Možná si myslíte, že nejdůležitější svatební událostí je slavnostní obřad na radnici případně v kostele. Chyba! Podle některých tradic je nejdůležitějším momentem svatební hostina. Říká se, že manželství není platné, dokud spolu nevěsta a ženich nepojedí u společného svatebního stolu. Tradiční svatební hostina také často obsahuje nezbytné rituály, od rozbíjení talíře před usednutím hostů ke stolu a společného novomanželského zametání střepů, přes pojídání knedlíčkové polévky z jednoho talíře až po krájení dortu.
V zásadě může být svatební hostina pojednána dvěma způsoby – doma (případně na zahradě) nebo v restauraci či v hotelu. První varianta má tu výhodu, že můžete snížit náklady zapojením ženské části příbuzenstva do příprav a donesením domácích surovin (maso, zelenina, víno…). Zato hrozí, že vám rozjaření hosté při tanci rozšlapu sváteční servis po babičce, polijí koberec červeným vínem a že se vám domů nevejdou všichni pozvaní hosté. V restauraci za vás přípravu a zdobení tabule vyřeší profesionálové, nemusíte se vařit s několika chody ani mýt s hromadami talířů. Pohodlí a eleganci ale musíte zaplatit. I tady se ale ceny svatebních hostin velmi liší – řádově od několika set po několik tisíc na hlavu.
Co je ale důležité v každém případě – to je vypracování seznamu hostů. Čím dříve, tím lépe. Podle toho, kolik lidí pozvete na svatební trachtaci, pak vyberete vhodné prostředí a rozmístění stolů. Zkušení svatební plánovači radí myslet na takové detaily, jako třeba zajištění odpočívárny a herny pro přítomné děti (neuškodí ani speciální dětské menu), také je vhodné zjistit dopředu speciální dietní nároky jednotlivých hostů. V případě, že se stoluje venku, je dobré objednat plátěné přístřešky, kdyby sprchlo nebo příliš pražilo slunce. Na správnou svatební tabuli patří také decentní dekorace, které by však v žádném případě neměly překážet stolovníkům ve výhledu. Praktické jsou také cedulky se jmény, které by měly barevně i stylem ladit s ostatní výzdobou. Opravdu pečlivě připravená hostina by měla samozřejmě mít i svůj zvláštní jídelní lístek. Pro oběd se doporučují čtyři chody – polévka, předkrm, hlavní chod, desert. Jídlo by mělo být lehké a něčím zajímavé (módní je například telecí maso, platýz, losos apod.). Desert by měl být spíše lehký, například ovocný sorbet.
Ke svatební hostině patří také svatební dort, nejlépe patrový. K němu se váží tradice stejně jako k dalším svatebním proprietám. Dort je odedávna symbolem plodnosti a štěstí novomanželů. V některých zemích je zvykem mít dorty dva – vydatnější pro ženicha a lehčí pro nevěstu. Podle pověry by měl každý host sníst aspoň kousek dortu, protože odmítnutí přináší neštěstí mlsnému hostovi i novomanželům. Nevěsta by dort neměla péct sama (to nosí smůlu), ale na hostině by měla být první, kdo ochutná. Nevěsta a ženich mají dort krájet společně (aspoň první kousek), aby si tak zaručili plodnost. Podle některých pověr by měli manželé spolu sníst poslední sousto dortu.
Další svatební specialitou jsou svatební koláčky, které si můžete objednat v cukrářství nebo v pekařství, ale také můžete jejich výrobou pověřit některou šikovnou příbuznou. Koláčků by mělo být na svatbě dostatek, protože se nejen konzumují během svatebního veselení, ale také se dávají hostům domů jako výslužka, nejčastěji zabalené do speciálních krabiček nebo košíčků.

Za použití informací z publikace „Naše svatba od A do Z“ připravila
Reklama