Pokračuje seriál „Staré dobré časy“, který čerpá z knihy „Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající“ vytištěné v 19. století v katolické tiskárně ve Vimperku. Tato půvabná kniha byla nalezena při úklidu na půdě jedné venkovské rekreační chalupy a poslala nám ji čtenářka Marie, kteréžto z celého srdce děkujeme, neb textíky tyto i v dnešní době nejedné žínce dobré rady poskytnouti mohou. :-) Také dnes se budeme věnovat šetrnému hospodaření…

Mnohdy ku konci týhodne hospodyňka těžko s penězi vyjde a tu ohlásí se host, kteréhož uctíti třeba. Tu se hospodyňce veškery zbytky masité, jakož i s slaniny neb masa uzeného, byť i prorostlého, dobře přihodí, ana snadno z nich můž´různých chutností zhotoviti.
Tak třebas chutný závin bramborový. Na vále jest upraviti jemné těsto bramborové z liberky vařených, oloupaných a jemně postrouhaných brambor či též erteplí, z půl liberky mouky, špetky soli a tré žloutkův. Z těchto uválí plást, sádlem jej pomastí a posype jemně ustrouhanou slanou buchtou, na sádle dozlatova opraženou. Potom vše sbalí, okraje plástu dobře k sobě přitisknuvši, vloží do propraného ubrousku bílého, lehce motouzkem či tkalounem ováže a na vařečku přes rendlík položenou lehce tkanicí připevní, tak by v páře pouze závin ten vařen byl půl až tři čtvrtě hodinky. Poté závin s pečlivostí velikou vyjmouti nutno, tkalouny, tkanice neb motouzek opatrně odvinouti, servítku rozhaliti a závin na mísu vyndati třeba s opatrností přílišnou, neb velmi křehký bývá. Závin zdobně na míse rozkrájený posypati jest hospodyňce strouhanou slanou buchtou dozlatova na másle či sádle osmaženou, na talíři kyselým zelím a zlatavou cibulkou doplniti či pro labužníky hořčičnou omáčku přiložiti. Host tak za malý peníz dobře uctěn jest.

Kterak zeleninku chutně dítkám upraviti by dobře prospívaly?
Dítkám ku prospěchu i růstu dobrému třeba jest co nejvíce zeleninky jísti, zhusta jen málo upravené a povařené. Bychom dítkám malým tuto neznechutily, jest třeba krmi připraviti co možná lákavě i chutně, ať už budeme tuto syrovou podávati, či uvařenu neb mírně podušenu toliko.
Pro dítka menší jest vhodno k večernímu jídlu podati mladé mrkvičky na tenká kolečka nakrájeny, lehoučce jen jich podusiti, hrášku přidati i lupínek másla dobrého, s krajíčkem chleba opečeného do křupava chutnou krmičku tak tvoří, neb lehce povařené růžice karfiólu polité hustou sladkou smetánkou a k tomu pečených erteplí přidati neb tytéž zhusta stačí políti převařeným máslem, by malým jedlíkům dobře chutnaly.
Již větším jedlíkům, jež chvilku poseděti neumí a také více hladu mívají, posypati jich můžeme rozsekanými natvrdo uvařenými vajíčky a přelíti omáčkou z jablíček rajských. Jablíčka rajská jsou velmi zdravým ovocem, v daleku jen pěstěným a u nás nehrubě zatím užívaným, proto jen u mála hokynářů možno jich obdržeti. Chceme-li jich však dítkám upraviti, oplatí se děvče služebné ku vzdálenějšímu hokynáři pro ně poslati a chutnou a zdravou krmi tak rodince časem poskytnouti, zvláště tehdy, když po chorobě některé dítka se nacházejí.
Omáčku z jablíček rajských upravíme lehce. Jablátka v čisté vodě omyjeme, vyjmeme stonek a na malé kousky pokrájevše, na lžíci másla v rendlíku podusíme s trochou cukru. Když pak měkka jsou, přes sítko propasírujeme a ve zdobném omáčníku neb pěkné misce šalešné na stůl podáme. Omáčka ta chutná kromobyčej dobře, když spolu s jablíčky rajskými malé kyselé jablátko plané podusiti necháme.
TÉMATA:
DŮM A BYT