Koupili jsme byt a začali jsme prohlížet časopisy o bydlení a chodit do obchodů s nábytkem, že si vybereme, co by se nám líbilo. K mému zděšení však manžel nechce ani slyšet o novém nábytku a jednoduchém stylu, jaký se mi líbí. Podle něj by se měl domov skládat výhradně ze zatuchlých starožitných almar, prošlapaných perských koberců a obrazů v těžkém rámu. Korunu tomu nasadila tchyně, která nám jako svatební dar věnovala příšernou komodu na kroucených nožkách, která se nehodí vůbec nikam, natož do MÉHO domova!!!! Měli jsme kolem toho už docela hodně hádek, protože manžel si myslí, že nemám vkus a upozorňuje mě na to, že jeho rodiče mají přece byt také vybavený postaru a jak je to pěkné! Jenže já si vždy myslela, že to tak mají, protože už jim to tak zbylo a ne že by se jim to nějak extra líbilo… Jsem zklamaná a rozčarovaná a nevím, co teď dělat. Nemohu se smířit s pocitem, že budu nadosmrti žít v muzeu a to jen proto, že si to tak přeje rodina mého manžela…
Co byste na mém místě udělaly vy? Jak jste zařizovaly své nové domovy? Díky za radu a povzbuzení… Je mi toho zapotřebí.
Hanka
Nový komentář
Komentáře
Tady je potřeba dohodnout se na nějakém kompromisu. Nemohl by si manžel zařídit třeba pracovnu po svém a zbytek nějak střízlivěji?
A před manželstvím jste spolu nebydleli? My ano, takže jsme mohli spoustu věcí "oťukat". A hlavně - vše je kompromis, v manželství zvlášť.
Taky mám radši moderní nábytek, ale dřevěný, ne kov nebo sklo, to se mi moc nelíbí. Naštěstí s mužem máme podobný vkus, i když zatím žijeme ve starém "univerzálu".
Ahoj Hani, přikláním se taky ke kompromisu - něco ty a něco on a budete spokojený oba. a nebo to smíchejte dohromady, bude to zvláštně hezký. Držím palečky vy to nějak vyřešíte, jen se při tom moc nehádejte.
Myslím, že zařizování je vždycky o kompromisech. Člověk si může udělat představu, ale pak stejně ustupuje a nikdy to není úplně ideální. Původně jsem si to taky malovala jinak, ale člověk se přizpůsobí. Já jsem chtěla kuchyň se spoustou prosklených nízkých horních skříněk a jelikož máme všudě šikminy, tak mám jen jednu (vysokou) horní skř. a spostu dolních. Strašně jsem chtěla světlou koženou sedačku a nevešla se do rozpočtu- tak je jiná no. Ale hlavně že se tam máme rádi. Určitě to chce vůli se dohodnout z obou stran. Držím ať se tam oba cítíte jako doma.
Hani to je opravdu nezáviděníhodná situace. Já bych se též přikláněla ke kompromisu co uvedla *daisy*. Já to měla lehké, protože jsem si svůj byt zařídila sama a podle svýho vkusu a přítel se přistěhoval. Jediný, co jsme kupovali spolu, byla sedačka. Taky jsme se trošičku nemohli dohodnout, co a jak. Když on něco navrhl, tak by se to nehodilo ani na chodbu a když jsem navrhla něco já, tak mi vždycky říkal: ten tvůj dizajn , to si nevybereme nikdy. No a přece sedačku máme. Teď budeme muset přestavět ložnici, protože když jsem jí já zastavěla, tak jsem tam byla sama, když se přistěhoval přítel, musela se koupit skříň (takže se tam teď už nic jinýho nevejde) a teď čekáme a musíme přikoupit alespoň komodu. I když jsem teď řekla, že jí zaplatím, přítel hned na to, že jako na co jí budeme kupovat. A přitom se taktak vejdeme my dva do skříně. Ach jo - ti chlapi. A ještě až řeknu, že to budeme muset přešoupat, to bude mít vůbec radost. Myslím, že mě za to bude chtít trošičku , ale pak to stejně udělá tak, jak já budu chtít, prostě - aby měl už od toho mýho remcání pokoj .
Milá Hanko, držím ti palce, abyste to nějak dobře vyřešili.
Hani, kompromis. Nasi to udelali tak, ze tatka vybiral nabytek do loznice, mamka do obyvaku. Co kdybyste si to rozdelili tak, ze treba kuchyn a jidelna bude po tvym, obyvak treba podle jeho predstav (ja jsem teda spis zastance "stareho" stylu, i kdyz ty obrazy v tezkem ramu ne, a ten moderni jednoduchy styl je na me moc studeny, jeste tak jenom drevo, ale opravdu nemam rada kovove a umelohmotne a sklenene nabytky a skrinky a kuchyne )
chudak hanka, to musi byt opravdu desne, kdyz se na takove zakladni veci neshodnete ...mam dojem, ze bude muset nastoupit kompromis ...kombinace stareho a noveho je prece dneska moderni...jediny problem vidim v tom, ze to muze dopadnout tak, ze se to vlastne nebude libit ani jednomu z Vas ...ach jo...tak co s tim...no a co treba rozdelit to po pokojich ? obyvak moderni, do loznice proslapany koberec ? ...no uprimne receno, ja fakt nevim ...my se s manzelem shodneme skvele (az na ty obrazy )
Ja mám tirž rada moderný štýl. Ale ten sa snažím kombinovať s klasickým. Bola by si prekvpená ako dobre výzerá stará komoda v modernom byte. Už som to videla.
Hanko, tvůj manžel nakupuje prošlapané perské koberce??? Já nevím, moje maminka má krásnou starožitnou almaru (resp. dvě) a zatuchlé nejsou. Moje nejoblíbenější skříň byl starý biedermayerovský prádelník... Někdy ty moderní jednoduché byty jsou strašlivě studené. Takže rozum do hrsti - na perské koberce teď stejně mít nebudete, ale třeba na parketách, nebo dřevěné podlaze bude vypadat i ta komoda pěkně. Obrazy lze nechat přerámovat, no a nábytek - určitě se dá najít kompromis. Domov by měl být domovem i tvému muži, třeba bys mu mohla někde nechat "klasický koutek" - starý ušák se stojací lampou by možná snesl i tu komodu - a tvůj muž by měl svoje "doupě", místo kde by se cítil "doma"....