
Co vnímám jako problém je to, že moje švagrová jim citově nedává tolik, kolik by si zasloužili. Zpočátku jsem si říkala, že se to spraví, protože ovdověla jako 28 letá. Sama jezdila na víkendy, na dovolené a o děcka se starala většinou moje maminka, protože bydlí v sousedství. Mimo jiné je vypravuje do školy a školky, protože švagrová pracuje od šesti hodin. Její matka se občas starala jen o malého, ale oba nikdy nechtěla. Já jsem si je brala občas na víkendy a věnovala jsem jim část své dovolené. Vloni jsme si vzali neteř na týden k moři. Co mne nyní začalo trápit, je to, že švagrová se v létě rozhodla, že půjde pracovat k vojákům. Nevím kde a co tam bude dělat, ale je už jisté, že odejde na tříměsíční výcvikový kurz. Ptala se mne, co já na to, a moje první otázka byla, co bude s dětmi? K mému překvapení mi odpověděla, že se o ně bude starat moje dospělá dcera. Byla jsem v šoku. Věděla jsem, že švagrová je tak trochu sobec, ale že počítá se samozřejmostí, že se bude někdo v podstatě cizí starat o její děti, to mne nenapadlo. Dala jsem jí najevo, že si to nepřeji, protože moje dcera má půlroční mimino a nebydlí ve stejné obci. Její reakce byla, že se mnou nemluví o této věci a ani mi neřekla, že ji na ten kurz přijali. Kdo není zasvěcený, ten neví, že moje matka se o ně starala i o prázdninách, samozřejmě včetně stravování, švagrová se ani nezeptala, jestli má koupit něco na jídlo.
Abych to zkrátila, zkrátka a dobře děti bude hlídat její přítelkyně, která je na mateřské dovolené s druhým dítětem. Sama se rozvádí a má problémy se svými dětmi. Náš malý začal chodit do první třídy a já mám pocit, že švagrové vůbec nezáleží na tom, kdo se s ním bude učit. Nebo jestli to ta její přítelkyně zvládne. Mít na starosti čtyři děti, které se nemají zrovna moc v lásce. Myslím tím hlavně to, že naši žárlí, protože se cítí osamoceni. Jsou z jedné strany osiřelí a jejích máma na ně nemá čas. Několikrát jsem byla u toho, když malému nadávala, že je nedobrý a nikdo ho proto nechce. Ale on si jen vydobývá svoje místo a chce ji na sebe upozornit.
Nevím, co mám dělat, jestli se o to starat, nebo ne. Je mi také líto mojí matky. Devět let je vdova, umřel jí už druhý syn a na jeho děti se upnula. Proto mlčí, má strach, že za ní nebudou chtít chodit. Švagrová ji dosud potřebovala a náležitě využívala. Nyní to asi bude podle pořekadla "za dobrotu na žebrotu". Protože pokud obstojí na vojenském výcviku, tak se odstěhuje za prací a prodá rodinný domek, který jim moji rodiče darovali. Pokud se odstěhuje, tak už nebude nikdo, kdo by se zeptal: "Jak jste se měli ve škole?" Dosud se ptala jen babička a teta. Jejich matku to nezajímá. Bude je nechávat po večerech samy doma, dosud byly u babičky. A na závěr, švagrová jim už nikdy nepřivede nového tatínka, protože před dvěma lety zjistila, že je homosexuální a žije s přítelkyní.
Stázka
Nový komentář
Komentáře
Myslím, že jim do toho nemůžeš moc mluvit.
Fay: ke své předchozí reakci - přiznávám, že byla poněkud agresivní a unáhlená a mrzí mě to. Z mé strany je to důsledek poměrně problémové situace v naší rodině, kterou bych tady - i s ohledem na Stázčiny starosti - velice nerada rozepisovala. Jestli chceš, napiš mi do vzkazů - pošlu ti mailovou adresu.
Fay: Napíšu ti to jinak: moje rodina NIKDY nepřipustila, že by se nám jakkoliv vměšovala do života...až na to, že považovali zcela za své právo např. kritizovat hlasitě naše hospodaření před synem (a dodneška si pamatuju, jak syn přišel uplakaný s tím, že "maminko a že budeme mít co jíst i když babička říkala, že všechno rozházíte?" - bylo mu dva a půl roku!) podle našich to nebylo vměšováni do cizích věcí, ale "nezbytná ochrana vnuka".
Ano, kdyby Stazka napsala, že museli zavolat sociálku nebo dokonce lékaře či policii, že děti jsou bity, chodí neoblečené nebo bosé, že je musela vzít k psychologovi nebo že škola podala jakýkoliv námět pro podezření ze zanedbání dětí, tak bych se VELMI a z celého srdce zastávala Stazčina názoru, že je nutno se dětem věnovat se zvýšenou péčí. Ale nic takového nepíše - jinými slovy, soudím, že péče není katastrofální, ale není podle představ rodiny - tedy spíš jedné části rodiny. Prostě pokud je Stazka pevně přesvědčená, že mají pravdu, lze zvolit cestu úřední - je to jednoduché, ale zanedbávání dětí je nutné prokázat (dneska se i na duševní týrání pohlíží velmi vážně), pokud přesvědčená není, pak bych opravdu výchovu dětí nechala na jejich matce. Koneckonců děti zřejmě odnosila, porodila, odkojila, prožila s nimi mateřskou a děti to bez úhony přežily...takže nějaký vztah má, ne? Jinou možnost nevidím. Obrátit se lze na psychologa (i klinického) - bez doporučení - měl by aspoň poradit, kam jít nebo jak postupovat. Na odbor sociální péče, na nejbližší Středisko výchovné péče, popřípadě na jakoukoliv poradnu. Fungují i poradny po telefonu nebo Internetové - např. na www.alik.cz je poradna v Alíkovinách. Poradí i dospělému, a to velmi ochotně, ale jak už jsem řekla, je nutné jednak si být jistý, jednak moci svoje tvrzení doložit...Koupě bazénu ani homosexualita rodiče v takovýchto případech nezakládá na jednání orgánů zvenčí.
Ještě mě napadá jedna věc, která by snad mohla pomoci - po smrti otce měl děti někdo vidět...tam by se snad dalo začít - protože děti po takovémto zážitku mívají citové problémy. Pokud skutečně strádají, ať už citově nebo fyzicky, tak to během vyšetření vyjde najevo - a budou mnohem lepší podmínky pro rozhodování. Pak bude postavení dětí v rodině jasné - a snad se hodně věcí upraví.
Mimochodem - pro Piknika - léta jsme byli všichni v rodině (včetně mé tchýně) přesvědčeni, že můj muž není schopen se postarat o syna, protože nechodí pravidelně domů a nejezdí s námi na dovolené...atd. (Zhruba totéž, co Stazka uvádí - až snad na tu homosexualitu - doufám). Letos sjsem musela vztí výuku odpoledne - moji dva chlapi to táhnou čtyři dny v týdnu doma sami a já se nestačím divit. I výprava do kroužků, podle psychologů pro syna nesmírně složitá věc, je zcela bez problémů - dokonce i sami vaří...
Myslím si, že je to její věc. Peníze po tatínkovi jsou i peníze dětí - dokud nepozná, že jak ona, tak děti budou hlady, když ty peníze rozfofruje, tak se nenaučí hospodařit...a proč jí tuhle zkušenost odpíráte? Ty sama píšeš, že jsi se v dětech od začátku "viděla" - nepřeháníš svou péči o ně? A neděláš tutéž chybu, jakou dělala moje sestra, která byla pevně přesvědčená, že vykořisťuju celou rodinu - až do chvíle, než se sama odstěhovala od rodičů? Pak totiž zažila to samé, co já - žádnou pomoc (nepočítám-li jednou měsíčně jednonoční hlídání) a spoustu řečí okolo. Každé botičky, papučky, tepláčky, každý sebemenší dárek byla obrovská tragédie, vynucená mojí naprostou neschopností pečovat o dítě a hospodařit s penězi...až na to, že já byla na mateřské, můj muž bez práce a rodiče měli pravidelný příjem kolem 30 tisíc měsíčně...Jestli koupila bazén do domku, kde bydlí s dětmi, tak se snad ty děti taky koupaly, nebo ne? A kdybych já chtěla víc vydělat (protože nevyjdu s penězi - je jedno, z jakého důvodu), a byl by nutný kurs, taky bych se moc nerozmýšlela, tím spíš, jestli mám někoho, komu věřím, že se o děti postará - proč by to nemohla být ženská? Nevím, já bych nechala věci plynout...a svému muži se nediv - taky nechápu, proč platíš za cizího jeho účty...a pokud to děláš dobrovolně, tak o tom nemluv.
Stazka: promiň, ale já mám pořád z tvých příspěvků pocit, že ty neustále švagrové reješ do života. Naložila s penězma špatně? Ale naložila s nima podle svého! Nebylo to rozumné, ale byla to její volba - usnadněná tím, že když děti nemají na školní pomůcky, tak je pošle za tebou. Nevím, proč by si za svoje peníze nemohla koupit bazén a pak ho třeba podpálit.... a nikomu do toho nic není!!!!
Chápu její touhu po odstěhování a být vámi, tak jí nechám být. Tvrdě jí oznámit, že tyto školní pomůcky byly posledními pomůckami, že máte svou rodinu, o kterou se musíte starat a ať pochopí, že už nebudete dotovat její děti.
Přijde mi, že se motáte v začarovaném kruhu všichni - vy jí to děláte moc jednoduché, ona toho využívá a vy jí za to kecáte do života - a ona to nesnáší (ani se jí nedivím). A to laskavé dotazování se neteře, proč nejela s maminkou... chudák holka!!!! Proč si o tom nepromluvíš s původcem téhle motanice (švagrovou), proč do toho ty děti taháš???
To je smutný příběh,až se mi hrnou
do očí.Lituji všechny v tomto příběhu,mladou ženu,která tak nečekaně přišla o muže,děti,které ztratili svého tatínka,sestru,která přišla o bratra a maminku,která ztratila už svého druhého syna.Pravda bude asi někde uprostřed.Neznám nikoho z toho příběhu a tak nemůžu hanit,chválit ani odsuzovat.Faktem je ,že práce v armádě je náročná a pokud tam bude pracovat,asi nebude mít dostatek času dobře se starat o své děti.Ale pokud tam chce jít,nikdo jí v tom nemůže zabránit,je to dospělá žena a může se rozhodnout.Zda si umí uvědomit co tato práce obnáší je druhá věc.Pokud je homosexuální jak jsi napsala,není to trestné ani nenormální.V dnešní době to je už uplně normální,když je někdo homosexuál.Dokonce si myslím,že je lepší být věrný homosexuál,než promiskuitný heterosexuál.Pokud tvoje švagrová má přítelkyni,kterou má ráda a ona má dobrý vztah k dětem a je ochotna se starat o ně,a děti jí mají rádi,je nutné to tolerovat.Názory,že homosexuálové by neměli vychovávat děti je nepochopitelný a dětinský
Je to názor z před 100let.Nejlepší by asi bylo,odprostit se od toho,že jsi na švagrovou naštvaná a pozvat jí na kafe.Zkus si s ní o tom klidně popovídat,jak si představuje svůj další život.Zda chce zůstat,nebo se dostěhovat,co zamýšlí s dětmi a přítelkyní.Asi toho hodně nevíte a tak by jste se měli zeptat.Jinak se budete pouze užírat a trápit se tim,že "co když..." a "co bude dál".Myslím,že se trápite všichni,potichu v koutku a bojíte se o tom mluvit.Sama musíš vidět také,jestli děti jsou šťastné nebo ne.Jak se chovají v prostředí s matkou,jak s babičkou a jak s tebou.Chce to zjistit vše kolem vás a dětí a švagrové a podle toho co se dozvíš,utvořit si názor.Přeju vám,ať tuto situaci vyřešíte hlavně ke spokojenosti dětí.
A co by dělala, kdyby jí nikdo pomoc nenabídl, ona by se odstěhovala s dětma a pak je nechala 3 měsíce v cizím městě samotné? Tomu nevěřím.
Souhlasím s M. Opravdu to vypada, že chce nový život...třeba se se ztrátou svého muže nevyrovnala tak dobře jak si myslíte. I přesto, že je homosexuální, tak to byl otec jejích dětí, kamarád. Třeba jí není dobře, je jí smutno a chce prostě jen začít znovu. Na novo...a co děti? zeptali jste se jich, jestli chctějí zůstat se svou mámou?
Nic měně držím palečky. Všem
Vám snad uniklo to podstatné v článku. Ty děti budou 3 mesíce bez matky. Malý chodí do 1.třídy a děti sice nemám,ale myslím, že prvňák matku potřebuje. A co když se něco stane, třeba slepé střevo nebo já nevímco. Tak té přítelkyni nesdělí ani zdravotní stav, protože není matka. Jde tu hlavně o tu dobu, co budou děti bez matky, která bude prodělávat vojenský kurz. A nemyslím, že by přítelkyně, která má malé dítě jedno větší, určitě psychickjé problémy, když se rozvádí a ještě bude mít na krku dvě láskou strádající děti? Nejde o pohlaví, jde o to, že to přece není možné přežít.
Dobře, tak nepřivede dětem nového otce, ale co když jim přivede "druhou matku"? Nemohla by k nim ta přilnout líp? Podle všeho vaše švagrová bude zastávat v lesbickém vztahu mužskou roli, takže její partnerka by mohla dětem klidně nahradit milující matku.
Výplody typu že je to proti přírodě pusťte z hlavy, dávno bylo dokázáno, že homosexuální páry jsou i mezi zvířaty a že jsou schopny naprosto správně odchovat například osiřelé mláďě.
Ahoj Stázko, úplně souhlasím s Janou
, má pravdu. Přeju Vám, aby to dobře dopadlo
Me by zajímalo, jak se k dětem chová přítelkyně tvé švagrové. Třeba je v roli té citlivější a bude jim spolu fajn. A proč by neměly dvě ženy vychovávat dítě? Co když žije svobodná matka se svou matkou? Ty sice spolu nemají sexuální vztah, ale to asi neprovozují před dětma.....nechápu. Proti přírodě? Proboha, kde žiješ?
ClarCa: Znám Stázku i tu její povedenou švagrovou. Když k dětem nepřilnula a nestarala se o ně s láskou 12 let, tak nová práce jí tu lásku nevnukne. Ta je ráda, že má ty babičky a tetičky a že může sama rajzovat. Děti s sebou nevezme ani na výlet.
Morgan: Musím se zastat Stázky, Synovci to možná líto bylo, ale byl ještě malý, takže to nepřipadalo v úvahu.
Taky si myslím, že nejlepší je nedělat nic. Protože si to Stázka jen zbytečně zabírá, ale stejně je to neřešitelné. On to totiž není její problém. Akorát, chudáci děti. Snad si zapamatují, že je miluje babička a teta, i když budou daleko.
Stázko,
tohle je zase příběh, v kterém zůstává spousta otázek nezodpovězených. Ale tak nějak mám skoro pocit, že nejlepší bude nedělat nic. Přijde mi, že ty se příliš angažuješ - tvoje švagrová si domluví s tvou dcerou, že jí bude hlídat, a ty to zakážeš? Jsou to dvě dospělý ženský, tak se snad můžou domluvit (ledaže by to bylo tak, že ona přišla za tebou, aŤ to ty se svou dcerou vyřídíš).
A s tou armádou? Proč ne. JEstli jí nabídnou víc peněz, bydlení, a navíc možnost, aby nemusela dělat od šesti a mohla se o svoje děti postarat sama.... mě to naopak přijde dobré řešení. I to, že se odstěhuje z toho domu atd. Jestli na každém rohu vidí svého zemřelého muže, tak třeba chce opravdu odejít pryč, daleko... a třeba se opravdu chce teď už sama starat o svoje děti a dělat si to po svém.... bez babiček, tchýní, švagrových, neteří atd. - to všechno jí může nové místo poskytnout....