Pokračuje seriál „Staré dobré časy“, který čerpá z knihy „Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající“ vytištěné v 19. století v katolické tiskárně ve Vimperku. Tato půvabná kniha byla nalezena při úklidu na půdě jedné venkovské rekreační chalupy a poslala nám ji čtenářka Marie, kteréžto z celého srdce děkujeme, neb textíky tyto i v dnešní době nejedné žínce dobré rady poskytnouti mohou. :-) Dnes si povíme něco o tom, kterak služebné děvče hodné získati a dlouho ve službě udržeti…

Nově-li děvče služebné do domu svého přibíráme, všímejme si pečlivě všelikého konání jejího a předčasných soudův nedělejme, aniž poté, když jsme již krušec soli spolu vysolily. Nedejme na rady všeliké, žeť děvče jak kyrysar rostlé přínosem větším domu bývá a práce více udělati může. I děvče postavy menší, jest-li pilné a poslušné, často své paní ku většímu prospěchu bývá, ano jest nezhusta snaživější, čistší i umnější než vrstevnice jeho postavy statné bývají.
Všímejme sobě bedlivě, kterak děvče služebné komůrku svoji i kuchyni v čistotě drží, hmyzu žádného obtížného tam nemajíc, zda sobě okno kvítky ozdobí či polštářek co klekátko u lože položen má, nad ním Krucifix růžencem ovitý, kterak ustrojena o svátku i v témdni chodí, vnady své příliš neukazujíc, kterak sobě činí a se čistě strojí, aniž oděvu svého roztrhaného či špinavého má. Pilně si všímejme, zda děvče, vidouc paní domu za zády státi, usilovněji nepracuje a jí sladké řeči nepodstrojuje. Není dobrou děvečka ta, jež dítky za přítomnosti matičky sladkými řečmi častuje, by později, až matička z komory vykročí, jim samým hned lála, ni taká, jež v čistotě jen málo si libuje, zevnějšku svého neošetřujíc a okolí nevábného ponechávajíc, v domě našem místa nemá a proto při svátku nejbližším za službu jí poděkujeme a dárkem malým odměníme, jsa nezhusta rády, že osoba tato dům náš opustila.
Ta však, jež konáním svým jen ku prospěchu domu našemu bývá, jež čistá, pilná a umná ve vší své práci se jeví, neodmlouvajíc a mírně i cudně ku všem v domě se chovajíc, tu pak v domě rády podržíme. Dohlížejme proto na práci děvečky v našem domě nové, ana klidně bez nervösu pracujíc, s milým úsměvem na dítky se obracejíc a je upozorňujíc, by práci její nehatily, a to i před matičkou opodál stojící, není falešnou, leč pilnou a dělnou a jest nám ji tudíž déle pozdržeti.
Když služebné děvče čest našemu domu dělá, dbáme dobře toho, by hospodyňky okolní, štěstí takového nemajíce, děvečku naši ku svému krbu nepřebraly a nám tak mnohého příkoří tím neučinily. Neb dobré služebné jako šafránu bývá. A tak, chceme-li děvče dělné, pilné a milé u sebe pozdržeti, neradno na službě její šetřiti a o svátcích, poutích či památkách drobným dárkem jí přilepšiti, ať již penízkem či šátkem, pentlí neb modlitební knihou podarovati, aniž nám samým velká škoda vznikla a druhému radosti dárkem tím dadouce. I v službě samé o všedním dnu možno služebné dívce práci usnadniti, aniž mnoho to stojí.
Pere-li služebné děvče často velkého množstva prádla, začne si zhusta naříkati na kříže bolení. Tomu snadno předejíti můžeme, objednajíce u truhláře či bednáře hrubého stolu nehoblovaného či podložky pod troky či necky, v kterých prádlo se pere. Děvečka tak přelamovati v pase se nemusí, anať stojí tak vzpřímeně a záda ji více boleti nebudou.
Jest-li děvče služebné celičký den na nohou bývá, zvláště když celým domem při úklidu velikém se hýbe, často večer na nohy těžké si žaluje. Tu možno část povinností jejích na se převzíti, po večerním jídle kuchyni skliditi a oheň uhasiti s poukázáním, by děvče v ten čas do komůrky k odpočinku se uchýlilo a ráno časněji vstalo a práce, které na večer jen k obtíži znaveným nohám se jevily, čerstvěji odpočaté ráno zrobilo. Samy však dohlédneme, by popel v krbečku neb kamnech kuchyňských živý nebyl a na stolech či škopku mycím zbytky jídla se nenacházely, by tak myši hodování prosty byly.
Bude-li děvče služebné žalovati sobě na nohou bolení či nohy těžké oteklé po velké práci denní, nelitujme námahy a do komůrky děvčeti konev teplé vody podejme, v níž jsme trochu šťávy citronové a lněného oleje rozpustily ku sklidnění nohou bolení.
Při velkém prádle praní či při žehlení kusův těžkých cihličkou rozpálenou nežádejme děvče služebné o rozličné služby či službičky, kterých samy si udělati můžeme nebo při častém odbíhání od prádla praní či žehlení voda rychle v neckách vystydne či prádlo se od příliš rozpálené cihličky spáliti může, aniž je děvče služebné na vině, že nedbalé bylo. Nechejme tedy děvečku prací svých dodělati a potřebujeme-li pochůzku nutnou učiniti, ač nám samým by na obtíž byla, požádejme za drobný peníz odrostlé děvče či hocha z okolí či podruhyni některou, ani rádi odměnou nám k službě býti mohou.
Sklep či loch nechávejme v čistotě držeti a všelikého haraburdí kažme ven vynésti a spáliti. Kamenné schody sklepové též v čistotě nutno držeti a bývá-li jich více, prostřed schodův nechejme od kováře kruh na špán či svíčku zrobiti, by děvče služebné, až do sklepa či lochu s košem půjde, sobě posvítiti mohlo a oudův zlámaných tak nebylo.
Kdež dláždění či tesy v dvoře chybí a kolna neb dřevníky vzdáleny jsou a děvečka musí tak koše polen či špánů bukových přes dvůr celičký nositi, pořiďme jí alespoň tré dřeváků dobře dlabaných, by blátem v trepkách plstěných či střevících všedních broditi se nemusela. Bláta-li po deštích v dvoře přílišně bývá, kažme je ostrým koštětem břízovým s dvora vymésti či více-li ho, do kolmahy naložiti a s dvora ke stromům zavésti. Vození bláta v kolmaze však děvče služebné vystříhejme, neb práce ta kromobyčej klopotnou se jeví, i požádejme raději podruha některého či pacholka ze sousedstva, by tou službou za drobný peníz nápomocen byl.
Kdež studny v dvoře nebývá a děvče služebné pro vodu do kašny neb studny obecné docházeti musí, pořiďme u bednáře raději dvé štoudviček menších než jednu větší, ana děvečka lépe po jedné štoudvičce v ruce každé sobě ubéře, než jednu konev velikou a těžkou, již po pár krocích z ručky na ručku přehazovati musí. Kdež v domě štoudve kamenné příklopem opatřené na vodu nebývá, tu nám třeba konev na vodu sobě opatřiti. Konev vodní lépe z kameniny než z porculánu nechejme u hrnčíře zrobiti a do kouta v síni postavme, by vždy voda v ní chladna a čerstva byla. Pokud poklička ku konvi chybí, nahraďme tuto čerstvým měchejřem prasečím, dobře propraným a vypařeným i v soli promnutým, an čerstvý když se zvečera na hrdlo konve napne a pováže, po uschnutí sobě dobře tvaru pokličky zachová a pod ním voda vždy čerstva bude. Též víko s slámy zrobené dobře se přiházívá.
TÉMATA:
DŮM A BYT