Na chatu Natálie Kocábová prozradila, že se svou čtrnáctiletou sestrou vychází báječně, jenom doma ráno bojují o koupelnu. Zeptali jsme se, jak se Natálce bydlí v domě plném lidí.
Je vás plno, určitě se nevejdete do bytu.
Ne, to tedy ne. Bydlíme v domě v pražské Tróji.
Zbylo tam místo i na váš pokoj?
Jasně, mám svůj vlastní pokoj.
Zařizovala jste si ho sama, nebo je tam patrný vliv rodičů?
Byl to spíš kompromis, myslím že potřebný. Já kdybych si zařizovala sama pokoj, asi by to byl otřesný kýč. Miluju totiž kačera Donalda, a kdyby bylo po mém, vypadalo by to u mě jako v Disneylandu, to by asi působilo dost infantilně.
V domě, kde je tolik lidí, se určitě musí hodně uklízet. Jaké máte doma povinnosti a jak moc se podílíte na domácích pracích.
Jednou týdně si uklízím svůj pokoj a každý večer je mojí povinností uklidit kuchyň, sestra má na starosti koupelnu. Ale nemůžu říct, že bych tuhle povinnost úplně striktně plnila:).
A co třeba vaření?
Někdy vařím s kuchařkou, ale spíš ne. Bez kuchařky bych snad neuvařila ani čaj.
Takže vám domácí práce nic neříkají.
To nemůžu říct, vydržím dlouho chodit kolem děsnýho nepořádku, třeba u sebe v pokoji, ale když už se rozhodnu, že to uklidím, tak to vezmu z gruntu a uklidím to úplně perfektně.
Nakreslíte nám, co je hlavním předpokladem toho, abyste doma cítila opravdu doma? Co pro vás dělá domov domovem?
Připravila