperací: vzduch do budovy přichází potrubím, jiná trubka odvádí vydýchaný vzduch ven. Proběhne mezi nimi rekuperace čili výměna tepla. Teplý vzduch dokáže předat až kolem 80 % tepla vzduchu studenému. Filtr zachytí prach a s ním pyl a všechny další alergeny.

Další část potřebného tepla na vytápění získáme slunečním zářením, které přichází ve dne okny s vysokou propustností, a dále z provozu elektrických spotřebičů a od osob nebo zvířat, které v domě pobývají. Budova musí být vzduchotěsná: při rozdílu tlaku mezi vnitřkem a vnějškem ve výši 50 Pa nesmí být větší intenzita výměny vzduchu než 0,6 Pa za hodinu.

I člověk nebo zvířecí mazlíčkové jsou podstatným zdrojem tepla v domě. Dalším tepelným ziskem je jinde nevyužité odpadní teplo z chladniček, sporáků a jiných spotřebičů. Zapomeňte na topení. Přitápí se jen v několika mrazivých dnech. Navíc užíváním úsporných ledniček, praček či sporáků lze snížit spotřebu elektřiny až o 50 %.

Silná izolace

Energeticky úsporné domy mívají na stěnách třicet i čtyřicet centimetrů izolace, v oknech zdvojená, případně ztrojená skla a výborně izolující rámy. Jsou promyšleně nasměrovány tak, aby využívaly slunce z jihu a nepropouštěly chlad ze severu. Důležitý je kompaktní tvar domu s jednoduchým půdorysem, aby se zbytečně neztrácelo teplo.

Okna se používají s dvojitým nebo trojitým sklem, navíc opatřená speciálními fóliemi. Měřítkem je měrná tepelná prostupnost. Dům se izoluje především minerální vlnou. Uvnitř domu musí být parozóna, která zabraňuje kondenzaci vlhka uvnitř konstrukce. V některých pasivních domech se vede vzduch do domu potrubím zavedeným pod zemí. V hloubce dva metry pod zemí je i v zimě konstantní teplota kolem deseti stupňů, v létě se tam vzduch zchladí, v zimě předehřeje.

Závislost pasivního domu na dodávkách energií, které se proti obyčejnému domu zmenšily na pouhých 15 %, lze ještě snížit využitím obnovitelných zdrojů. Tak malá tepelná čerpadla se však běžně nedělají, ale například solární panely mohou ušetřit až 60 % tepla potřebného na ohřev teplé vody.

Nízkoenergetické versus pasivní bydlení

Rozlišuje se nízkoenergetické a pasivní bydlení. Rozdíl je hlavně v úspoře energie. Pasivní domy ušetří svému majiteli až 85 % energie oproti standardnímu bydlení. Nízkoenergetické ušetří „jen“ 75 %.

Například v Rakousku je podle majitelů těchto domů jejich pasivní dům dražší pouze o 15 až 20 %, než kdyby postavili dům nízkoenergetický. U nás jsou náklady na pasivní bydlení stále ještě vyšší, protože v České republice není tak rozšířené. Náklady, které budete mít se stavbou pasivního domu, se vám však v horizontu zhruba patnácti let vrátí zpátky v úspoře energie.

Příklady pasivního bydlení z České republiky: Sluneční ulice v Hradčanech u Brna je postavena v duchu ekologické harmonie - pasivní rodinné domy nad terénem ze slámy; rodinný dům v Knínicích u Boskovic; v Nenačovicích u Berouna pasivní prvky v sídle Country Life; energeticky pasivní dům v Rychnově u Jablonce nad Nisou.

Zdroj: www.pasivnidomy.cz
Paul Hawken, Amory a Hunter Lovinsovi: Přírodní kapitalismus, jak se rodí další průmyslová revoluce

Více informací můžete také získat na konferenci Pasivní domy 2006  pořádané v Brně v termínu 18.-19. 10. 2006.

 

Jak se vám líbí pasivní bydlení? Chtěly byste vyzkoušet něco takového? Věříte, že to funguje?

Archivní článek

Reklama