Ještě chvíli pobudeme na Côte d´Azur v Nice. Po procházce městem je třeba si odpočinout. Nejlépe se k tomu hodí okraj promenády pod Hradním vrškem, kde jsou rozestavěné typické modré židličky. Je to prima jen tak sedět, nechat si hřát tvář sluníčkem a nechat na sebe padat krůpěje mořské vody, které sem zanesl vítr.
Lelkovat ale nelze věčně, a tak doporučuji vypůjčit si v půjčovně auto a zajet si do okolí Nice. My jsme navštívili městečka Grasse a St. Paul-de-Vence. Grasse by se dalo nazvat metropolí parfémů. Sídlí tu známé francouzské firmy, které míchají vůně (ale také vyrábějí vlastní parfémy). I my jsme neodolali (přesněji – přesvědčila jsem manžela, že je třeba se tam podívat) a navštívili jsme jednu z výroben. Komentovaná návštěva je zdarma a hned při vstupu vás do nosu uhodí silná vůně. Po pěti minutách mi bylo jasné, že bych tu pracovat nemohla, protože molekuly kyslíku byly někde jinde, než bych já potřebovala. Na konci výkladu vás zavedou (jak jinak) do prodejny, kde vás ale nehodí do spárů prodavaček, ale dají vám malý kurs v poznávání vůní, a teprve potom máte volno na nákupy.
Pokud jde o atmosféru městečka jako takového, mnohem víc se nám líbilo v St. Paul-de-Vence. Je na kopci (Grasse sice také, ale odsud je nádherný výhled do údolí) a je tu opravdový prostor, všude je zeleň a spousty kytek. St. Paul není velké, ale má styl. Je obehnané hradbami, uličky jsou dlážděné oblázky a 16. – 17. století na vás odevšad dýchá. Perlou města je fontána ve tvaru urny s kašnou. Velkým lákadlem jsou místní obchůdky s ubrusy, obrazy a rukodělnými výrobky se středozemními motivy – olivovníky, levandulemi, vínem a, světe div se, karafiáty. Taky jsem se nechala zlákat a jako dárek k vánocům jsem koupila obrovský barevný bavlněný ubrus.

A co si jinak můžeme představit pod pojmem Středozemí?
Olivy – v jakékoliv podobě – jako mýdlo, šampón, olej, plody…
Koření – tymián, rozmarýn, bobkový list
Zelenina – rajčata, cukety, cibule, česnek
Jídlo – masovou směsí plněné cukety a rajčata, tapenade – rozmixované olivy s olivovým olejem, socca – placka z cizrnové mouky, olivového oleje, soli a vody, a na to se dává osmažená cibule, ančovičky a olivy. Je to velmi syté.
Pití – jak jinak než víno. Typické pro tento kraj je Côte de Provence.
Květiny – mimóza, růže, karafiáty a fialky.

A co lidé? Jsou povahy přímé, ale ne nemilé. A i když mezi sebou vtipkují, neberou si servítky.

Monaco – to je kapitola sama pro sebe – ale nebojte se, brzy tam taky dojedeme. :-)
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ