S mým manželem jsme se brali loni v létě po pětileté známosti, kdy jsme už čtyři roky bydleli ve společném bytě, měli společný účet a plánovali společnou budoucnost. V době svatby nám bylo oběma 26 let. Nebyl to tedy žádný zbrklý sňatek z nerozvážnosti. Spíš výsledek dohody a (aspoň já jsem si to myslela) společných plánů, z nichž jedno bylo i dítě. Jenže pak se to nějak pochroumalo. Manžel pracuje v sousedním městě, kde je víc příležitostí, zatímco já mám práci u nás. To znamená, že jsme se celé večery ani neviděli, protože on se třeba ještě zdržel po práci s kolegy nebo měl nějaké delší jednání. Alespoň tak to vysvětloval.
Od letošní zimy se to ale ještě zhoršilo, někdy třeba ani nepřišel domů, že přespal u kamaráda, protože pil a nemohl řídit. Vždy měl v takovém případě vypnutý telefon. A celkově se jeho chování ke mně změnilo, což jsem dost dlouho přehlížela s tím, že má moc práce. Skoro jsme spolu i přestali spát. Když jsem se ptala, co se děje, jen se utrhoval, ať nedělám dusno. Jednou jsem mu nevím proč zkusmo projela v mobilu esemesky a bylo jasno. Má ženskou!
Ani se dlouho nevykrucoval, řekl, že mu mám dát čas, aby si rozmyslel, co vlastně od života chce a že mě má rád, ale neví, jestli ta svatba byla dobrá volba atd. Nechápala jsem co se děje. Proplakala jsem hromadu nocí, pořád jsem sama v sobě bojovala s tím, že ho už nechci a s tím, že chci, aby se vrátil. Nejhorší ze všeho ale bylo, že sice chodil za ní, ale dál zůstával se mnou. A neměl ani tolik hrdosti, aby se k tomu celému postavil jako chlap. Naopak, když jsem řekla, že mi to není příjemné, ať si třeba u ní spí, ale ať se mi nevrací domů ve tři ráno s evidentním výrazem a stopami rtěnky všude možně, řekl „dobrá“. Ve výsledku to ale dopadlo tak, že když jsem se třeba šla vykoupat, tak se stejně vypařil a k ránu se plížil domů. Vymlouval se, že u ní spát nemůže, protože ona bydlí v domku s rodiči a ti nic netuší. A to má ještě po tom všem tu drzost žádat mě, abych byla chápavá!
Už jsem se rozhodla, podám žádost o rozvod. Ale stejně mi pořád není jasné, co se to mezi námi stalo? Vždyť žádné otevřené konflikty nebyly, připadalo mi, že všechno klape. Měl mě až moc jistou? Nebo zatoužil po změně? Nedovedl se smířit s představou, že už má být napořád s jednou ženou? Nevím a od něj se to asi nikdy nedozvím.

Zora
Reklama