Tak jako k jaru neodmyslitelně patří narcisy, tulipány či modřence, typickými letními květinami jsou zejména slunečnice, růže či hledíky. S letními kyticemi, které září všemi barvami, vstupují do našich domovů pohoda a klid, ale i svěžest a vzruch. Většinou je tvoří více druhů květin, tak aby byla výsledná kytice druhově pestrá, ale také barevně zajímavá. Kytice lze podle typu interiéru aranžovat v různých stylech. Mohou být rozvolněné a vzdušné, připomínající kytice lučních květin, nebo spanilé, nadýchané romantické kytice v růžových tónech.
Do módy přichází trend vázání kytic z různých odstínů jedné barvy. Podle nálady nebo oblíbené barvy si můžeme nechat vytvořit kytici v bílé, růžové, červené, žluté či modré. Horkou favoritkou tohoto léta je, pokud jde o barvy, červená. Proto budeme-li chtít někoho překvapit, není nic lehčího, než v květinářství vybrat červenou anturii, růže a celosii a nechat vytvořit moderní kytici, která potěší i překvapí.
Žlutou barvu, která nám připomíná životodárné slunce, má jeho květinová „zmenšenina“ - slunečnice. Její velké květy se mohou použít různými způsoby. Vznešeně působí v bohatých aranžmá nebo v aranžovaných proutěných košíčcích. Slunečnici lze doplnit jasně žlutými květy solidaga nebo celosie.
V romantické kytici lze kombinovat růžové růže, pivoňky a bohatá květenství astilbe. Pokud má někdo v oblibě modrou barvu, lze do kytic použít vysoké květenství ostračky. Takové kytice nevyžadují větší množství zeleně, která kytici dodává bohatší vzhled, je ale možné použít rozmanité větvičky či trávy.

NÁŠ TIP:
V létě je také možné byt vyzdobit drobnými hrnkovými rostlinami. Ideální je saintpaulia ionantha, které se lidově říká africká fialka. Pochází z Afriky, kde ji v 19. století objevil baron Walter von Saint Paul St. Claire. Její květy sice byly původně také tmavě modré, ale šlechtitelé cílevědomou prací s touto rostlinou dosáhli toho, že nyní kvete v mnoha barvách, například v bílé, růžové, červené, fialové. Některé dokonce mají květy i dvoubarevné. Africká fialka kvete vlastně celý rok a její květy neopadají. Když ale chceme, aby byly plnější a početnější, můžeme jí naordinovat šestitýdenní odpočinek. To znamená, že jí dáme do míst s teplotou kolem 12 - 15° C a zaléváme jen jednou týdně. Takovou „dietou“ může květina procházet kdykoliv, ale jen jednou v roce.
Fialka má ráda hodně světla, a tak se pěstuje na světlých místech, nemělo by to však být například na jižně orientovaném okně, kde je záře příliš intenzivní. Zalévá se zásadně do misky, aby se listy ani krček nenamočily a nevytvořily se na nich nevábné mapy. Ze stejného důvodu rostlinu ani nepostřikujte. Půda však vyschnout nesmí. Voda také nesmí zůstat stát na dně misky, aby kořínky neplesnivěly a nehnily. Fialky se dobře snášejí v podstatě se všemi malými květinami. Nejefektivnější jsou, když pěstujeme pouze je, a to ve velkém množství.