
Jižní horké slunce z nich vytáhne tak silné voňavé silice, že se jimi musí kořenit vskutku pouze ona špetka, jinak bude pokrm příliš kořeněný. Sušit se musí svázány do pugétku ve stínu, aby je polední žár nespálil, nýbrž jen mořem prosycený vzduch vdechnul léčivou moc a pohodu letních chvil.
Převážím je již usušené v papírovém kufru lehce zabalené do plátýnka ze lnu nebo bavlny a srovnané vedle sebe opatrně jako miminka v kočárku. Když je doma rovnám do sklenic s těsnými víčky, v mysli znovu zabloudím do ohlušujícího cvrkotu cikád, lehkého vánku se slanou chutí, sluncem vybělených skal, luk prosycených tymiánovou a oregánovou vůní, sladké šťávy broskví a rajských jablíček, lepkavé chuti moruší a puklých fíkových plodů, chladivého mokra moře...

Pak stačí při vaření jen natáhnout ruku a přidat křehkou snítku pro chuť, vůni, dobrou náladu a radost.
Nový komentář
Komentáře
Bylinkový truhlík mě láká, ale kde by byl, nevím.
Landriel: Taky bez parapetu? To je votrava, co?
Konečně někdo, kdo si taky vozí domů kamínky z cest .
Já chci k moři - nejlépe do Provence. Nebo aspoň okno s rozumným parapetem, na kterém ten truhlík může stát.
jeee bylinky to je moje.-)mnam