Dnes ráno jsem dělala zkoušku z jízdy, jedinou překážku, která mě dělila od získání řidičského oprávnění pro řízení osobního automobilu. Jak jistě víte, zkoušky z jízdy již neprovádějí policejní důstojníci, ale podle nového zákona jsou to zkušební komisaři. Ruku na srdce, jsou to titíž muži, kteří dříve oblékali policejní uniformu, jen s tím rozdílem, že dnes chodí v civilu a jejich zaměstnavatelem není Policie ČR. Dnes ráno tedy přišel do autoškoly, kde už na něj netrpělivě čekalo šest řidičákuchtivých lidí, komisař s velkým K. Již od pohledu by se dalo soudit, že nepatří mezi nejmilejší povahy a podle mluvy šlo snadno odhadnout, že na něm jeho policejní minulost zanechala následky. V kostce nám oznámil, že taková zkouška není žádný med a že nehodlá tolerovat nic a o nějakém přimhuřování oka si můžeme nechat zdát, a to bychom tedy rozhodně nebyli kamarádi. Krev při jeho slovech tuhla v žilách.
Z naší dvojice žáků jsem šla na řadu jako druhá. Poté, co můj kolega, který několikrát nedal přednost chodcům na přechodu a jednou opomněl pravidlo přednosti zprava, směle získal řidičské oprávnění, jsem si naivně myslela, že tentýž úspěch čeká i mě. Jistě by čekal, ale to by na zadním sedadle cvičného vozidla autoškoly nesměl sedět takový šovinista. Od prvního okamžiku se na mě díval jako na něco /chápej ženu/, co přeci do automobilu nepatří. Její pravé místo je u sporáku, nebo snad ještě u žehlicího prkna. Ale za volantem, no to je snad vtip! Odjezdila jsem si svých 40 minut útrpného ticha, kdy na mě komisař štěkal příkazy, kam mám jet. Nakonec jsme zaparkovali zpět na základně a na řadu přišly oblíbené otázky z údržby vozidla. Mým úkolem bylo vypnout motor a poté zpaměti popsat, kde se na přístrojové desce nachází jaká kontrolka, jakou barvou svítí a copak dělá které tlačítko a co ukazuje který „budík“. Pravda, zde jsem panu komisaři skočila na lep, když jsem nedokázala identifikovat tlačítko regulující vnitřní a vnější cirkulaci vzduchu ve vozidle. Po tomto faux pas, jsem ještě cvičně popsala funkci a princip katalyzátoru.
Zatímco mladík, který již z pozice toho, že je muž byl de facto držitelem řidičského průkazu, dostal velice „záludné“ otázky, a to ukázat kde jsou v automobilu umístěny pojistky a vyjmenovat povinnou výbavu vozidla. Skutečnost, že chlapec je rozený řidič neovlivnilo ani to, že jako povinnou výbavu zapomněl zmínit klíč na kolo. Jako další a neméně podstatné důvody, proč by se někdo jako já, tedy někdo bez penisu, neměl zařadit mezi řidiče, mi bylo uvedeno, že se velice ale velice nedostatečně koukám do pravého bočního zrcátka a dále pak, a to pana komisaře prý opravdu hrozně vytáčí, že při dojíždění do křižovatky nepodřazuji na nižší rychlosti, ale jako nějaký FRAJER dojíždím na neutrál a (cituji) „kvrdlám si řadící pákou“.
Jak jistě správně tušíte, tento zážitek si za pár dní zopakuji. Nezbývá mi než doufat, že na zadním sedadle tentokrát bude sedět někdo objektivnější.

Sára Sýkorová
Reklama