Už naše babičky měly za kuchyňským oknem „ženicha a nevěstu“ neboli latinsky Campanula isophylla. Půvabná rostlina dostala jméno podle květů ve tvaru zvonku, jejichž nesmírným množství je pokryta. Někdy se jí říká také Betlémská hvězda a do kuchyně je jako dělaná. Tato krásně modře nebo bíle kvetoucí rostlina pochází ze severního pobřeží Středozemního moře. Je to plazivá rostlina, která vynikne zejména v závěsných květináčích. Aby si zachovala kompaktní tvar, je nutné jí každý rok na jaře přírůstky seřezat. Uvadlé květy se musejí co nejrychleji odstraňovat, aby rostlina kvetla po celé léto. Vyžaduje velké množství světla, v létě ji můžeme dokonce umístit na zahradě nebo balkoně. Nenechávejte ji ale na plně prosluněných jižně orientovaných oknech v období, kdy léto vrcholí. Během vegetace zalévejte často, je-li blízko okna, pak každý den. Zemina by měla zůstat vlhká. Pokud okno směřuje na sever, jednou za 2 až 3 dny.
V zimě podle teploty prostředí zalévejte jednou za 7 až 10 dní. Vzhledem k tomu, že mají tyto rostliny rády vápník, je možno je zalévat vodou přímo z kohoutku. Protože mají rády vlhké prostředí, je dobré je občas postříkat, ne však v době květu. V době vegetace se doporučuje přihnojení jednou za 14 dní. Pokud chcete mít rostlinu kompaktní, vyštipujte v době růstu středové pupeny každého výhonu. Koncem zimy seřezávejte až k první dvojici listů nad povrchem půdy.

Další rostlinou, která velmi často zdobí kuchyňská okna a parapety, je africká fialka (Saintpaulia ionantha). Pochází z Afriky, kde ji v 19. století objevil baron Walter von Saint Paul St. Claire. Její květy sice byly původně tmavě modré, ale šlechtitelé cílevědomou prací s touto rostlinou dosáhli toho, že nyní kvete v mnoha barvách, například v bílé, růžové, červené, fialové. Některé dokonce mají květy i dvoubarevné. Africká fialka kvete vlastně celý rok a její květy neopadají. Když ale chceme, aby byly plnější a početnější, můžeme jí naordinovat šestitýdenní odpočinek. To znamená, že jí dáme do míst s teplotou kolem 12 - 15 °C a zaléváme jen jednou týdně. Takovou „dietou“ může květina procházet kdykoliv, ale jen jednou v roce.
Fialka má ráda hodně světla, a tak se pěstuje na světlých místech, nemělo by to však být například na jižně orientovaném okně, kde je záře příliš intenzivní. Zalévá se zásadně do misky, aby se listy ani krček nenamočily a nevytvořily se na nich nevábné mapy. Ze stejného důvodu rostlinu ani nepostřikujte. Půda však vyschnout nesmí. Voda také nesmí zůstat stát na dně misky, aby kořínky neplesnivěly a nehnily. Fialky se dobře snášejí v podstatě se všemi malými květinami. Nejefektivnější jsou, když pěstujeme pouze je, a to ve velkém množství.