Když jsem se před několika lety vdávala, všechny holky mi záviděly, jak velkorysého mám manžela. Chodili jsme do různých klubů a restaurací, když na to bylo, Pavel všechny pohostil, nikdy nedělal z peněz žádný problém. Sama nejsem žádná šetřilka, a tak mi to vyhovovalo. Nikdy jsem žádných peněz vynaložených na zábavu, sporty nebo cestování nelitovala a Pavel byl stejný.
Jeho postoje se však zásadně změnily po svatbě. Hned převzal rodinnou kasu s tím, že já nejsem schopná hospodařit. Asi měl trochu pravdu, jsem ten druh člověka, který „neudrží korunu“, a tak jsem se bez námitek podvolila. Ještě jsem si říkala, že to tak bude lepší, alespoň bude v našem hospodaření nějaký systém.
Nějakou dobu to šlapalo celkem dobře, ale v posledních dvou třech letech se Pavel úplně zbláznil. Začalo to narozením druhého dítěte, kdy se se mnou začal hádat, že není přece nutné kupovat papírové pleny, když můžu prát látkové. Dalším velkým konfliktem bylo to, že odmítl dát peníze naší dceři na školu v přírodě, protože na to prý prostě nemáme.
Tady bych asi měla říct, že můj muž má vlastní firmu a jeho výdělky jsou víc než nadprůměrné. Po dobu obou mateřských dovolených jsem u něj ve firmě pracovala i já, takže skutečně máme peněz dost. Jenomže Pavel je nechce do ničeho investovat. Fakt, že je má v bance, je pro něj povznášející, a to, že jeho vlastní děti chodí v ošlapaných botách, pro něj není ostudou, ale důkazem příkladné skromnosti a šetrnosti. Jeho vlastní maminka mi jednou řekla, že neví, jak s takovým Harpagonem můžu vydržet.
Ale já už to taky asi nevydržím. Stálé dožadování, že děti musí mít ovoce a zeleninu a pak ponižující vykazování, kolik stálo osm rajčat a zda by jich nestačilo jen pět. Nákupy těch nejlevnějších pracích prášků a past na zuby. Neustálé žebrání po kamarádkách, jestli nemají něco na sebe po starších dětech… Dovolená v cizině není myslitelná, protože na chatě je přece také pěkně. Posledním Pavlovým kouskem bylo, že nám začal vyměřovat, kolik centimetrů teplé vody si smíme napustit do vany na koupání, protože „voda není zadarmo a plyn, holčičko, ten už teprv ne!“
Pavla mám ráda, ale takový život mě trápí a ničí. Přemýšlím, jak rodinnou finanční situaci řešit. Obávám se, že Pavel na žádné řešení nebude chtít přistoupit.

Sylva
TÉMATA:
DŮM A BYT