Po pár týdnech randění jsem mu navrhla, aby se ke mně nastěhoval. No a pak začaly ty moje problémy. On totiž hrozně rozmazluje moji malou Markétku. Pořád by si s ní hrál, dělá jí pomyšlení, před spaním ji chová a vypráví všelijaký pohádky, hraje jí na kytaru a zpívá písničky, když někam jdeme, tak by ji chtěl pořád tahat s sebou. Věčně čte nějaký chytrosti, co má takové dítě jíst a jak se má vychovávat. Když jí koupím hranolky s tatarkou tak se dost škaredí, že jí to škodí, i když jich sní jen pár a zbytek dojídám já. Radši ji cpe ovocem nebo pečivem a sýry nebo pribiňákem, i když holka je pak špinavá jako prase. A to už se zmínil, že by chtěl koupit štěně, protože malé dítě a pes jdou dohromady, to mě už asi klepne pepka.
Malá se na něj jen třese, když přijdeme domů tak utíká napřed k němu a já si vážně nejsem jistá, jestli tím dětským breptáním říká Páťa nebo táta. Navíc mě trochu začíná rozčilovat. Párkrát mi vytkl, že nejsem k tomu dítěti dostatečně něžná a mateřská, to mě teda vytočilo. Mám ji ráda, jasně, ale občas se stane že mi rupnou nervy a zařvu na ni nebo ji plesknu, to všechny mámy dělají a žádnému dítěti to nikdy neublížilo.
No a navíc mě ještě dorazil, když při intimní chvilce chtěl po mě něžnosti podobně jako malé dítě. Dospělý mužský. Jsem vážně na rozpacích, jestli se s ním nemám rozejít, fakt váhám. Na jednu stranu jako partner není špatný, stará se o nás, nechybí nic ani mně ani Markétce, kupuje nám dárky, vozí nás po výletech a různých akcích, chodíme spolu do společnosti. Jako chlap je dost atraktivní. Zlobí mě ale, že se doma chová jako bačkora, chtěl by se mazlit se mnou i s Markétkou a ještě mít doma psa. Já vážně nevím, někdy mě dokáže příšerně vytočit a za chvíli mě přitahuje tak silně, až se rozklepu.
Jsem bezradná a potřebovala bych poradit. Děkuju.
Magdaléna
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY
Nový komentář
Komentáře
a kde je problém?
Nedalo by se s ním rozumně promluvit?
David: Asi tě trošku překvapím, ale mě v mých problémech pomohl Internet právě proto, že je neosobní...když jsem viděla, že všichni kopou, měla jsem aspoň důvod přemýšlet, proč a co jsem já zblbla...a používala jsem ho právě k urovnání myšlenek a pocitů. možná právě o to Magdě šlo - jenže pak by potřebovala spíš diskuzi, ať už tady nebo na Rodině - na článek sice zareaguju, ale odpověď chvíli potrvá...nehledě na to, že když to někdo pochopí blbě, nemám možnost se hned ozvat.
A ještě rýpnutí - před půl rokem jsem se na Dětech dost děsila nad tím, že moje sestra krmí ROČNÍ dítě hranolkama - skoro bez vyjímky jste odepisovaly, že je to přece normální, děcku tu a tam něco "šupnout", aby si zvyklo...tak proč teď to zděšení?
Souhlasím s Davidem.
David:
Matiee: Vycházím hodně z toho, že Magda zdůrazňuje jen tu finanční stránku - kupuje jí dárky, vozí nás na výlety, romantika je pryč...kdyby to bylo v pořádku, asi bych čekala: učí malou stavět z Lega a na to je ještě malá...naučil ji nevhodné pohádky...hraje si s ní na schovku, což já nemůžu...celý článek je od momentu, kdy do něj vstoupí Patrik jako potenciální otec, už jen o penězích - kupuje, zařizuje... A ještě něco: když jsem se vloni málem rozváděla, taky jsem nepsala moc souvisle - pokud někdo OPRAVDU potřebuje poradit, nemá moc chuť si to upravovat - jen to ze sebe vysype...
Právě proto si myslím, že bez Magdiných upřesnění s celou situací moc nevymyslíme...
Taky si myslím, že na Majdiných obavách něco bude. Rozhodně by se mi nelíbilo, kdyby mi partner boural výchovu a nehleděl by na můj názor. A taky bych nesouhlasila s vědomým rozmazlováním. Co bude, až se Patrik dcery nabaží a nedejbohu Vás obě opustí. Majdě zůstane na krku nezvladatelná a rozmazlená dcera, která svoji matku bude považovat za nestvůru, která ji nemá ráda a pořád ji omezuje. Já radím: 1. Promluv si s Patrikem, že jsi šťastná, že Tvoji dceru miluje a věnuje se jí ale že se Ti nelíbí to, to atd. Odůvodněním může být, že do budoucna jí prospěje spíše přísnost, pečlivost a láska ve výchvě než rozmazlování. A hned bych mu uvedla několik případů (konkrétních) rozmazlených dětí.
2.Prober s Patrikem stravovací návyky. Je jasné, že nechceš pro svoji holčičku nic špatného a rozhodně by asi každou z nás štvalo, kdyby nám partner dirigoval co přesně se bude jíst!
3. Vyjasněte si svůj vztah. Řekni mu, že ho miluješ, že Ti na Vás záleží ale že tyhle věci si musíte ujasnit... 4. Rozchod je až poslední možnost. Nejdříve bych si řekla pro a proti Vašeho vztahu. Taky je důležité, jestli jste schopni se dohodnout na výše uvedeném. Pokud ne....
Já osobně si myslím, že se dohodnete a pevně v to věřím! 
Přeji hodně štěstí. R
Marky: Myslím si, že ne. Chlap je "jenom" přistěhovanej, dítě přece už bylo nějak vychovaný...on se snaží a za všechny problémy může ta, která do jeho příchodu všechno jen kazila...a dělá to dodnes. Ale souhlasím s tím, že Magdaléna by se třebas ještě mohla ozvat, protože tady všechny jen tak střílíme od boku.
omlouvam se za ten "dablik". Nak se mi to tady kouslo
Pajda chapu, ze s mas s timto zkusenosti, ale my se tu muzeme jen horko tezko dohadovat o jeji situaci, kdyz se k ni ani nevyjadri a nevysvetli, jak to v clanku myslela. S tim co napsala, o sobe zadnej hezkej obrazek nevytvorila
To co jsme napsala byla reakce na to jak jsme clanek pochopila ja, a podle ohlasu, jsem nebyla jedina
P.S. Magdaleno nechces nam k tomu jeste neco napsat?
Pajda chapu, ze s mas s timto zkusenosti, ale my se tu muzeme jen horko tezko dohadovat o jeji situaci, kdyz se k ni ani nevyjadri a nevysvetli, jak to v clanku myslela. S tim co napsala, o sobe zadnej hezkej obrazek nevytvorila
To co jsme napsala byla reakce na to jak jsme clanek pochopila ja, a podle ohlasu, jsem nebyla jedina
P.S. Magdaleno nechces nam k tomu jeste neco napsat?
Clerenc: Myslím, že si opravdu neuvědomujete, o co jde. Já ano, protože jsem to prožila na vlastní kůži, ale neumím to napsat...když je v domácnosti někdo, kdo ignoruje všechny tvé snahy a dělá to, co sám uzná za vhodné, je to dost děsné a když ještě přesvědčuje dítě, že on je ten hodnější, je to ještě horší...tady nejde o pár facek mezi dveřmi, tady jde o to, že si Magda zřejmě našla místo partnera nevyzrálé sobecké děcko, které vidí život jako hru. Peněz má dost, potíže tedy nemá, péče o dítě probíhá v jeho volném čase a tak, jak on sám chce...a co bude, až se nebude přizpůsobovat dítě jemu, ale bude to naopak? A zvládne pubertální slečnu, která je zvyklá denně dostat "nějakou drobnost" a není povoleno ji napomínat? Ono totiž to roztomilé děťátko vyroste...Chce si v posteli hrát jako malý - potřebuje snad maminu? U mého bráchy to tak fungovalo - jeho současná partnerka je každým coulem výkonná zdravotní sestra - jednak se tím řeší jeho zdravotní stav, ale jednak i jeho potřeba mít někoho nad sebou...není to tak jednoduché, když jsi s děckem deset nebo i více hodin a pak příjde někdo, kdo je s ním dvě hodiny a během těch dvou hodin dítěti ukáže, že jsi vlastně nemožná a všechno děláš špatně a on si umí mnohem líp hrát a...možná by pomohlo důsledné rozdělení rolí - já domácnost, ty dítě...jenže to na mateřské nejde. Tak aspoň: já prát, ty žehlit, nosit nákupy, vysávat...prostě "po maminkovsku" stanovit úkoly. Pak by totiž ubylo zbytečné kritiky - a navíc by bylo lépe vidět, co v chlapovi je - všechny víme, že uvařit se musí, i když se nám nechce...a ještě něco - jen na okraj: kdysi u nás seděl syn poměrně populární herečky a stěžoval si na svou ženu - já jí přivezl drahé šaty, klukům video, minulý týden jsme byli lyžovat v Alpách, na prázdniny pojedeme do Afriky, matka se jí stará o kluky...tak co chce? Jezdil domů jen tehdy, když měl co přivézt a na vlastní rodinu měl náladu. Jeho "láska k dětem" se projevila asi rok poté, kdy sice dovezl drahé dárky (za víc než 100000 Kč), ale na Štědrý den se neobjevil a po třech dnech jsme zjistili, že tenhle "skvělý otec", jak ho prezentovali i v manželské poradně, odjel se svojí milenkou na čtrnáctidenní dovolenou - on má přece právo si odpočnout, když dnem i nocí "dře pro rodinu"...takže i takhle to může skončit.
Nevim,jestli M. je Magdalena, ale kazdopadne, vubec nechapu co ten prispevek znamenal
Budu si to muset precist jeste jednou. K vysvetleni vasi situace jsi nam toho moc nenapsala, skoda, treba by jsme pochopili o co Ti jde.... A myslim si, ze jedinej chlap, kterej neni backora je asi ten co Ti jednu vrazi uz mezi dverma, ne?
Ještě něco - když už měl syslík asi dva roky, brala si ho - jedenkrát měsíčně na 1 noc moje matka s otcem. Nakonec jsem to musela zakázat - syslík u nich sice jedl zdravě, jenže...mohl cokoliv, oba byli nepřetržitě s ním (jistě, měli navaříno, nachystáno a ještě jim pomáhala ségra), nikdo jej NIKDY nenapomenul...a výsledek byl ten, že já pak dva týdny napravovala, co oni pokazili na výchově. Vím, jak jsem zuřila, když jsem se pak dovídala "...ale babička mě nenadává...oni si se mnou pořád hrají...u babičky můžu..." ...místo teček lze dosadit např. ani když schválně vyleju kakao na koberec...i když peče buchty, žehlí a do toho zvoní důležitý telefon...ječet a dělat scény v obchodě, protože kdybych si já, matka, dítě líp vychovala, jistě by to nedělalo. Podotýkám ještě, že ječení v obchodě byl důsledek dědečkovy teorie, že "přece mu musím něco koupit, když je tam se mnou" - doma to malý neudělal ani jednou a tedy nebylo co vychovávat...v tomto případě.
Marta: Víš, řekla bych, že jestli dám malému dítěti, které toho moc nesní,na mlsání pár hranolek a ono je pak spokojené a čisté, a nebo mu dám půl Pribiňáka a upatlám mu tím sváteční halenku, kterou už nikdo nevypere a navíc je dítě celý zbytek sváteční procházky jak ten čuník, je vážně dost rozdíl. On si totiž nikdo neřekne:"To byl nápad s tím Pribiňákem...", ale každý si pomyslí:"Chudák dítě má mámu šmudlu!" Pes je taky bezva, bohužel z článku vyplývá, že pes by sice byl, jenže Magdaléně na krku...ono to není ani s tím dítětem o tom, že ho vezmu jednou týdně na výlet, ale o tom, že, stejně jako se psem, jsem s ním pořád, nepřetržitě a bez odpočinku. Magdaléna nepíše, jestli např. ten její kamarád bere malou někam sám, aby i ona měla volno, nebo jestli je to péče "na oko" - vezmu vás na výlet, ale obě, protože když bude problém, nebudu to já, kdo ho vyřeší...já to zažívala dlouho a i když jsem byla ráda, že jsem venku, byla jsem pak jako zmlácená. A taky mě štvalo, že tatínek je "ten hodnej, on nás vozí bezva autíčkem a dobře vaří" - asi tak jednou za měsíc...Nevím, myslím si, že kdyby Magdaléna dokázala ten zázrak, že svému příteli malou nechá na 14 dní na plný úvazek, změnilo by to radikálně jeho přístup k dítěti - a i k ní. Je-li tak vzorný, nic tím neriskuje...a on se hodně naučí. Jinak si myslím, že tam vadí spíš ta nerovnoprávnost v rolích - Magdaléna je pro dítě zákonitě "ta zlá" protože je s malou pořád a tedy výchova a tím i neustálé napomínání je na ní, kdežto přítel je "ten hodný" - příjde večer a většinou s dárkem...Pokud jsem pochopila, hraje tam roli ještě nějaký další "hlídač" - kdo to je a jaký má vztah, to už Magdaléna nepíše, ale předpokládám, že když chodí večer oba do společnosti, tak dítě není doma samo - to by bylo spíš na psychiatra než tady na článek...
souhlasim s pajdou-me by taky lezlo na nervy, kdyby mi nekdo rikal, jak delat veci jinak a lepe a neustale neco spravneho a uzitecneho delal... to je jako dalsi rodic-oni to vzdycky mysi dobre, ale ja si to proste chci udelat po svem a treba se i parkrat spalit...
jinak, Magdaleno, nechces se jeste ozvat???
Zuzka:)
Tak a teď se Magdalény zastanu...a doufám, že mě za to nesníte místo selete...můj brácha je taky tenhle typ. Dlouho jsem švagrové záviděla - on pral, vařil, holky vychovával, žil "pro rodinu", co vydělal, vrazil do dětí...prohlídla jsem teprve, až se rozvedl a "adoptoval" si mě...(podotýkám, že máme společného jen otce a do mých 15 let jsme se neznali). Pak to bylo "nechci ti do toho mluvit, ale..." ne jednou, ale stokrát denně - tak moc mi do výchovy syna nekecala ani tchýně..."počkej, já to udělám..." s podtextem "hele všichni, já jsem ten hodnější, šikovnější, obětavější...!" a telefony a kontrola - s kým, proč, co v hospodě, co jinde...jinak byl hodný, to jo, ale v podstatě bylo znát, že si tím spravuje svoje mindráky - v první řadě. Byla to taková ta okatá péče - ne kvůli nám, ale kvůli jeho dobrému pocitu, že se bez něj neobejdeme. Pěkně děkuju! Dlouho jsme to mlčky snášeli (brácha je těžce nemocný a my to tím omlouvali), až nakonec povolily mému muži nervy. Dneska má brácha k sobě "babu - generála", která si na něj dupne, a funguje jim to. O posteli nevím - se švagrovou jsme se tak moc neznaly...ale Magdě nezávidím - ani omylem. A jestli bych měla chuť si s chlapem v posteli hrát jako s malým děckem? Jde o to, co chtěl...abych si nad něho klekla a dělala "budliky budliky" a "ahá tě, kukuč", to by mě trefil šlak...takže pro Magdu - asi přitvrdit - ale zároveň dát jednoznačně najevo, že svoje věci zvládeš sama...já do toho taky padla tak, že jsem si nechala jednou pohlídat kluka...a neštěstí bylo na světě.
Podobnýho chlapa mám doma. Mazlí se se mnou i s naším synem, stará se o rodinu, nechodí do hospody, pomáhá mi ve všem i s naším psem. No a mě to nevadí, nejsem z toho bezradná a nepotřebuji poradit. Naopak jsem šťastná, že ho mám, jsem ráda, že je takovej a nevyměnila bych ho za nic na světě.
Jediný, co bych Patrikovi možná rozmluvala, je pořízení psa. Samam mám odléčenou fobii ze psů a ačkoliv naši psa mají a vcelku dobře ho snáším, kdyby přišel manžel s tím, že pořídíme psa domů, nesouhlasila bych. Přece jen mi trvalá přítomnost
nedělá tak úplně dobře (ale po léčbě je aspoň snesu, předtím ani to ne).
.
K malému dítěti je vhodné mít nějaké "hrací" zvířátko (tzn. ne rybičky, s těma si moc nenahraje), ale ne nezbytně psa. Klidně kočičku, morče ... U nás doma by to teda vyhrála
Jestli je tento příběh pravdivý,okamžitě se s přítelem rozejdi a neblokuj ho pro normální ženy.Ty si najdi vola,který tvou holčičku bude nenávidět a tobě dá občas přes hubu jako "nebačkora".