Koncem září jsem se k mé velké radosti, dozvěděla, že jsem vyhrála na stránkách žena-in soutěž o zájezd na Kanárské ostrovy. Měli jsme z toho s přítelem pochopitelně velikánskou radost. Po telefonátu s ochotnou majitelkou cestovní kanceláře Canaria travel paní Královou jsme si vyzvedli katalog a začali vybírat. Vybrali jsme si čtrnáctidenní pobyt v levnějším apartmánu La Colina v San Agustin, polopenzi a na pět dní osobní automobil...a dovolená, na kterou hned tak nezapomenu, mohla začít.
Když jsme v sobotu po příjemném pětihodinovém letu přistáli na jednom z Kanárských ostrovů Gran Canaria, nestačili jsme se divit. Bylo tam krásně teploučko, všechno se zelenalo, všechno kvetlo. Rázem se rozplynuly moje deprese z příšerného březnového počasí u nás v Čechách. Byla jsem prostě šťastná. Čekalo nás příjemných 14 dní naší "předsvatební cesty", jak jsem tuto dovolenou nazvala, neboť koncem června už budeme svoji. Autobus nás odvezl do našeho apartmánu, který ač jen dvouhvězdičkový, byl velmi vkusně zařízen. Kromě ložnice, kuchyně, sprchy a WC jsme měli k dispozici obývací pokoj a veliký balkón, na kterém jsem se v dopoledních hodinách, než jsme vyrazili poznávat ostrov, opalovala nahá :-)
Na snídaně a večeře jsme chodili do malé restaurace vedle apartmánů. Dva sympatičtí číšníci byli vždy milí a usměvaví. Kuchař vařil výborně. Ještě teď se mi sbíhají sliny když si vzpomenu, jak perfektně uměl připravit všelijaké mořské potvůrky.
První týden jsme strávili cestováním po ostrově. Chtěli jsme toho vidět co nejvíce, protože není jisté, že se do těchto končin ještě někdy podíváme. Hned v pondělí jsme vyrazili na nejvyšší horu ostrova Pico de la Nieves, která má 1949 m n.m. Vyjeli jsme autem do hor, kde bylo podstatně chladněji, co nejdále to šlo a dále jsme pokračovali pěšky. Nebyla to žádná legrace. Všude samé skály a valící se kameny. Když jsme šťastni dorazili k cíli, rozhlédli se, vyfotili se a natočili pár záběrů, pomalu jsme se vraceli zpět.
V úterý byl výlet do hlavního města Las Palmas. Je to pěkné a celkem velké město. Po jeho prohlídce a dobrém obědě jsme se vraceli naším vypůjčeným peugeotíčkem po dálnici směrem na Maspalomas. Cestou jsme se ještě zastavili v Cocodrilos parku, kde byla spousta plazů od malých háďátek, přes želvy až po obrovské krokodýly.
Další den jsme opět jeli na úpatí hor, kde jsme nechali auto a vydali se na celodenní túru. Prošli jsme vesničky Tejeda a Agaete. Viděli jsme spoustu krásných rostlin. Všude rostly ohromné agáve a opuncie. Celodenní chůze nás pěkně vyčerpala, krásně se nám usínalo.
Ve čtvrtek jsem se na výlet obzvláště těšila. Olda- můj nastávající - mě zavezl k sopečnému kráteru u Bandama. Na dně kráteru, který je hluboký asi 500 metrů, žije úplně sám jeden starý pán. Má tam malý baráček, chová několik koz a oslů a obdělává pár políček. Na dno se sestupovalo špatně. Všude byly zbytky lávy, která byla staletími rozdrcena na kousky. Takže jsme častěji jeli po zadku než šli. Po důkladném prozkoumání jsme posvačili a vydali se nahoru. Zpáteční cesta byla ještě obtížnější.
A nastal poslední den, kdy jsme měli půjčené auto. Vyrazili jsme do Palmitos parku, kde bylo plno nejrůznějších ptáků (hlavně papoušků), motýlů, orchidejí a taky kaktusů.
V sobotu ráno jsme vrátili auto a zbytek pobytu jsme buď jezdili autobusem, nebo chodili pěšky. V oceánu jsme se koupali jen párkrát, protože na to nebylo moc času. Snažili jsme se co nejvíce poznat ostrov. Protože oba máme moc rádi přírodu, chtěli jsme si ji užít i tam,a na přeplněné pláže německými turisty jsme nebyli moc zvědaví. Samozřejmě, že se daly najít i odlehlejší pláže, kam byli líní dojít. A tam bylo fakt moc krásně...tichoučko, klídek...prostě paráda.
Takže jsem vám tady tak stručně popsala co a kde a jak jsme celých těch krásných čtrnáct dní dělali. A ještě abyste byli v obraze kdo vám to vlastně psal. Mně je 26 let, jsem učitelka v Plzni a Oldovi je 27 a je programátor v Mnichově.

Martinaaa
Reklama