Byla bych ráda, kdyby mi mohly čtenářky poradit. Ten problém se týká mých rodičů. Rozvedli se asi před dvěma a půl rokem, táta si našel novou ženu o 18 roků mladší a odešel k ní. Mámě je 49 roků a nesla to dost těžko, navíc ještě přišla o práci a tak měla z toho všeho nervy, hrozně se klepala, nemohla spát ani jíst a hodně zhubla a taky z toho měla nějaký zdravotní problémy, ale už je to snad dobrý, docela se z toho po těch dvou letech dostala. S bráchou jsme se snažili ji přivést na jiný myšlenky, jak jen to šlo, ale máme oba svoje a jsme už z domova a tak mámu držela nad vodou hlavně její letitá kámoška, co spolu kamarádí už od základky.
Brácha tý kámošky byl mámina první láska, jezdili spolu na koních a chodili na čundry, ale pak emigroval a láska jenom přes dopisy je brzo přestala bavit, máma se vdala, ale on se nikdy neoženil. Je stejně starý jako náš táta, je mu 51, ale vypadá líp než táta. Teď na podzim se po hodně letech v cizině přijel podívat a s mámou se zase dali dohromady. Byla jsem docela ráda, že mámu zase vidím, jak se směje, po moc letech si zase zajezdila na koni, protože táta to nechtěl a zakazoval jí to a pak, co byla sama, jí to samotnou nebavilo. Ta její kámoška je po operaci kyčlí, a tak jezdit nemůže.
Máma se do toho chlápka prostě zase zamilovala jako nějaká osmnáctka, teď navíc mluví o tom, že on si ji chce vzít a že za ním odejde, protože konečně bude moct dělat, co ji baví, a ne lítat na pracák, co jí kde nabídnou a škemrat o práci. On má nějakou koňskou farmu, kam se chodí lidi rekreovat a jezdit na koních, a u toho hotel či co a máma se nechala slyšet, že by tam mohla kromě práce u koní i vařit, protože tam chodí hodně Čechů a naše máma výborně vaří.
No ale kámen úrazu je v tom, že Renata, tátova druhá žena, mu před vánoci oznámila, že si našla milence a že se s tátou rozvede, vyšoupla ho z bytu, že už s ním nechce zůstat a táta teď nemá kam jít. Zatím je u bráchy, ale v malém bytě si s jeho rodinou po sobě málem šlapou, navíc táta je dost nervózní a po operaci žlučníku potřebuje klid. Já bydlím u přítele a tátu si k sobě vzít nemůžu, není to můj byt. Táta by se rád k mámě vrátil, už za ní byl ji odprosit, ale vybral si blbou dobu, zrovna když tady byl ten její první kluk, a máma mu řekla, že to nepřipadá v úvahu. Že táta, když žádal o rozvod, tak uvedl, že konečně chce žít a ne jenom živořit po boku někoho, kdo mu nerozumí a kdo ho jen využívá. Tak ať konečně žije a jí dá pokoj, že ona chce taky žít.
Zdá se nám to s bráchou dost sobecký, táta je na tom špatně jak fyzicky, tak psychicky a potřeboval by trochu klidu a tak nevíme, jak mámu přesvědčit o tom, aby ho zase vzala na milost a byli spolu jako dřív. Stejně jestli si vezme toho chlápka a odejde za ním, tak bude mít tady zameteno s důchodem a tam mu bude dělat služku. Moc si asi na koni nezajezdí, jestli tam bude vařit, to si spíš mákne a ten její jí taky kytky věčně nosit nebude. Takhle s tátou by aspoň věděla, na čem je, sice moc peněz by neměli, máma je na sociálu a táta bude mít asi invalidní důchod, ale aspoň by byli spolu, byli bysme zase rodina. Takhle je to na pytel, napřed byla špatná máma a teď se zase sesypal táta. Navíc brácha tak trošku s mámou počítal, že by jim mohla hlídat mladšího prcka, aby jeho mohla jít do práce, no a to by bylo v háji.
Třeba by čtenářky věděly, co s tímhle problémem dělat a jak přivést mámu trochu k rozumu, připadá mi, že je úplně zabedněná, v jejím věku už přeci nemá cenu hrnout se někam bůhvíkam a do nějaký svatby, to je blbost.

Markéta