
Druhá skupina – kupiči – je mnohem náročnější pro společné soužití. Tito muži totiž své svršky kupí do hromádek a hromad na nejrůznější místa. Nejoblíbenějším místem je ložnice, prostor vedle postele, dalšími horkými favority je místečko vedle sedačky v obýváku. Vyhráno máte, pokud je součástí bytu šatna, je totiž docela velká šance, že svého kupiče naučíte dělat svůj Mont Everest právě tam a vrstviči zde můžete umístit jednu až dvě židle… pak nebudete muset ve chvíli, kdy se vám nečekaná návštěva zouvá v předsíni, řešit Nerudovskou otázku „kam s tím“ :-))))
Výzkumy prokázaly, že je naprosto zbytečné se snažit výše uvedené muže naučit si skládat své použité svršky a spodky na jedno určité místo a to, co již nepoužijí, dát do koše na špinavé prádlo. Takoví muži totiž tvoří výše zmíněnou třetí skupinu, která se z většiny rekrutuje z vojáků z povolání… :-)))))
Na závěr lze jen dodat, že i mezi ženami se vyskytují vrstvičky a kupičky, ale opět v tak omezené míře, že by výzkumy nemohly být dostatečně objektivní…
Pro Ženu-in Helga Snaživá
A jak je to u vás doma? Jak řešíte odkládání použitého šatstva? Máte doma kupiče nebo vrstviče?
Nový komentář
Komentáře
Andula: Po kom ty děti můžou být?
Landriel: já jsem taky vrstvička, ale většinou to odnesu do špíny.
Mám doma vrstviče, ale občas kupí, děti kupí rovnou.
Já jsem vrstvička, mám židli speciálně k tomu určenou, Egi je kombinace. Používá židli, a když už se na ni nic nevejde, tak pokračuje kupením
já jsem asi kombinace, vrstvím i kupím, podle toho, kde je místo ...
Jo a já sama jsem vrstvička, mám v ložnici svou židli a bez ní bych byla kupička taky.
Taky mám kupiče, až na to, že to, co už je nepoužitelné, druhý den ráno odnese sám do koše na špinavé prádlo. To bude asi tím, že byl několik let vojákem z povolání.
NO, tak ten muj nejdrazsi, slunce meho zivota, je desny
. Nechala jsem mu obleceni tri tydny neoprane, protoze nebylo v kosi na pradlo (uz zoufala jsem se ho ptala, jestli je neco na prani, odpovidal, ze ne). Nemel uz v cem chodit, nosil jedny dziny tri tydny, obcas nemel ani trenyrky, tak mi je hodil do prani (prece jenom byt jen tak v dzinach v mraze je ne ono
), ponozky si klidne vzal dvakrat trikrat, proste je nechal "vysmradnout" na hromade, a kdyz uz nebyly zadne jak-tak ciste, jel dalsi kolo
Takze jsem radsi vymekla nez mit doma takove prasatko, ke kteremu se neda pritulit, protoze cpi kourem a potem
Ale stejne je to moje slunicko a miluju ho, jenom nevim, jak ho naucit davat to do kose na pradlo (zvlastni, obcas se tam neco octne, ale proc ne vzdy je mi zahadou..) 
do koše na špinavé prádlo naučíte muže velmi snadno - stačí zavést systém co není v koši, není třeba prát. Ať si jde do práce klidně v tílku a naboso.
Jinak kupiči jsme oba dva - co se dá dělat - lepší než notorický alkoholik :-)))
Tak nevím,kam zařadit mého muže.Ten totiž jakmile sedne do křesla,zuje ponožky azastrčí je pod polštář na křesle.Zkusila jsem je tam nechávat,ale vůbec mu nevadilo,i když tam byly třeba patery a stále přidával další.(jen se divil,že má nějak málo ponožek v šuplíku).