Pokračuje seriál „Staré dobré časy“, který čerpá z knihy „Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající“ vytištěné v 19. století v katolické tiskárně ve Vimperku. Tato půvabná kniha byla nalezena při úklidu na půdě jedné venkovské rekreační chalupy a poslala nám ji čtenářka Marie, kteréžto z celého srdce děkujeme, neb textíky tyto i v dnešní době nejedné žínce dobré rady poskytnouti mohou. :-) Dnes se budeme opět věnovat šetrnému hospodaření…

Mnoho dalšího ušetření hospodyňka sama vymysliti může důvtipem svým. Kdež hospodářstvo bývá, tu se vše, co z vaření zbyde, drobečky, šlupky, šupinky neb okrouhle všeliké do putynky vlijou a prasatům neb kravám podají. Zbytky masité i kosti psu se hodí, prahoušle mouky smetené na špejchaře či v moučnici drůbeži se přidá neb stelným kravám do pití teplého přimíchá. Kousky chlebové hospodyňka buď usušiti může, však nezhusta všechny nedojedky sčerstva do kapes hospodářových putují, jsouce dobrou pochoutkou koňům co odměna za jich dřinu, neb též volečkům tažným či bulíkům do tahu se zaučujícím.
Vždy však nutno na paměti míti, kolik dobytka, bravu neb drůbeže perné může statek uživiti. Pakliže dvůr velký či hospodářstvo mocné máme, polí hojně k tomu, luk, rybníka i lesa na drvo, na bíledni jest, že i drůbeže všeliké hojnost, bravu i ovcí možno též držeti. Kde živnost menší a k obživě rodiny nutno po páru vozníků držeti, aniž mnoho luk neb pole máme, nemůž´ženička ještě po kravce stelné držeti chtíti, tu oplatí se raději sobě kozu poříditi, ano kozí mléko též dobré a zdravé jest a zviřátko to nepříliš nároků na krmení svoje mívá.
V živnostech řeznických, kdež množstvo odřezků masitých, kostí i loje bývá, vhodno dvé i více hafanů mocných držeti, nejen pro masa hojnost, též i ku dobytka honění a ku hlídání, nebo poberové všelicí často na maso neb i též na dobytek jatečný blíže živnosti v ohradě dlející spadeno mají. V hospodářstvu nevelkém toliko ku hlídání možno lépěji psa nevelikého sobě držeti, an nedobrého člověka nosem citlivým dobře vycítí a věkáním svým naň domácí upozorní, byv tak dobře nápomocen. I při hlídání dítek malých pes platen bývá, nebo leckterý voříšek lepší chůvy se jeví, obzvláště čuby tak hlídavé jsou, žeť misku žrádla denně maličkých dítek bedlivým ohlídáním dobře odsloužiti umí. Kočku v každém domě míti třeba, ana myši chytá, kteréž všudy přítomny bývají, po nocích v komoře, kuchyni i sednicích šramotí, k snědku cos hledajíce. Micinka domácí hravě sobě poradí s myškami malými, však na špejchaře objeví-li se myši německé, tu musíme sobě jinak pomoci, neb tyto často velikosti kočky bývají, jsouce vypaseny zásobami tamo uloženými, škody veliké nám tak činí nejen žravostí svou, též i nezhusta moučnicemi prohryzenými či pytli poničenými i jinými slotami jich. Tu musí sobě ženička pomoci. Smete na špejchaře mouky natrousené, a to i krupice neb krupek a do misek na podlahu jich umístí, by myši tak v pohodlí mouky se nažraly, ano jim netřeba do pytlů či moučnice se více prokousávati. Tu po pár dnech však do mouky smetené hrstičku sádry přidati třeba, myši s moukou i sádry se nažerou a tu když píti počnou, sádra ta v útrobách jich zkamení a myši posléz scepeněti musí. Tak po pár dnech velikého množství myší německých zbaviti se můžeme, kteréž zbydou, jako opilé motati se budou a s těmi již kočka domácí či pes na špejchar vpuštěný hravě si poraditi umí.
V době nedávné zcela začalo býti novou modou králíky na maso chovati. Zviřátko, prv divoké a zajíci nám známému podobné, dobře zdomácnělo a masem svým chutným člověku k užitku velmi jest. Potravou králíka jest kůra stromová, též pupence, tráva a byliny rozličné. Potřebné tekutiny čerpá tvor tento ze šťavnatých rostlin či olizuje kapky rosy. Pakliže králík krotký rosy nemá, pije vodu jako ostatní zvířata již zdomácnělá. Králík libuje si v čistotě, což jest důležito pro chov. Králíci chovati se v klecích mohou, které osvědčuje se umístiti na místech před větrem chráněných, slunečným paprskům přístupných, zároveň však stín před sluncem poskytujících. Klece musí býti dosti velké a jasné, před deštěm chráněny, zúplna suché. Olšových stromů-li v blízku neroste, tu větví olšových dobře olistěných natrhati kážeme a klece svrchu jimi poklademe, by hmyzy dotěrné, kteréž choroby zviřátkům přinášeti mohou, klecím se tak pro vůni jich vyhnuly. Každé dospělé zvíře mělo by vlastní příhradu míti, zvíci deseti pěstí šíře a sedmi pěstí alespoň tak hlubokou a vysokou. Dvířka klece zhotoviti jest nám z pevného, mřížkou opatřeného rámu, tam kdež mladé chovati budeme, musí dvířka dřevěná býti, by světla nepropouštěla a před průvanem hnízdo ochrániti mohla. Stelivo musí býti vždy sucho a čisto, jest ho třeba každého týhodne obnovovati. Potrava nasypává se do korýtka, které nechť jest tak těžké, by je zvířata převrhnouti nemohla. Osvědčují se korýtka kamenná, která lze u kameníka obdržeti.
Jest nesmyslem králíky krmiti kuchyňským odpadem. Má-li se jim vskutku dobře dařiti, by k našemu užitku byli, třeba jim zrní ovesného neb ječného, tuřínu pokrájeného neb mrkve či petržlenu, dobrého sena sladkého, jetele, též mladých kopřiv, jitrocele, listův salátu či kapusty a zelí neb košťálů zelných, ty však musí na suchu býti sušeny, by vlhké či mokré nebyly. Králíků nikdy nekážeme před klecemi zabíjeti, by zviřátka ostatní poděšena nebyla, leč stranou v kolně či dřevníku, kdež může býti králík též stažen i vykuchán a droby jeho psu neb kočkám či drůbeži předhozeny býti mohou. Spratku králičího na dřevěný rám kážeme napnouti a v průvanu vysušiti necháme, více-li jich, tu odprodati jich můžeme kožkaři neb Židu za drobný peníz či dítkám štuclů z nich nadělati neb čepečků zimních pro děvenky olemovati.
Maso králičí opláchneme v proudné chladné vodě, v klůcku osušíme a do okřínu hrnčeného neb kamenného uložíme obloživše je plátky slaniny či listy křenovými neb libečkem či rozmarýnem vonným čerstvě trhaným. Okřín s masem měchejřem neb pokličkou přikrytý do chladného sklepa či lochu umístivše, necháme masa odležeti jeden až dva dny, by maso dobře se uleželo a křehkým bylo. Chybou velkou jest maso králičí ve vodě namáčeti neb sdřevnatí potom a chutnati v pokrmu více nebude. Staneť-li se však, že děvečka nedbalá masa králičího do puténky vody položivše, za jinou prací se ubírala a ano ponecháno ve vodě chuti pozbylo, tu pak třeba hospodyni při úpravě jeho množstva slaniny či fláku masa z vepře tučného, by chybu tuto napravily. Maso králičí možno jest nám upravovati tak jako jiná masa bílá i červená, v kuthanu co pečeni péci, do polívek, omáček bílých i tmavých vložiti i sekaninek či karbanátlí z něho zrobiti. Tak jako kůřata a holoubata i králíka jest vhodno osobám s chabým žaludkem či dítkám po nemoci upraviti, by se zotavily a sil nabraly.
TÉMATA:
DŮM A BYT