Nejsevernější z pobaltských republik, Estonsko, není zrovna častým cílem českých turistů, přesto stojí za to se do země ležící v oblasti Finského zálivu vypravit. Už proto, že toto středověké městečko s bohatou kulturní historií tak trochu připomíná Prahu. Se svými malebnými červenými střechami, na které můžete shlížet z opevnění na kopci. Se svými křivolakými uličkami a příjemnými kavárnami a hospůdkami, které lákají k odpočinku u kávy nebo sklenice piva či cideru. Co ale Praha nemá, jsou kostelíky se špičkami ostrými jako ořezaná tužka (např. kostel sv. Olafa byl do 16. století nejvyšší budovou v Evropě), které vám připomenou, že se nacházíte ve starém hansovním městě. A co v Praze už vůbec nenajdete, je moře a přístav, ze kterého se můžete vydat lodí třeba do nepříliš vzdáleného finského hlavního města Helsinky.
Staré Město středověkého Tallinnu je od roku 1971 chráněnou památkovou rezervací a od roku 1997 je na seznamu památek chráněných UNESCO. Historii tu potkáte na každém kroku. Jen se jí dotknout.
I když ještě před deseti lety patřilo Estonsko k Sovětskému svazu a pro mnoho našich lidí je dodnes „Ruskem“, má se Slovany máloco společné. Estonci jsou stejně jako Finové a Maďaři z jazykového hlediska v jedné ugrofinské škatulce. Poznáte to hned, jak se v Estonsku ocitnete, protože nebudete rozumět ani slovo. Naštěstí se tu všude domluvíte anglicky bez sebemenšího problému, s ruštinou ale moc nepochodíte. Estonsko má ještě jednu specialitu. Pokud někdo chce vidět maximální koncentraci dlouhonohých blondýn na čtvereční kilometr, ať se vydá do této pobaltské země. Kam se hrabou Švédky a Finky. Pokud jste tedy krátkonohá brunetka a máte z toho mindrák, raději jeďte do Itálie :-)