V každé domácnosti existuje sada předmětů, které se pravidelně ztrácejí. Tento fenomén je starý jako lidstvo samo a zvláštní je, že doposud nikdo nevěnoval tomuto zajímavému jevu větší pozornost. Podivnému ztrácení, lépe řečeno mizení předmětů se rozhodl učinit přítrž bavorský metafyzik doktor Jürgen Suchen, zakladatel společnosti Die Wiedergefunden. Jeho smělý záměr podpořila německá vláda, která na výzkum velkoryse uvolnila několik milionů marek, neboť podle ekonomů se investované peníze mnohanásobně vrátí, když se všechny ztracené předměty opět najdou. Během několikaletého výzkumů, kterému podrobil na osm set vzorkových domácností, zjistil, že každá domácnost má vlastní velmi těžce definovatelnou skupinu předmětů, avšak všude pravidelně mizí především ponožky (vždy jedna z páru), kapesníky, lžičky, klíče, tužky a sirky či zapalovače.
Protože se doktor Suchen věnuje především metafyzice a okultním vědám, zpočátku kráčel ve svém výzkumu touto cestou. Zkoumal telekinetické schopnosti jednotlivých členů domácností, prověřoval potenciální somnabulárné potíže svých respondentů a pokoušel se v jednotlivých bytech a domech definovat jakési trojúhelníky, ve kterých především dochází k mizení. „Pokud by takové obrazce existovaly,“ říká doktor Suchen, „bylo by to jednoduché, narazil bych to na teorii bermudského trojúhelníka a bylo po záhadě!“ Avšak přes veškerou snahu se týmu doktora Suchena tyto trojúhelníky nepodařilo s určitostí stanovit.
„Když už jsem byl skoro v koncích,“ říká doktor Suchen, „napadlo mě, jestli ty věci náhodou neodnášejí nějací zástupci mimozemských civilizací.“ Avšak tato smělá hypotéza ztroskotala na tom, že pokud by skutečně potřebovaly cizí formy života nějaké pozemské předměty k výzkumu, jistě by bylo vhodnější použít širší spektrum předmětů.
Během bádání doktor Suchen dokonce několik biologických laboratoří a ústavů pro anorganickou chemii, aby se mu podařilo dokázat, zda za mizení předmětů nejsou odpěvdé nějaké organismy nebo molekulární pochody, ale přes veškerou snahu se mu nepodařilo prokázat existenci tak velkých molů, že by dokázali beze zbytku sežrat ponožku či kapesník, ani žádných rzi podobných pochodů, které zapříčinily totální rozpad nerezových lžiček či klíčů.
A tak musel doktor Suchen po osmileté úporné práci přiznat porážku na hlavu. V práci na toto téma, kde popisuje svůj dlouholetý výzkum, v závěru poznamenává, že předměty jsou prostě kdesi mezi nebem a zemí, on však není schopen určit, kde přesně. A německá vláda zase jednou proinvestovala peníze ze státní kasy nadarmo!
Pro Ženu-in Zlatuše Hledačová, Mnichov
TÉMATA:
DŮM A BYT