Na přelomu roku jsem se vypravila do Říma. Už jsem se tam chtěla podívat dávno, tak proč ne právě teď – řekla jsem si. Ve městě, které je samo o sobě jednou z nejvzácnějších památek v Evropě, jsem strávila tři dny. Většinu z té doby jsem prochodila ulicemi a koridory metra. Chtěla jsem vidět všechno, co se v Římě vidět dá, a ještě něco navíc. Myslím, že se mi to docela podařilo.
Nebudu vám teď citovat z průvodce, toho si nakonec můžete koupit v každém lepším knihkupectví. Popíšu vám radši Řím, jak jsem ho viděla já. Nezůstala jsem v němém úžasu při pohledu na zbytky Fora Romana nebo arény Colossea, nepřepadla mne pokora při pohledu na majestátné paláce a baziliky, ani jsem neupadla do vytržení, když jsem stála na náměstí Svatého Petra. Přesto se mi všechna tahle „profláknutá“ poutní místa líbila víc než hodně. Je až s podivem, kolik pamětihodností se vejde na poměrně malý prostor mezi Vatikánem a Colosseem. Je až s podivem, jak jsou všechny ty monumenty vysoké a náměstí rozlehlá. Římani prostě nikdy nebyli troškaři…
Co byste si určitě neměli nechat ujít, až pojedete do Říma?
Vatikán. Ač ateista, spěchala jsem si tenhle ministáteček, kde sídlí papež a kam vedou ročně kroky tisíců věřících celého světa, prohlídnout jako první. Bez remcání jsem si vystála frontu, abych se vyškrabala na vršek baziliky Sv. Petra, protože ten pohled stál za to. I za tu motolici na točitých schůdkách do věže.
Colosseum, Forum Romanum, Circo Massimo… Protože to se prostě musí vidět, i když si tam někdy připadáte jako na procesí, protože to pochopitelně musí vidět taky všichni ostatní.
Fontány. Je jich po městě opravdu hodně a všechny jsou krásné a stojí za vidění. Ta nejnápadnější a nejmasivnější z nich Fontana di Trevi se nachází na stejnojmenném náměstí kousek od procházkové a obchodní ulice jménem Via del Corso, která spojuje náměstí Piazza del Popolo s Piazza Venezia a na které se chtě nechtě během svého pobytu určitě ocitnete.
Uličky. Ať už se zanoříte kdekoli do spleti úzkých uliček starého města, vždycky narazíte na nádherná malebná a romantická místa, kudy kráčela historie. Staré domy a paláce obsypané všudypřítomnými balkóny, pestré barvy a vůně, zastrčené hospůdky a místečka, kde nepotkáte živáčka – také takový je Řím. Když zvednete hlavu k nebi, uvidíte, že skoro na každém domě je minizahrádka se zelení, často i se stromy nebo palmami. V třímilionovém městě holt lidé také touží po přírodě.
Metro. Pokud zvládáte pražské metro, nebude pro vás až takovým problémem vyznat se v římské podzemce. Má jen dvě linky (A a B), které křížem protínají město. Protože budete mít brzy ušoupané nohy, zřejmě při svém putování metro rádi použijete. Nakonec, pohodlně vás doveze třeba ke Colosseu. Celodenní lístek stál loni 6 000 lir, takže dneska za něj dáte kolem 3 euro. Platí samozřejmě i na další prostředky integrované dopravy, včetně příměstských vláčků, z nichž jeden vás doveze k moři (do Ostie). Tenhle cca půldenní výlet byste si neměli nechat ujít, stojí opravdu za to navštívit Lido di Roma a pokochat se modrým obzorem. Vláček chvíli kopíruje linku B, ale nejlépe je nastoupit do něj hned na stanici Piramide, kde má konečnou.
A až vás budou opravdu hodně bolet nohy, sedněte si do některé caffeterie a dejte si kávu. Italové ji umějí opravdu dobrou…
Reklama