Z cest do jižních krajů si kromě různě velkých a podivuhodně tvarovaných kamínků, oblázků, šutrů až "skal" a částí stromů v podobě větviček, samorostů či kulatých průřezů kmene, vozím rovněž vlastnoručně nasbírané bylinky a koření.
Jižní horké slunce z nich vytáhne tak silné voňavé silice, že se jimi musí kořenit vskutku pouze ona špetka, jinak bude pokrm příliš kořeněný. Sušit se musí svázány do pugétku ve stínu, aby je polední žár nespálil, nýbrž jen mořem prosycený vzduch vdechnul léčivou moc a pohodu letních chvil.
Převážím je již usušené v papírovém kufru lehce zabalené do plátýnka ze lnu nebo bavlny a srovnané vedle sebe opatrně jako miminka v kočárku. Když je doma rovnám do sklenic s těsnými víčky, v mysli znovu zabloudím do ohlušujícího cvrkotu cikád, lehkého vánku se slanou chutí, sluncem vybělených skal, luk prosycených tymiánovou a oregánovou vůní, sladké šťávy broskví a rajských jablíček, lepkavé chuti moruší a puklých fíkových plodů, chladivého mokra moře...
Avšak ani našemu koření nechybí pozitivní magie smyslů. Už jen ta krásná a něžná jména ukazují a radí, k čemu je použít a proč je pěstovat v truhlíku na okenním parapetu, v petrželáku na kuchyňské lince, v květináčích na balkoně nebo na zahradě v samostatném záhonku ve tvaru kužele. Mateřidouška, dobromysl, majoránka, saturejka, levendule, bazalka, rozmarýn, myrta... většina z nich ještě ke všemu kvete něžnými kvítky bílé, růžové, žluté, modré či fialové barvy.
Pak stačí při vaření jen natáhnout ruku a přidat křehkou snítku pro chuť, vůni, dobrou náladu a radost.
TÉMATA:
DŮM A BYT