Celý tenhle příběh začal kdysi dávno, když babička a děda postavili dům. Měli dvě děti – maminku a strýce, který je starší ze sourozenců. Když se maminka vdala, její rodina mého otce nikdy moc nepřijala a bralo se jako samozřejmé, že se novomanželé někam odstěhují a zařídí se pro sebe. Což udělali. Bydlí na sídlišti a zvykli si. Babička s dědečkem už nejsou mezi námi, ale v rodném domku mojí maminky je stále plno. Strýc se z domu nikdy nehnul a stejně tak jeho děti.
V domě jsou čtyři pěkné byty, z nichž jeden obývá teta se strýcem, druhý moje sestřenice s rodinou a třetí a čtvrtý svobodný bratranec a svobodná sestřenice. Jsou to byty pěkné, všechny mají balkon a příslušenství. Moje matka má sice podle dědictví právo na polovinu domu, ale je natolik pod vlivem svého staršího bratra, že si nedovolí svá práva prosazovat. Jeho rodina je totiž toho názoru, že v domě stále bydlí a tudíž se o něj starají, takže na něj mají nárok. Jejich nesnášenlivost je taková, že by bylo asi stejně těžké žít s nimi pod jednou střechou. Ale stejně mě to mrzí, když vím, že právo není na jejich straně a moje maminka je majitelkou pár slušných milionů uložených v nemovitosti. Mohla by v části domu bydlet ona, za chvíli jde do důchodu a má k tomu místu vztah. Nebo bych tam mohla najít místečko pro sebe a svoji budoucí rodinu. Jak mám mamince vysvětlit, že dělá chybu, když se nebere za svá práva? Když o tom začnu, připadám si jako někdo, kdo myslí jen na majetek a chce z toho něco mít…
Zdeňka
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Je to nepříjemné, soudit se s příbuzenstvem, ale jiná cesta asi není.
Obrátit se na soud, i když nebudete bydlet pod jednou střechou, musí vás vyplatit. Zlaté heslo: "S rodinu ani hodinu"
Jedině přes soud, jinak se svého práva asi nedobudete - ale myslím, že to stojí za to. Máte nárok na vyplacení svého podílu (respektive maminka) a na tom by měla trvat v každém případě. Proč by jí mělo vadit, že se rozhádá, co pak teď jsou ty vztahy nějaké dobré?
Anonyme:...tohle bude muset udělat tvůj přítel /pokud o to bude stát/, matka mu jednou domek dala, tak by měl být jeho....., neproběhlo řízení u notáře a zápis v katastru nemovitostí? Jinak by se mohlo stát, že i když mu domek zanechá po své smrti, ale bez poslední vůle, kde bude uvedeno, že jeden syn již byl dědicky vypořádán, tak bohužel tvůj přítel ostrouhá a bude muset bratra vyplatit, nebo domek prodat a dědictví si rozdělit rovným dílem. Přímí dědici ze zákona dědí takto: manžel/ka/ 1/2, děti společně další polovinu. Pokud je závěť, kde je již za života určeno, co komu připadne, často odpadnou ty nechutné tahanice kolem....a právní nárok??? Ten samozřejmě existuje, je tu poměrně složité dědické právo, ale je potřeba se o tyhle věci zajímat dřív. Po smrti zústavitele bývá většinou pozdě a je moc těžké dokázat sliby, když nejsou právní formou ověřené.
.....
spousta lidí přišla tímto způsobem o majetek, někdo prostě nemá žaludek na to soudit se a handrkovat s příbuznými. Jestli Tvoje maminka s tím nebude nic dělat, zkus tedy ty, požádat maminku o své dědictví a šlápnout do toho sama. Bydlet s příbuznými asi nebudeš moci, ale určitého vyrovnání určitě dosáhneš 
i když to nadělá zlou krev
. Když to necháte být, budete se trápit zase vy
a vašim příbuzným to zřejmě bude jedno. Je to začarovaný kruh, ale slyšela jsem o placené službě vyjednávače, třeba by pomohl začínající právník mimosoudně, nevím.........stálo by za to zkusit všechny možnosti.