Přemýšlely jste, milé dámy, někdy o tom, jaký by byl svět bez mužů? V jednom vtipu se říká, že by byl plný šťastných tlustých žen… no možná na tom něco je. Napadlo mne to před pár dny, kdy jsme se spolu s dvěma kamarádkami vydaly na chalupu a udělaly si čistě dámskou jízdu. Opravdu čistě dámskou protože spolu s námi vyjely do lůna přírody i naše dvouleté dcerky, které se jako mávnutím kouzelného proutku proměnily ve vzorné holčičky a celé dny strávily na hromadě písku, co má majitel chaty připravený na přístavbu. Možná to ale nebyl kouzelný proutek, ale svěží vzduch a pohoda ve vzduchu, kterou šířily jejich maminky.
Myslím, že uvolněnou atmosféru neměla na svědomí ani tak láhev Fernetu citrus, ze kterého jsme si míchaly osvěžující drinky spolu s citrónovou minerálkou, ale fakt, že na vaření a mytí nádobí jsme byly tři a tudíž bylo vše za chvilku hotovo, nemusely jsme sbírat pohozené věci, stále byl po ruce někdo, kdo naslouchal a žádný názor nebyl hloupý a všechny věty byly pochopeny tak, jak byly myšleny.
Tohle všechno jsem si uvědomila teprve půl hodiny před tím, než měl na chatu dorazit její majitel - manžel mé kamarádky. Ta očividně znervózněla, začala zmateně pobíhat, utírat prach, rovnat židle a nakonec se chopila lopaty a poté, co odehnala spokojené dětičky, začala shrnovat písek do úhledné hromádky…
Neodsuzovala jsem ji, spíš chápala… Proč zavdávat příčiny zbytečných sporů. Těšila se na manžela a chtěla prožít klidný víkend, tak proč ho narušovat řečmi typu: „To jsi nemohla pohlídat, aby děcka ten písek neroznesla po celé zahradě?“ apod. A protože jsme už měly zabaleno, poděkovala jsem za krásně strávené dny a vydala se k domovu a přemýšlela, jestli se chovám stejně. A doma ještě před příchodem manžela z práce jsem rychle utřela prach a srovnala časopisy ve stolku :-)))

Také si myslíte, že se ženy jinak chovají ve společnosti mužů a jinak v čistě dámské společnosti?