„Nikdo se mnou nevydrží, protože musím pořád velet,“ stěžuje si Šárka.

Šťoura: No jo, každý má něco, s tím se musíš smířit.

Ještě se přidám. Já chápu úlohu mužů v partnerství a myslím, že je nenahraditelná! Jen bych očekávala, že ke svým povinnostem doma budou přistupovat zodpovědněji. Určitě toho tolik od nich doma nežádáme, tak proč to proboha muset ještě připomínat. Já bych byla tak šťastná, kdybychom se na něčem domluvili a on to bez nějakého delšího lelkování zařídil! Připomínání mě unavuje a jemu leze na nervy. Myslí si totiž, že z něj dělám pitomce, on přece ví, že to má udělat! Tak proč to neudělá rovnou a vyhne se připomínání atd... K některým názorům. Kdybychom nebyly perfekcionistky, měly doma nepořádek, neumyté nádobí, nevypráno, nevyžehleno, nenakoupeno tak proč by s náma ty chlapy proboha byli? Komu by se líbilo žít v takové domácnosti? My to tak dělat musíme, aby se našim mužům doma líbilo. Tak proč nám v tom naši muži nepomohou. Jsou přece také součástí domova a partnerství. Taky bych si po příchodu domů ráda sedla k televizi a čekala, až mi přistane jídlo pod nos! Kdo by ho ale udělal? Dva sedět nemůžou, ale když oba zaberou sednou si dřív. Pokud jeden, nesedne si do deseti!! Zavedené pravidlo, že domácnost je doménou žen je v dnešní době tak nesmyslné. To šlo v době, když ženy byly už ve dvě odpoledne doma. Ale teď? Podělme se o zodpovědnosti a určitě to bude fungovat. Představte si, že v práci nesplníte zadaný úkol. Prostě nedostanete prémie. Takže se snažíte jako blázni ale doma!? R

Petra: Tvůj vztah mi něco připomíná... a ne málo

prso: na jake prachy, to sobce a egoisto? vzdyt si skoro vsichni jenom hrajete na to ze je mate, ale kdyz mate zaplatit nakup v samosce, tak se muzete sesypat. Ale mamince na nausnice je dycky, to je fakt... ty nesji prso, ale maslo

Ahoj Lidičky, já nejsem žádnej generál, ale svým způsobem sme my ženský stejný v tom, že mužům opakujeme, co je potřeba udělat. Kdyby to udělali hned měli by od nás pokoj a neříkali, že je furt napomínáme. Jenže nás to možná baví mít občas navrch Když to tak shrnu, tak bez takovýhle techtlí, mechtlí by to byla v tom vztahu asi nuda, co myslíte?

Neřekla bych, že my generálky jsme generálky, ale spíš až moc akurátní ženský, který si udělají všechno nejlíp samotné a když od někoho něco chtějí, tak aby to bylo pokud možno včera. Takže když nic jiného, tak mají všechno pod kontrolou. Medvěd má pravdu o těch dvou na koních. A tuhle v televizi říkala Sára Saudková něco v tom smyslu, že ne muži jsou ti silnější, ale je ženinou povinností je v tom utvrzovat. Takže je to zase o kompromisu

nakonec to dopadlo tak, že si za to můžeme samy - my ženy obecně. naši synové budou to samé, lenoši, protože my jim vyšlapeme cestičku a nenecháme je nic dělat, však si prý ještě jednou užijou až si vemou nějakou fůrii

Moje babička vždycky říkala, že ve vztahu musí "bejt jeden tažnej a druhej vlažnej." Já taky doma velím, jednak u nás doma taky vše zařizovala máma a jednak bych povahově nesnesla poslouchat Můj přítel je kliďas, pohodář, na vše má 10 let čas, když chci v létě mít poličku na zdi, tak mu to musím od Vánoc připomínat Ale já to neřeším, dřív jsem z toho rostla, ale dneska máme tyhle role prostě rozdělený. (Když už mě hodně štve, jen podotknu, že mi to přijde přidělat taťka nebo řemeslník a je to v "cukuletu". Naše partnerství je stejné jako manželství mých rodičů, bohužel mamka tátu pořád nutila, ať se stará o peníze, ať rozhoduje atd. a měli neustálé spory. Ještě bych chtěla dodat, že můj přítel není žádný trouba ani podpantoflák, svůj názor dokáže prosadit, až se někdy divím, ale to, jestli máme doma chleba ho prostě nezajímá... Pro mě je důležité, že v těžkých životních chvílích mi je úžasnou oporou, stará se o mě a utírá mi slzy. Myslím, že článek je dost pomatený, já když jsem od přírody velitelka, tak netoužím hrát roli "ženy v nesnázích", mě se to protiví. Ale souhlasím s tím, že dnešní ženy jsou dost emancipované a samostatné a bohužel vychovávají tak syny, z kterých pak jsou nerozhodní muži, kteří ale povědomě chtějí velet a vybíjí si to na partnerce. Dnešní muži jsou převážně lenoši, kterým to vyhovuje, že se o ně ženský staraj, ale pak do nich někdo rýpne, že je pod pantoflem a oni dělají kravál a své partnerce to vyčítají. Seřvou jí a pak si znova lehnou na gauč a čekají, až přinese nákup, uvaří atd. Znám spoustu takových partnerství. Naštěstí já mám od přírody flegmatika, který tyto touhy nemá oba to víme, děláme si z toho srandu a tak nám to funguje. Prostě není dobré tlačit někoho do něčeho, co není v jeho povaze. Já kdybych měla chlapa, který by mi velel, tak ho zabiju

Já jsem taky Šárka a je mi 28 a taky o mně říkají, že jsem feministka. Jsem svobodná, ne proto, že by mě nikdo nechtěl, ale já jsem si nechtěla vzít nějakého ňoumu, kterému bych musela být za zadkem, a věřtě, že takových vychovávají maminky většinu. Já to nechápu. Nic nejsou schopní zařídit, do ničeho se jim nechce a nejsou schopní pochopit, že když to udělají hned a budou to odkládat, tak z toho budou otrávení dlouho a mohli to mít už za sebou. Můj přítel mi také říká, že ho furt komanduju a furt mu něco poroučím, ale když ho to nenapadne samo, tak co mám dělat, musím mu to říct, abych všechno nedělala jen já.

Me v tom clanku zaujal jeden takovy ocividny rozpor...Sarka pise, ze sama rozhoduje o vsem a je na to zvykla a vi to o sobe, ale pritom hleda chlapa, ktery bude "opravdovy muz". Ja myslim, ze kdyz dva jsou na koni , tak jeden proste MUSI sedet ve vpredu a kdyby byli doma generalove dva, tak to proste nejde ...takze Sarka bud musi najit muze, ktery se sebou necha manipulovat a bude mu to jedno resp. prijemne (ja sama jsem v zivote jednoho takoveho potkala a neverim, ze je jediny na svete) nebo se musi vzdat aspon casti "sve" zodpovednosti a nechat toho opravdoveho chlapa prevzit cast zodpovednosti, tak, jak to psala clarca, jen ona sama musi posoudit jak hluboko je jeji generalstvi v ni zazrane a nakolik je to vec zvyku resp. toho, ze kdyz to nezaridi ona, nezaridi to nikdo...kazdopadne hodne stesti

Jo, jeste jsem chtela dodat, ze muzskej, kterej se necha vest zenou-generalem, jeste nemusi byt trouba

clarCa: jeji prani je pouze jenom prani.. Nema sanci to zmenit, kdyz tak byla vychovana a treba se ji to mohlo i 100x u maminky nelibit, bude presne po ni. Je ale dobre, ze si to uvedomuje. A vubec nemusi byt utahana. Tyhle typy vudcich osobnosti vydrzi hodne. Byvala meho nynejsiho je presne tenhle typ a i kdyz ji uz je pres 50 a se tremi detmi utikali do neznama, vsechno zvladla a zvlada dodnes, je k neutahani.

Pokud tedy můžu něco na tom bude, vyrůstaly jsme s mámou samy, takže jsme byly nuceny postarat se o všechno samy, tím pádem to zůstalo i mně. Jsem zvyklá postarat se o všechno sama, vymalovat, vytapetovat, složit nábytek, postarat se o auto... mimo své "ženské" povinnosti. Ale já našla chlapa, kterému se to líbí, no líbí jak líbí, je prostě rád, že jsem samostatná, ne proto, že po něm nic nechci, ale říká se, že se to dycky hodí, aby člověk byl samostatný, jelikož nikdy nikdo neví, co se stane, tak ať se umí postarat.
Nejsem nezávislá v tom, že mám skvělou práci za hodně peněz co mně baví a kde sedím od rána do večera, to zas ne. Ale jsem soběstatčná, skoro ve všem kromě LÁSKY a to je to proč tady jsme... tak jsem někdy zticha, neremcám a občas řeknu: Miláčku, nepomohl bys mi? Máš přece jenom více síly a jsi MUŽ. Ví, kam tím mířím, usměje se, ale pomůže. Víme, co od sebe můžeme a nemůžeme očekávat a o tom to je, ne o tom kdo vládne, je silnější a schopnější....

Vážení, ráda se přidám do diskuze. Já mám podobný problém. Nejsem generál, ale jsem velmi samostatná. Dobrá práce, plat, auto.. Domácí práce zastanu bez problémů. Byla jsem k samostatnosti vedena od malička, tak to teď jenom využívám. Jenže moje drahá polovička to hrozně těžko snáší. Jenže mě už nebaví pořád dokola připomínat, aby udělat to, na čem jsme se domluvili. Takže hromady papíru a dokladů se válí už nejméně dva týdny v obýváku, krabice od televize zase v ložnici o malování, které už mělo být rok hotové ani nemluvě. Takže já to vydržím dost dlouho, ale když to s prominutím jako blbec opakuju pořád dokola a ono nic, protože je důležitější u cizích namontovat tamto a tohle!! Není lepší to udělat rovnou sama. Nehledě na to, že on si ještě o mě myslí, jaká to nejsem satorie, že mu to připomínám! Žádala bych, aby se chlapi chovali ke svým povinnostem doma se stejnou zodpovědností jako většina žen!! A myslím, že ubyde hodně z řad žen-generálů. No teda fuj, to jsem se zase vytočila!! Přeji krásný slunečný den. R

Jenomže ona sama píše, že by ráda hrála klasickou roli ženy v nesnázích.... tak asi tak úplně generálská povaha není.... spíš je zvyklá, že všechno zařídí sama lépe. A víte jak to dopadne, když si najde chlapa, co bude "povolnej"? Za pár let zjistí, že má jazyk na vestě, je urvaná jak kůň a nikdo jí s ničím nikdy nepomůže..... a to je ten největší průser. Bude dělat daně a účty a nakupovat k večeři a hlídat technické a hádat se s instalatérem a vybírat dětem školy a nakupovat všem oblečení a hledat nejlepší dovolenou a trápit se tím, jak uložit peníze a bude zodpovědná za první poslední. A to nedokáže nikdo - alespoň ne dlouho. Takže se bude muset naučit aspoň trochu slevit a DÁT těm mužskejm aspoň trochu zodpovědnosti. Nechápu, proč by chlap nemohl zařídit technickou, nebo cokoliv jiného. Kdyby jí samotnou chlap tlačil do pozice, že za ní všechno rozhoduje, asi by taky utekla... prostě všeho s Mírou :-)))

No dyk to rikam, tezko se zmeni, musi k sobe hledat vhodneho partnera, kteremu to nebude vadit. Teda moc vadit

Ja myslim, ze je to v povaze. Takova osoba nikdy nebude pokornej beranek. Vzdycky si najde chlapa, kterej to bude chcte nechte snaset.

Sarko, clarCa ma v leccems pravdu, ALE: Muzes se pokusit sve chovani trosku korigovat, ovsem k vetsi zmene to nepovede. Je potreba te brat takovou jaka jsi. Bohuzel, jine to nebude. Mas to z domova a muzes si to uvedomovat jak chces, vzdy budes brat oprate do svych rukou, to uz nezmenis, muzes to jenom, jak jsem napsala vyse, trosku korigovat. Proste to generalstvi mas v sobe a s tim uz nic nesvedes a ani tvuj partner. Proto by sis mela volit mezi muzi, kteri se nechaji ovladat a naopak jim dela poteseni, ze rozhoduje nekdo jiny. Musis predevsim pochopit sama sebe. Dva generalove na bojisti se nemuzou snest. General a vojak ano. Neco ale budes muset nechat v partnerove kompetenci na tom se musite predem domluvit - jestli starost o auto nebo cokoli jineho a POTOM by mela byt starost o uvedenou zalezitost pro tebe TABU. Nejvhodnejsi partner pro tebe by byl ten, ktery vyrustal v rodine, kde maminka byla general. Hodne stesti pri vyberu partnera

No tak si najdi pořádnýho chlapa. Chlapa, který dokáže domyslet co se stane, když auto nebude mít technickou a když sousedi nezaplatí malování. Ale mezi námi děvčaty, kdy jsi naposledy nechala někoho, aby něco zařídil on? Dala mu důvěru, ocenila to, že to udělal? Bez toho, abys mu "stála za zadkem" a kontrolovala? Bez toho, aby ses třásla strachy, že to určitě zařídí špatně, že zapomene tohle a támhle? Zkus nebýt v každém hrnci za měchačku, a občas zatni zuby a nech i toho chlapa být svéprávným mužem.