Pokračuje seriál „Staré dobré časy“, který čerpá z knihy „Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající“ vytištěné v 19. století v katolické tiskárně ve Vimperku. Tato půvabná kniha byla nalezena při úklidu na půdě jedné venkovské rekreační chalupy a poslala nám ji čtenářka Marie, kteréžto z celého srdce děkujeme, neb textíky tyto i v dnešní době nejedné žínce dobré rady poskytnouti mohou. :-)

Sklep nedělnou součástí každičkého domu bývá a proto i tohoto nutno si hleděti, by vždy dobře sloužil majiteli jeho. V domech starých, s kamene stavěných neb tam, kde cihlové zdi kamenem prokládané jsou, častá vlhkost bývá. Vlhkost ta ze země často po stěnách vystupuje, na místech zvlhlých plíseň se šíří, kterážto na závadu jest poživatinám tamo uloženým, erteplí na zemi daných příčinou poškození jest a i ve vzduchu tam jest cítiti, což příjemným není. Sklep takový proti plísni šíření chráníme. U materialisty sirný knot zakoupíme a s ním se poradíme, jaká spotřeba jeho na sklep takový jest, neb též u mydláře tak možno učiniti. Sirný knot pak ve sklepu na podlahu položíme, podloživše jej cihlou neb kamenem, poté jej zapálíme a přesvědčivše se, že nebezpečí, by cokoli od něj chytilo, nehrozí, rychle se vzdálíme a sklepu uzavřeme. Hořením knotu vzniká kysličník siřičitý, kterýžto nejen plíseň, ale též veškery hmyzy ohavné hubí. Síru působiti do druhého dne ponecháme, kdy teprve sklepu dobře vyvětráme.
Však zhusta takové sklepy bývají, že vlhkost v nich se udržuje stále, i když pilně za suchých dnů okénkem větráme. Tu pak vezmeme několik misek starých nepotřebných a naplníme je vápnem nehašeným a po sklepu umístíme, leč tak, by nebezpečí převrhnutí na se nehrozilo. Vápno nehašené takové povahy jest, že vlhkost dobře pohlcuje a suché prostředí ve sklepu zajistí. Schody sklepové můžeme též bílým vápnem hašeným natříti, hned budou dobře k přehlédnutí a k ourazu tak dojíti nemůže. Okénko sklepové zajistíme v létě tak, že naň kus husté síťoviny napneme, která tak malá očka má, že hmyz obtížný tudy prolézti ni prolétnouti nemůže.
Bděle vždy oddělíme tu část sklepa, kam uhlí či drvo ukládáme od oné, kde erteple, jabka či mlíko a máslo uloženy máme. Erteplí neb též branibor či brambor zvaných nejlépe do dřevěné posady uložíme, kterou jsme byly prve u bednáře zakoupily. S jara, kdy erteplí již v posadě není a drvo posady již sčernalé jest, tu posadu na slunce vytáhnouti a pískem dobře vydrhnouti kážeme i vyschnouti na povětří čerstvém necháme. Též tak s košinkami, kdež ovoce uloženo bývá, učiníme. Namnoze v domech kamenných starých hlubokých sklepův se nachází, kteréž bývají i chodbami klenutými a temnými opatřeny, často v nich i studánka bývá neb voda proudná praménkem zurčí, kteráž s kamenné klenby prýštíc namnoze v hlubinách temných se strácí.
Chodbami klenutými povětří vane, často zatuchlé, namnoze však čerstvé, nebo sám Bůh milý ví, kterými cestičkami v podzemí povětří Boží i vodička proudná se v hlubinách Matky Země ubírají. Sklepy takové staré pravým pokladem pro hospodyni bývají, nebo cožkoli v nich uloženo k zimování, tu k jaru jako čerstvé či právě s stromu utržené neb ze země vykopané se jeví, ať již ovoce rozličné to bývá neb tuřín či erteple, branibory neb brambory též zvané. V dvorech mocných, kdež dobytka stádo hojné se nachází, tu v sklepech kamenný mlíčník bývá, nezhusta vodou proudnou napájený, ať už pramenem tam jsoucím či odjinud poltrubím svedeným, kam konve a dížky s mlíkem se vkládají, by ano tak čerstvo zůstalo. Kdež v sklepu kamenného mlíčníku nebývá, tam hrnce neb konve s mlíkem do nejtmavšího a nejstudenějšího kouta sklepu postaviti kážeme, tak by na Boží světlo vyjmuty stěny jich se rázem orosily. Taktéž hrnce s máslem čerstvým i převařeným do tmavého studeného kouta postaviti kážeme, dobře jich pokličkami neb měchejřem povázavše neb křenovými listy másla čerstvého pokladše, prv než do forem máslových jich vtlačiti kážeme, ve tmě a chladu dobře tak opatřeny budou.
TÉMATA:
DŮM A BYT