Nabízíme vám nový seriál, který jsme nazvali STARÉ DOBRÉ ČASY. K jeho vytvoření nás inspiroval mail od naší čtenářky Marie, která poslala do redakce opis několika kapitol z knihy „Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající“ vytištěné v 19. století v katolické tiskárně ve Vimperku. Tato půvabná kniha byla nalezena při úklidu na půdě jedné venkovské rekreační chalupy a i přes své značné stáří má dnešním hospodyňkám určitě co říci. V následujících kapitolách se budeme věnovat jak zařizování kuchyně či nové domácnosti, tak zde najdeme rady, jak dobře pečovat o rodinný krb, pěstovat svou krásu a také rozvíjet svou osobnost, což vše dohromady je zárukou spokojeného manželství. Na závěr ještě přidáme dobový recept pro mlsné jazýčky vašich dětiček.

Mladá žínka, vdá-li se a záhy přínosem jest do mužova domu, snažiti se musí, seč jí síly stačí, by domácnost její a celičký dům dobře vedla, v lásce a bázni boží s mužíčkem svým žila a dítek dobře vychovati dokazovala. Každá žínka svatou povinnost má hnízdečko domácí i se sama co nejlépe upraviti, by se mužíček každého dne po práci rád domů navracel a jinde potěšení nehledal. K tomu pak nenáleží jen čistota všeho prádla a nářadí bytového, kuchyně pestrá a dobrá, však též i úpravnost celičká i malé věcičky rozličné, kteréž žínka sama upraviti ve chvílích svého volna může.
Středem bytečku a domainou ženušky jest kuchyně. Tam může žínka mnohou věc udělati a jen nemnoho peněz vydati. V misníku každou polici, čistě vydrhnutou a hedvábným papírem potaženou na okrajích kraječkou přizdobiti může. Krajka budiž háčkovaná z příze jemné barvy bílé či krémové, čistě opraná a vybělená jest tak velmi úpravná a zdobná. Do oken firhánky též možno háčkováním zhotoviti z jemné příze bavlněné, nejlépe barvy bílé a připevniti je na dřevěné kroužky, jež po hladké tyči zlehka klouzati budou, ana sama připevněna na zdobných konsolách spočívá. By kroužky tyto po tyči dobře klouzaly, potřeme tyč kalafunou a zaleštíme do dřeva měkkým klůckem.
Řezby na konsolách, postelích, misníku či prádelníku voskem včelím rozehřátým pomocí klůcku lehce potřeme a poté do skvělosti vyleštíme. Též květníky obyčejné hliněné skrášliti se dají. To uvaří se klíh na husto, květník se jím potře, podložený byv prve papírem homolovým starým a pak do klíhu toho, když tuhnouti začíná, vkládati se počnou pěkné střípky skleněné, porculánové neb malé kaménky křemenné čistě vodou oprané. Střípky či kaménky nutno jest vedle sebe pečlivě klásti, by co nejmenší mezery zbyly.
Též podlahy prkenné lakovati natěrači zadávati nemusíme, ale samy nalakovati můžeme. Lak koupíme dobrý, nebo zde není na místě přílišného šetření. Podlahu dobře pískem vydrhnutou a prostou všeho dobře proschnouti necháme a pak lakovati počneme vrstvami tenkými, počnouce u zadní strany, od oken, bychom tak u dveří skončily. Podlahu ošetřujíce, oken po celičkou tu dobu otevřených necháme, nebo ostrý výpar lakový bolení hlavy způsobuje. Do pokoje lakovaného vstupujeme až po zaschnutí laku úplném. Jeho dobu schnutí materialista poradí.

Příště si přečteme, na co si dát pozor, když kupujeme dům, dozvíme se, na co budeme v novém domově potřebovat svěcenou vodu a proč zařizovat byt za pomoci psa…
Reklama