Ze všech ovocných rostlin poskytují jako první v roce plody jahody. Nejčastěji se pěstují velkoplodé odrůdy, které nesou za jedno vegetační období jednu úrodu, ale existují i druhy, které plodí dvakrát do roka, nebo dokonce maloplodé měsíční jahody.
Pro pěstování jahod jsou nejvhodnější otevřená slunná místa, neboť na zastíněných nebo uzavřených místech jsou jahody často napadány plísněmi. Jahody milují písčito-hlinité půdy bohaté na humus. Na jednom místě jahody necháváme tři roky, pak přesadíme jinam.
Pro množení jahod je nyní ideální období. Od konce června se jahody množí odnožemi, které odebíráme ze zdravých dvouletých rostlin, které bohatě rodí. Z odnože používáme první, výjimečně druhou rostlinku na šlahounu. Před vysazením na stálá stanoviště předpěstujeme v truhlíkách nebo na zvláštním záhoně s dobrou humusovitou zeminou, kam je sázíme do vzdálenosti 10 cm od sebe.
Při sázení na trvalé místo, sázíme předpěstované sazenice do hluboko zryté a pohnojené půdy do čtverců o straně asi 80 cm po 3 - 4 sazenicích na vzdálenost asi 10 cm od sebe. Pokud máme nějakou skutečně bujně rostoucí odrůdu, např. Senga Sengana, stačí 2 - 3 sazenice na délku čtverce. Sázíme tak, aby srdíčko sazenice bylo na úrovni s okolní půdou.
Po sklizni odstraníme odnože, ne dříve, neboť by je rostlina znovu vytvářela, a tím by se vyčerpávala. Půdu zkypříme, pohnojíme, přičemž dáváme pozor zejména na draselná hnojiva, která by mohla poškodit listy. Na jaře a na podzim vysbíráme a spálíme staré listy, čímž předcházíme vznikům plísní a chorob, a desinfikujeme půdu postřiky. Kromě dobrého ošetření, pletí a zalévání rozhoduje o dobré úrodě i věk rostliny, starší bývají méně plodné, proto je dobré záhony průběžně omlaďovat.
Reklama