Když jsme před několika týdny měli u nás v redakci na on-line rozhovoru francouzskou herečku Chantal Poullain, nedalo nám to, abychom se jí nezeptali na její vztah k bydlení. Hodně jsme slyšeli o jejím osobitém domečku v Olšanech, o jejím pověstném citu pro barvu a pro detail, který možná zdědila po své mamince malířce. Ukázalo se, že Chantal se v zařizování svého domova opravdu vyžívá (v dobrém slova smyslu) a že o svém vztahu k bydlení dokáže taky krásně povídat.
Své vyprávění začala tím, že domov je prostor, kde člověk žije a který by si proto měl dělat podle sebe a ne podle módy. „Je to jako s oblečením,“ usmívá se paní Chantal. „Když se nosí mini a já mám chuť si vzít dlouhou sukni, tak si ji prostě vezmu.“ Šarmantní herečka nám vyprávěla, jak miluje starý nábytek, který ale nenechává opravit, protože by ztratil svůj půvab. Miluje bazary a vždycky si něco donese domů, i když už to není kam dávat. O některých věcech prý ani neví, na co jsou. Jen se jí líbí. Navíc ráda popouští uzdu své fantazii, takže například její postel má kachní nohy. „Aby mi připomínala vodu,“ vysvětluje.
Přiznává se, že není vůbec praktická. Nemá ráda, když se věci zavírají do skříní a fotky do šuplíků. „Všechno musím vidět, u nás doma všude něco visí,“ říká. „Když třeba dostanu kytku, usuším ji a pověsím v bytě. Nemůžu ji vyhodit. Po stěnách mám spousty obrázků a fotografií. Kde jinde by měly být?“ Barvy jsou pro ni duševní potřeba. Každá barva má svou funkci. Některá hladí, jiná uklidňuje a jiná zase nervuje. „Svůj pokoj mám flekatě cihlový, modrý a oranžový,“ dodává.
Má ráda změnu. „Když je to hotový, už mě to nebaví a přemýšlím, co zase změnit,“ prozrazuje na sebe neposedná Francouzka. „Náš dům jsem vymýšlela pro děti. Je jako pohádkový. Proto na něj maluju zvenku, na zdi lítaj ptáci, je to jako divadlo…“
Podle paní Chantal není bydlení otázkou peněz. I za málo peněz seženete v bazaru úžasné věci. Záleží na tom, jestli si dovedete udělat z bytu svůj svět. „Netrpím na dokonalost, mám ráda nonchalance,“ říká o sobě Chantal Poullain. „Byt vyjadřuje, jaký člověk je.“ Kromě toho, že sbírá lodě, koně, slony a samozřejmě obrázky, má prý byt narvaný knihami.
„Nejsem sběratel,“ dodává. „Já ty věci prostě vidím a ony na mne křičí, že je potřebuju. Tak vzniká můj domov. :-)“